Nakrmený, gefüttert, satt.

Nakrmiti, il, en, ení; nakrmopati, zu
essen geben, füttern. Koně jsou nakrmeny.
Us. — koho: dítě, lačného, dobytek, koně.
Us., Ros. — koho čím: dítě kaší, někoho
chlebem. Us. — koho kde (kdy). Na každý
den v jeho domu rozličných chudých tři ve-
liké stoly nakrmovachu. Pass. Nakrmil koně
na louce, pod kolnou po dlouhé jízdě. —
k čemu. Tělo Kristovo jest pokrm k životu
věčnému nakrmující. Nož. p. Blud. — koho
z čeho. Nakrmil lid z pěti chlebů. Vid. sv.
Pavla. Vz Krmiti.

Nákrmné, ého, n., das Speisegeld. Boč.

Nakročení, n., die Antretung. Pr. měst,

Nakročený, nastoupený, angetreten. Jg.

Nabročiti, il, en, ení; nakročovati. —
kam: na cestu, Jg., na šlepěje otce svého.
Plk. — na koho = dotírati naň, Jemanden
hart zusetzen. Přísně na někoho n. Šm. Kočka
na myš nakročila. Us. Nakročuje jako kočka
na hada (bázlivě). Vlček.

Nákrojek, jku, m., der Anschnitt des
Brodes, das Ränftchen. Rk.

Nakrojený, an-, aufgeschnitten. Us.

Nakrojiti, vz Nakrájeti.

Nakropiti, il, en, ení; nakropovati, an-,
besprengen. Jg. — co. Kdo to tu nakropil ?
Us. — co čím: pšenici vodou. Us. — co
kam: na zeď, na stůl. Ros. — se kde, Ros.,
v zahradě. Vz Kropiti.

Nakrouhati, nakrouhám, -ži, einhobeln,
einscherpen. — co komu: Nakrouháme si
na zimu zelí. — co čím, kde: zelí kru-
hadlem, na kruhadle. Us. Na Mor. nastrouhati.
Mřk.

Nakroutiti, nakruť, -kroutě (íc), il, cen,
cení; nakrucovati, auf-, verdrehen. Jg. —
co: provaz. — čím: prsty, rukama, kolečkem.
Us. — co k čemu. Nakruť ten provaz k dru-
hému. Us. —čeho. Ti toho dnes nakroutili!
Us. — se čeho, s čím, etwas lange drehen.
Jg. N. se krutin (dřevěných provazů bře-
zových obyčejně. Užívalo se krutin místo
provazů nebo řetězů v bocích u vozu). Mřk. —
Vz Kroutiti.

Nákrucha, y, f., lítost' nedokonalá, jež
vychází z bázně pekla a věčných pokut, die
unvollkommene Reue. Sš. L. 85.

Nákružek, žku, m., der Muff (bei den
Röhren). Rk.

Nákružka, y, f., Epicykloide, f. Sedl.

Nabrváceti, el, ení. — se z čeho: z rány,
bluten. Us.

Nakrvaviti, il, en, ení, bebluten. — co. Ros.

Nákrvavý, blutfärbig. Ja.

Nakryti, na co, aufdecken. Rk.

Nákryvka, y, f. N-ky perka ohnutá u ně-
kterých ptáků, která kryjí nosní dírky (noz-
dry), überbogene, die Nasenlöcher bedeckende
Federn. Berg.

Nakuekati, vz Kuckati.

Nakudliti, vz Kudliti.

Nakudrliukovati se, zoteln. Ros.

Nakuchati, anfangen auszuweiden. — co :
nakuchal husu (ale nedokuchal jí). Us. —
čeho, viel ausweiden. Ten toho nakuchal. —
se s čím, viel Arbeit mit dem Ausweiden
haben. Ros. Vz Kuchati.

Nakukati komu nač = nalákati. Us. na
Mor. Hý. — se. viel guckgucken. Ros.
Nakulacený, nákulatý, nakulovatělý,

ein wenig rund. Us.
Nakulatiti, il, cen, ení, rundlich machen.

Jg.

Nakundoliti, il, en, ení, načechrati, auf-
lockern. Ryb.

Nákup, u, m., der Aufkauf. Dch.

Nakupení, nakupenina, y, f., das Hauf-
werk, Aggregat. Rk.

Nakupenství, n., die Anhäufung. Bur.

Nakupiti, il, en, ení, anhäufen. — co. Tu
hromadu sena už nakupil. — čeho. Ten
toho sena nakupil. — se s čím: se senem.

Nakupník, a, m., der Ankäufer. Vrat,

Nakupovati, vz Nakoupiti.

Nakurviti se, il, ení, lange huren. Vš.

Nakusiti, il, šen; nakoušeti, el, en, ení;
okusiti, versuchen, kosten. — čeho. Rad.
zvíř.

Nakutáleti, nakutaliti. — se čeho, lange,
oft wälzen: sudu. — se s čím, sich müde,
satt wälzen: se sudem. Jg., Ros.

Nakutiti se, il, cení, sich satt rütteln,
schieren. Ros. Na Mor. — mnoho se zlobiti,
hřešiti. Mřk.

Nakvákati, -kám, -ci, al, áni, viel kräch-
zen. — čeho. Ta vrána toho nakváče. Us.
Dostaneš koláče, až ho vrána nakváče. Jg.

Nakvap, vz Kvap.

Nakvapati, -pám n. pi = kapati, auf-
tröpfeln. — čeho kam: vosku na něco n.
Jád.

Nákvas, u, m., kvašení, die Gährung.
Rozk.

Nákvasa, y, f., čím se kvasí, der Gährungs-
stoff. N. těsta (rozkvasek, kvas; na Mor. ná-
těstka, podmladek; na Slov. nátěsto. D.).
V. — N. = nákaza, die Ansteckung. Br.,
Kom. N. hříchů, Kram., farisejská, D., bludů.
Plác. Ten blud se z té nákvasy zrodil. Plk.
Některá n. mezi nimi ještě zůstala. Bart.

Nakvasiti, il, šen, ení; nakvašovati, ein-
säuern, machen dass etwas gähre; nakaziti,
anstecken. Jg. — co: těsto, díži, D., Ros.,
mlat. (politi hlinu vodou a ji přes noc roz-
státi), Us., okurky (einlegen). Mřk.—koho,
co čím: dobrým uměním, V., jedem mrzké
nepravosti. Ros. — koho z koho. Aby sebe
z nich nenakvasili (nenakazili). Vyzn. — se
(= nahodovati se), viel, genug schmausen.
Ros.

Nákvasuý. N. pivo, das Oberhefenbier.
Rk.

Nakvasov, a, m., ves u Přeštic. PL.

Nakvašenec, nce, m., der Heisssporn.Dch.

Nakvašení, í, n., die Einsäuerung, Auf-
regung. N. mysli. Šm. — N., die Ansteckung.
Ros.

Nakvašenosť, i, f., die Einsäuerung; An-
steckung; Gereiztheit, Aufregung.

Nakvašený; nakvašen, a, o, eingesäuert.
Chléb příliš n-ný. Us. — jak: z prudka,
z horka n-ný. Us., Ros. (k hněvu prudký).
Vz Hněvivý. Lb. Aufbrausend, hitzig. Ale
v horko nakvašení po malé práci ihned se
rozpáčí. Chč. P. 166. b. Obyčejněji: z horka
n. Hlr. — čím: jedem (= nakažený, ange-
steckt.); soud vášněmi nakvašený vydávali,



	39

	Nakrmený, gefüttert, satt. Nakrmiti, il, en, ení; nakrmopati, zu essen geben, füttern. Koně jsou nakrmeny. Us. — koho: dítě, lačného, dobytek, koně. Us., Ros. — koho čím: dítě kaší, někoho chlebem. Us. — koho kde (kdy). Na každý den v jeho domu rozličných chudých tři ve- liké stoly nakrmovachu. Pass. Nakrmil koně na louce, pod kolnou po dlouhé jízdě. — k čemu. Tělo Kristovo jest pokrm k životu věčnému nakrmující. Nož. p. Blud. — koho z čeho. Nakrmil lid z pěti chlebů. Vid. sv. Pavla. Vz Krmiti. Nákrmné, ého, n., das Speisegeld. Boč. Nakročení, n., die Antretung. Pr. měst, Nakročený, nastoupený, angetreten. Jg. Nabročiti, il, en, ení; nakročovati. — kam: na cestu, Jg., na šlepěje otce svého. Plk. — na koho = dotírati naň, Jemanden hart zusetzen. Přísně na někoho n. Šm. Kočka na myš nakročila. Us. Nakročuje jako kočka na hada (bázlivě). Vlček. Nákrojek, jku, m., der Anschnitt des Brodes, das Ränftchen. Rk. Nakrojený, an-, aufgeschnitten. Us. Nakrojiti, vz Nakrájeti. Nakropiti, il, en, ení; nakropovati, an-, besprengen. Jg. — co. Kdo to tu nakropil ? Us. — co čím: pšenici vodou. Us. — co kam: na zeď, na stůl. Ros. — se kde, Ros., v zahradě. Vz Kropiti. Nakrouhati, nakrouhám, -ži, einhobeln, einscherpen. — co komu: Nakrouháme si na zimu zelí. — co čím, kde: zelí kru- hadlem, na kruhadle. Us. Na Mor. nastrouhati. Mřk. Nakroutiti, nakruť, -kroutě (íc), il, cen, cení; nakrucovati, auf-, verdrehen. Jg. — co: provaz. — čím: prsty, rukama, kolečkem. Us. — co k čemu. Nakruť ten provaz k dru- hému. Us. —čeho. Ti toho dnes nakroutili! Us. — se čeho, s čím, etwas lange drehen. Jg. N. se krutin (dřevěných provazů bře- zových obyčejně. Užívalo se krutin místo provazů nebo řetězů v bocích u vozu). Mřk. — Vz Kroutiti. Nákrucha, y, f., lítost' nedokonalá, jež vychází z bázně pekla a věčných pokut, die unvollkommene Reue. Sš. L. 85. Nákružek, žku, m., der Muff (bei den Röhren). Rk. Nákružka, y, f., Epicykloide, f. Sedl. Nabrváceti, el, ení. — se z čeho: z rány, bluten. Us. Nakrvaviti, il, en, ení, bebluten. — co. Ros. Nákrvavý, blutfärbig. Ja. Nakryti, na co, aufdecken. Rk. Nákryvka, y, f. N-ky perka ohnutá u ně- kterých ptáků, která kryjí nosní dírky (noz- dry), überbogene, die Nasenlöcher bedeckende Federn. Berg. Nakuekati, vz Kuckati. Nakudliti, vz Kudliti. Nakudrliukovati se, zoteln. Ros. Nakuchati, anfangen auszuweiden. — co : nakuchal husu (ale nedokuchal jí). Us. — čeho, viel ausweiden. Ten toho nakuchal. — se s čím, viel Arbeit mit dem Ausweiden haben. Ros. Vz Kuchati.	Nakukati komu nač = nalákati. Us. na Mor. Hý. — se. viel guckgucken. Ros. Nakulacený, nákulatý, nakulovatělý, ein wenig rund. Us. Nakulatiti, il, cen, ení, rundlich machen. Jg. Nakundoliti, il, en, ení, načechrati, auf- lockern. Ryb. Nákup, u, m., der Aufkauf. Dch. Nakupení, nakupenina, y, f., das Hauf- werk, Aggregat. Rk. Nakupenství, n., die Anhäufung. Bur. Nakupiti, il, en, ení, anhäufen. — co. Tu hromadu sena už nakupil. — čeho. Ten toho sena nakupil. — se s čím: se senem. Nakupník, a, m., der Ankäufer. Vrat, Nakupovati, vz Nakoupiti. Nakurviti se, il, ení, lange huren. Vš. Nakusiti, il, šen; nakoušeti, el, en, ení; okusiti, versuchen, kosten. — čeho. Rad. zvíř. Nakutáleti, nakutaliti. — se čeho, lange, oft wälzen: sudu. — se s čím, sich müde, satt wälzen: se sudem. Jg., Ros. Nakutiti se, il, cení, sich satt rütteln, schieren. Ros. Na Mor. — mnoho se zlobiti, hřešiti. Mřk. Nakvákati, -kám, -ci, al, áni, viel kräch- zen. — čeho. Ta vrána toho nakváče. Us. Dostaneš koláče, až ho vrána nakváče. Jg. Nakvap, vz Kvap. Nakvapati, -pám n. pi = kapati, auf- tröpfeln. — čeho kam: vosku na něco n. Jád. Nákvas, u, m., kvašení, die Gährung. Rozk. Nákvasa, y, f., čím se kvasí, der Gährungs- stoff. N. těsta (rozkvasek, kvas; na Mor. ná- těstka, podmladek; na Slov. nátěsto. D.). V. — N. = nákaza, die Ansteckung. Br., Kom. N. hříchů, Kram., farisejská, D., bludů. Plác. Ten blud se z té nákvasy zrodil. Plk. Některá n. mezi nimi ještě zůstala. Bart. Nakvasiti, il, šen, ení; nakvašovati, ein- säuern, machen dass etwas gähre; nakaziti, anstecken. Jg. — co: těsto, díži, D., Ros., mlat. (politi hlinu vodou a ji přes noc roz- státi), Us., okurky (einlegen). Mřk.—koho, co čím: dobrým uměním, V., jedem mrzké nepravosti. Ros. — koho z koho. Aby sebe z nich nenakvasili (nenakazili). Vyzn. — se (= nahodovati se), viel, genug schmausen. Ros. Nákvasuý. N. pivo, das Oberhefenbier. Rk. Nakvasov, a, m., ves u Přeštic. PL. Nakvašenec, nce, m., der Heisssporn.Dch. Nakvašení, í, n., die Einsäuerung, Auf- regung. N. mysli. Šm. — N., die Ansteckung. Ros. Nakvašenosť, i, f., die Einsäuerung; An- steckung; Gereiztheit, Aufregung. Nakvašený; nakvašen, a, o, eingesäuert. Chléb příliš n-ný. Us. — jak: z prudka, z horka n-ný. Us., Ros. (k hněvu prudký). Vz Hněvivý. Lb. Aufbrausend, hitzig. Ale v horko nakvašení po malé práci ihned se rozpáčí. Chč. P. 166. b. Obyčejněji: z horka n. Hlr. — čím: jedem (= nakažený, ange- steckt.); soud vášněmi nakvašený vydávali,