čeho. Ten toho nalepil! — se čeho n. s čím,

lange ankleben. Jg.
Nálepkový. N. červeň (líčidlo). Prm.

Nálepový, gefiedert. St. skl.
Nalepšiti, il, en, ení = přilepšiti, auf-
bessern. — komu: si. Jg.

Nálesí, n. Waldgegend, f. Us. Dch.

Nálesk, u, m., lesk, der Schimmer. Světoz.

Nálesník, u, m., koláč na listu zelném
pečený. Na Slov. Plk. Na Mor. podlesník
(m. po-lesník) — z řídkého těsta, jaké bývá
na lívance, upečené moučné jídlo, nenakynuté,
zadělané kyselým mlékem (kyškou). Mřk.

Nalet, nalit, nali, naliť, na lit (zastr.) -----
rychle, tožť, toť, tehdy, anoť, v tom, nena-
dále, hle, ihned, honem. Jg. N. = na let,
cf. na kvap, na ránu. KB. Flugs, stracks,
plötzlich, auf einmal. Tateré sč hnuchu v pravú
stranu — nalit' Uhřie v setniny sě shlukú.
Rkk. 49. Potom uzřech nalit třetie zvěř. Št.
Nalit to byl anděl, ale on jej člověkem mněl.
Št. Naliť vyrazi Čstmír se zástupem. Rkk. 22.
Sebrachu sě naliť čaroději. Rkk. 46.

Nálet, u, m., der Anflug. Jg.

Náletek, tku, m., na léto, übers Jahr. Lom.

Nalétnouti, nalítnouti, tnul a létl, utí;
nalétati, nalítati; naletěti, ěl, Ční, auf-, hinauf-
fliegen. — komu kam. Naletělo mu plno
much do pokoje. Mouchy ti nalétají do piva.
Us. N. na ránu. Ros. — se : lange, oft fliegen.
Us.

Naletovati se s čím, lange löthen. Ros.

Nálev, u, m. N. piva, vína, Bier-, Wein-
schank. Us. na Mor. Hý. — N., nápara, die
Bähung. Sš. Oa. 97.

Nalevací konev, stolek. Auf-, Einguss-,
Schenk-.

Nalévač, nalívač, c, m., der Aufgiesser,
Schenker. N. víno nalévá. Kom. N. králov-
ství českého. Berg.

Nalévačka, y, f., která nalévá, die Auf-
giesserin, Schenkin. — N. = lžíce nalévací,
der Giesslöffel. D. — N., trychtýřek, das
Trichterchen. Ben. V.

Nalevatllo (V.), nalévadlo, nalívadlo, a,
n., die Giesskanne, das Giessfass. V., Kom.

Nalévák, u, m. N. nábojní, der Patronen-
trichter; ein schlechter Hut. Čsk.

Nalévanec, nce, m., vaječník, eine Mehl-
speise. Na Mor.

Nalévání, n.,die Einschenkung, Füllung. D.

Nalévati, vz Naliti.

Nálevek, vku, m., der Einguss. Techn.

Nálevka (nálévka, nálívka. Ros.), y, f.,
čím se nalévá, der Trichter, Ck., das Einguss-
geíass. Umyvadla s nálevkami. Us. N. k lampě.
Jg. — N., konev к čerpání, die Schöpfkanne.
Jg. — N. mlýnská, der Schöpfer. — N.,
vinná putna. Jg. — N., trychtýř. Koro.
Po trychtýřích anebo nálevkách. Bart. Der
Trichter. — N. ušní. Vz Nástroje na uši.
Cn. — N-ky, pl., oteklina, die Geschwulst.
N-ka na zubu, na dásni. Lk. Udělala se mi
na zubu n. Us. N. na zadních nohou koň-
ských (obroučky. Mrk). D. — N. ovčí, závrať,
vrtohlavosť, der Koller.

Nálevkovitý, trichterförmig. Rostl.

Nálevna, y, f., das Schenk-, Kredenz-
zimmer. Dch.

Nálevní, Schenk-, Kredenz-.

Nálevníče, ete, n. = nálevník. Mus.

1. Nálevník, a, m. Nálevníci, infusoria, die
Aufgussthiere, jsou prvoci mající masovinu
uzavřenou v tuhé, pohyblivými, avšak ne-
pvoměnlivými brvami oděné bláně. — N. bi-
číkovití, flagellifera; drobnuška tečková a
útrobní, valeč kulivý, krásnoočko, obrněnka;
celobrvnatí: opalinka žabí, bahnovka zubatá,
hltavka krkatá, trepka obecná, chvělka
drobná, senovka obecná; různobrvnatí: va-
kovka žabí a lidská, mrskavka měnivá, to-
čenka růžová; n. spodobrvnatí, hypotricha:
slavínka nálevková, krásenka kulatá; n.knu-
hobrvnatí, peritricha: viřenka maloústá, plí-
senka brouková, nádobka raková, cizopaska
nezinarová. Vz Frč. 13. a násl. S. N. a Prvoci.

2. Nálevník, u, m., der Schenktisch.
Nalevo, na levo, na pravo se vyhnouti.

Kom. Links.

Nález, u, m. N., nalezení, das Finden,
Aufsuchen. Počíná se registrum pro snad-
nější nález každého artikule. Háj. — N., co
nalezeno, vynalezeno, nálezek. Der Befund,
der Fund, die Erfindung. N. pytevní, der
Sektionsbefund. Csk. Sto zlatých mu za ten
n. přiřčeno bylo. Aesop. N-zy v nauce udě-
lané. Krok. — N., zámysl, obmysl, úmysl,
úklad, der Anschlag. N. vymysliti. D. N. zlý
n. dobrý. Jg. — N., objevení věci, jejížto
vlastník znám není. Der Fund. S. N. — N.,
výpověď právní; rozsudek, výrok soudu pří-
slušného. Der Befund, das Urtheil, Erkennt-
niss, die Entscheidung, Anordnung, der Aus-
spruch. V. N. obecní, zvláštní, na súdu. N.
radní, pokutní, zvláštní (speciální), králov-
ský, Jg., panský (der Ausspruch des Herren-
gerichtes o. des grossen Landrechtes), stálý
a dokonalý nebo na věčnost', ein als allge-
mein giltige Norm festgesetztes Urtheil, ze-
manský, das Urtheil des kleineren Land-
rechtes, in dem nur zemane als Beisitzer
fungirten, Gl. 167., spravedlivý, boží (očista,
železem, vodou, D.), starý (výpověď před
vyslyšením hlavní pře) V., Jg., Vš. N. trestní,
Straferkenntniss. Dch. Hledati práva, das
Recht suchen; z toho se vysvětluje význam:
nalézati, nález; poněvadž právo se hledalo,
tudíž se i nalézalo. Brandl v Kn. drn. 135.
Ale kdežby práva nebylo a rozsudku k tomu
podobného se nenacházelo, tehdy, poněvadž
takový rozsudek v nově se děje, nález slovo,
jakoby řekl: právo v nově nalezené. Kol. 32.
Nechtíc tím haněni býti, že o jednu a túž
věc neb velmi podobnú jiné a jiné n-zy či-
nili. O. z D. N. jest výrok povolaných, že
v případu tom neb onom učiněna jest křivda
a že se má státi dle zákona náprava. Koří-
nek. N. (rozsudek, výpověď) jest té věci,
o kterouž strany odpor měly, spravedlivé
vedlé práva rozeznání. Pr. měst. Na koho
se n. stane, gegen wen das Erkenntniss
ergeht. Vl. zř. 28. N. úřadu, soudu důchod-
kového, důchodkový, rady, soudu. Šp. Ná-
lezové v krátkých slovích obsaženi býti
mají. Er. N. učiniti, udělati; proti někomu
n. udělati, n. vypovědíti, vynésti, V.;
n-zem strany poděliti. D. Z n-zu se odvo-
lati. Rd. N-zů společným snesením učině-
ných zpět táhnouti а rušiti neslušné jest.
Kom. Odpor množ býti položen před súdným



	41

	čeho. Ten toho nalepil! — se čeho n. s čím, lange ankleben. Jg. Nálepkový. N. červeň (líčidlo). Prm. Nálepový, gefiedert. St. skl. Nalepšiti, il, en, ení = přilepšiti, auf- bessern. — komu: si. Jg. Nálesí, n. Waldgegend, f. Us. Dch. Nálesk, u, m., lesk, der Schimmer. Světoz. Nálesník, u, m., koláč na listu zelném pečený. Na Slov. Plk. Na Mor. podlesník (m. po-lesník) — z řídkého těsta, jaké bývá na lívance, upečené moučné jídlo, nenakynuté, zadělané kyselým mlékem (kyškou). Mřk. Nalet, nalit, nali, naliť, na lit (zastr.) ----- rychle, tožť, toť, tehdy, anoť, v tom, nena- dále, hle, ihned, honem. Jg. N. = na let, cf. na kvap, na ránu. KB. Flugs, stracks, plötzlich, auf einmal. Tateré sč hnuchu v pravú stranu — nalit' Uhřie v setniny sě shlukú. Rkk. 49. Potom uzřech nalit třetie zvěř. Št. Nalit to byl anděl, ale on jej člověkem mněl. Št. Naliť vyrazi Čstmír se zástupem. Rkk. 22. Sebrachu sě naliť čaroději. Rkk. 46. Nálet, u, m., der Anflug. Jg. Náletek, tku, m., na léto, übers Jahr. Lom. Nalétnouti, nalítnouti, tnul a létl, utí; nalétati, nalítati; naletěti, ěl, Ční, auf-, hinauf- fliegen. — komu kam. Naletělo mu plno much do pokoje. Mouchy ti nalétají do piva. Us. N. na ránu. Ros. — se : lange, oft fliegen. Us. Naletovati se s čím, lange löthen. Ros. Nálev, u, m. N. piva, vína, Bier-, Wein- schank. Us. na Mor. Hý. — N., nápara, die Bähung. Sš. Oa. 97. Nalevací konev, stolek. Auf-, Einguss-, Schenk-. Nalévač, nalívač, c, m., der Aufgiesser, Schenker. N. víno nalévá. Kom. N. králov- ství českého. Berg. Nalévačka, y, f., která nalévá, die Auf- giesserin, Schenkin. — N. = lžíce nalévací, der Giesslöffel. D. — N., trychtýřek, das Trichterchen. Ben. V. Nalevatllo (V.), nalévadlo, nalívadlo, a, n., die Giesskanne, das Giessfass. V., Kom. Nalévák, u, m. N. nábojní, der Patronen- trichter; ein schlechter Hut. Čsk. Nalévanec, nce, m., vaječník, eine Mehl- speise. Na Mor. Nalévání, n.,die Einschenkung, Füllung. D. Nalévati, vz Naliti. Nálevek, vku, m., der Einguss. Techn. Nálevka (nálévka, nálívka. Ros.), y, f., čím se nalévá, der Trichter, Ck., das Einguss- geíass. Umyvadla s nálevkami. Us. N. k lampě. Jg. — N., konev к čerpání, die Schöpfkanne. Jg. — N. mlýnská, der Schöpfer. — N., vinná putna. Jg. — N., trychtýř. Koro. Po trychtýřích anebo nálevkách. Bart. Der Trichter. — N. ušní. Vz Nástroje na uši. Cn. — N-ky, pl., oteklina, die Geschwulst. N-ka na zubu, na dásni. Lk. Udělala se mi na zubu n. Us. N. na zadních nohou koň- ských (obroučky. Mrk). D. — N. ovčí, závrať, vrtohlavosť, der Koller. Nálevkovitý, trichterförmig. Rostl. Nálevna, y, f., das Schenk-, Kredenz- zimmer. Dch. Nálevní, Schenk-, Kredenz-.	Nálevníče, ete, n. = nálevník. Mus. 1. Nálevník, a, m. Nálevníci, infusoria, die Aufgussthiere, jsou prvoci mající masovinu uzavřenou v tuhé, pohyblivými, avšak ne- pvoměnlivými brvami oděné bláně. — N. bi- číkovití, flagellifera; drobnuška tečková a útrobní, valeč kulivý, krásnoočko, obrněnka; celobrvnatí: opalinka žabí, bahnovka zubatá, hltavka krkatá, trepka obecná, chvělka drobná, senovka obecná; různobrvnatí: va- kovka žabí a lidská, mrskavka měnivá, to- čenka růžová; n. spodobrvnatí, hypotricha: slavínka nálevková, krásenka kulatá; n.knu- hobrvnatí, peritricha: viřenka maloústá, plí- senka brouková, nádobka raková, cizopaska nezinarová. Vz Frč. 13. a násl. S. N. a Prvoci. 2. Nálevník, u, m., der Schenktisch. Nalevo, na levo, na pravo se vyhnouti. Kom. Links. Nález, u, m. N., nalezení, das Finden, Aufsuchen. Počíná se registrum pro snad- nější nález každého artikule. Háj. — N., co nalezeno, vynalezeno, nálezek. Der Befund, der Fund, die Erfindung. N. pytevní, der Sektionsbefund. Csk. Sto zlatých mu za ten n. přiřčeno bylo. Aesop. N-zy v nauce udě- lané. Krok. — N., zámysl, obmysl, úmysl, úklad, der Anschlag. N. vymysliti. D. N. zlý n. dobrý. Jg. — N., objevení věci, jejížto vlastník znám není. Der Fund. S. N. — N., výpověď právní; rozsudek, výrok soudu pří- slušného. Der Befund, das Urtheil, Erkennt- niss, die Entscheidung, Anordnung, der Aus- spruch. V. N. obecní, zvláštní, na súdu. N. radní, pokutní, zvláštní (speciální), králov- ský, Jg., panský (der Ausspruch des Herren- gerichtes o. des grossen Landrechtes), stálý a dokonalý nebo na věčnost', ein als allge- mein giltige Norm festgesetztes Urtheil, ze- manský, das Urtheil des kleineren Land- rechtes, in dem nur zemane als Beisitzer fungirten, Gl. 167., spravedlivý, boží (očista, železem, vodou, D.), starý (výpověď před vyslyšením hlavní pře) V., Jg., Vš. N. trestní, Straferkenntniss. Dch. Hledati práva, das Recht suchen; z toho se vysvětluje význam: nalézati, nález; poněvadž právo se hledalo, tudíž se i nalézalo. Brandl v Kn. drn. 135. Ale kdežby práva nebylo a rozsudku k tomu podobného se nenacházelo, tehdy, poněvadž takový rozsudek v nově se děje, nález slovo, jakoby řekl: právo v nově nalezené. Kol. 32. Nechtíc tím haněni býti, že o jednu a túž věc neb velmi podobnú jiné a jiné n-zy či- nili. O. z D. N. jest výrok povolaných, že v případu tom neb onom učiněna jest křivda a že se má státi dle zákona náprava. Koří- nek. N. (rozsudek, výpověď) jest té věci, o kterouž strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva rozeznání. Pr. měst. Na koho se n. stane, gegen wen das Erkenntniss ergeht. Vl. zř. 28. N. úřadu, soudu důchod- kového, důchodkový, rady, soudu. Šp. Ná- lezové v krátkých slovích obsaženi býti mají. Er. N. učiniti, udělati; proti někomu n. udělati, n. vypovědíti, vynésti, V.; n-zem strany poděliti. D. Z n-zu se odvo- lati. Rd. N-zů společným snesením učině- ných zpět táhnouti а rušiti neslušné jest. Kom. Odpor množ býti položen před súdným