Br.; nepravým náboženstvím, Kram., faleš-
ným náboženstvím, V., zlostí, Cyr., pověrou,
Vus., učením, Let. 439., bludem. Har. II. 173.

Nakvašovati, vz Nakvasiti.

Nakvětek, tku, m., poupě, gemma flori-
feri, Blütenknospe. Kk. 13., 33.

Nakvičeti se, nakvíkati se, lange quie-
ken. Reš.

Nakvíleti se, lange jammern. Ros.

Ňáký, v obec. mluvě m, nějaký.

Nakydati, vz Kydati.

Nakýchati se, lange niesen. Ros.

Nakyjovati se koho (bíti). Ros. Oft,
lange prügeln.

Ňakynouti, nul, utí = pokynouti. — čím,
prstem, winken. D. — Nakynulo těsto, Ler.,
chléb, buchta. Jg. Vz Kynouti. Aufgehen
(vom Teig).

Nakynulý, aufgelaufen, gegohren. N. těsto.
Us.

Nákyp, u, m., jídlo moučné, der Auflauf.
N. rýžový, houskový, krupicový, cukrový
(z praženého cukru), jíškový; n. se zava-
řeným ovocem jako: s ry visem, s malinami
atd. — N., sseďlina vřídel, der Ansatz vom
Sprudel. Krok. N. karlovarský, der Sprudel-
stein. Šfk. 187.

Nakypěti, ěl, ění, überlaufend einfliessen.
— kam: nakypělo do ohně. Ros.

Nakysati, -sám, -ši; nakysávati; nakys-
nouti, snul a sl, utí. To pivo nakysává, víno
nakyslo. Anfangen zu gähren, säuern. Us.

Nákyselosť, i, f., nakyslosť. Kom.

Nákyselý, nakyslý, säuerlich. Reš.

Nakysle, säuerlich. Us.

Nakyslosť, i, f., navinulosť, die Säuer-
lichkeit. D.

Nakyslý (nákyslý, V.), navinulý, säuer-
lich. N. hruška (kyselice), V., pivo, einen
Stich habend. D.

Nakysnouti, vz Nakysati.

Nákyška, y, f. = nákvasa. Na Slov.

Nálad, u, m. N. mysli, die Stimmung.

Nálada, y, f., die Stimmung. S náladou
srovnalý, stimmungsgerecht. Dch.

Naladiti, il, ěn, ční. —co čím, stimmen:
piano klíčem; n. basu, housle. — zač: za
peníze, za mzdu.

Náladný, stimmungsvoll. Dch. N. obraz,
Stimmungsbild, n. Dch.

Nalahoditi, il, děn n. zen, dění n. zení,
viel schmeicheln. — komu čeho, se komu.
Dosti mu toho nalahodil; dosti se mu nala-
hodil. Ros.

Nalakoměti, ěl, ěn, ění, Rváč.; nalako-
miti, il, en, ení, ergeizen. Mnoho peněz na-
lakomil. Plk.

Nalámati, -mám a -mi, viel, in Menge
brechen. — čeho: dříví, kamení. Jg. — o,
čeho pro koho, komu, kam: žemličky do
smetany. Ros. Nalámal si hlavy. Zlob. Na-
lámal ratolestí pro dobytek. Jg. Nalámal
housku (celou) do mléka. — Vz Lámati.

Nalapaný, odkud: z povětří. Šm. Vz
Nalapati.

Nalapati čeho; ptákův, Us., ryb. D. Auf-
jagen, aufschnappen, jagen. — čím: košem,
ptáků lepem. — kde: v háji. — Vz Lapati.

Nalátati, anflicken. — čeho. Ten toho
nalátal (naplácal). Ros. Vz Látati. Nalátal

mu jich = dal, vsadil, vytáhl, gab ihm
viele Hiebe, prügelte ihn tüchtig durch. Mor.
Hý.

Naláti, miluji, ál, ání — komu. Br. Nalál
mu od paní matky. Čr. Kdyžby kto komu
nalál. Sob. 155. Vz Láti. Ausschelten.

Nalatovati, polatovati, latten. Ros.

Nálebek, bku, m., das Epicranium.

Nálebník, u, m., pokrov lebky, die Schädel-
bekleidung. Us.

Naléeeti, nalíceti, el, eni; nalehnouti,
nalíknouti, naléhati, nalíhati = nastražiti,
aufstellen. — čeho: osidel a pastí. V. —
čeho kde. Nalécel před nohama našima
osidel bez počtu. V. — co na koho: na
ptáky lep, sklony, oka z provazů. Ros.,
Plk. — komu. Tenata ženě nalékla zlosť
Vaše. Tabl. Zuz.

Naléčiti se koho, lange heilen. Dlouho
se ho naléčil a přece ho nevyléčil. Us. —
čím: drahými léky po dlouhý čas.

Náledí, í, n., das Glatteis. Dělá se n., es
glatteiset. D. vysekati, popelem posypati
(aby se mohlo po něm choditi).

Naleduík, u, m., řetěz k zadrhnutí kola,
když vůz po ledě dolů jede, die Kette als
Hemmschuh. Jg.

Naléhati, nalíhati; nalehnouti, hnul a na-
léhl, utí = na něco lehnouti, anliegen, sich
auf (an) etwas legen; v cestu se položiti,
sich in den Weg legen; nastoupiti, dotírati
na koko, einem anliegen, worauf beharren,
dringen (V.); spoléhati, zakládati se, sich
gründen. Jg. — (komu) na co. Nalehl mu
na koně (položil se naň). Ros. Nalehl na
meč a probodl se. Br., Kom. — komu někde
= v cestu se položiti. Sám mu tam nalehl.
Ros. — na koho, ua něco — nastupovati,
dotírati, tisknouti. Naléhají naň věřitelé.
Ros. — Vrat., Br. — na koho oč, anhalten:
o dluh, Jg., o zaplacení. J. tr. — na koho
stran čeho: stran dluhu. Jg. — na koho
čím (oč): domlouváním o narovnání. J. tr.
N. na koho prosbami, otázkami. Nt. — aby.
Doléhají naň, aby platil. — k čemu, ge-
hören. Obilí k záduší naléhající = náležející.
Ms. 1624.

Naléhavosť, i, f., die Dringlichkeit. Rk.

Naléhavý. N. potřeba, lépe: pilná, Km., ne-
zbytná. Cf. Potřeba nevyhnutelná. D. Nuzná
(nutná) potřeba práva lomí. J. tr.

Nalejvárna, y, f., das Fülllokal. Šk.

Nalekati, anschrecken. — se s kým, oft
erschrecken. Co já s tím chlapcem se nale-
kám. Us.

Nalékati, Naléceti.

Naléknouti, vz Naléceti.

Nalelkovati se, lange gaffen. Ros.

Nalemovati se čeho, s čím: se sukní,
lange säumen. Ros. — co, aufsäumen.

Nálep, u, m., peří na šípu, das Gefieder
eines Pfeiles. Jg. Střela s nálepem. Dal. 99.,
Troj. Jedovatým nálepem raněn. St. skl. —
N., co nalepeno jest, das Geleimte. Zlob.

Nalépati, vz Nalípati.

Nálepek, pku, m., das Angeklebte. Jg.
— N., místo k seděni na peci z hliny nale-
pené. Mus. VI. 400.

Nalepiti, il, en, ení; nalépati, ankleben,
aufpappen, co kam: ceduli na stěnu. Jg. —