nálezem. Pr. hor. N. pronésti. Mach. Za n.
spravedlivý žádati. Háj. Prosím za n. a opa-
tření v té věci. Štěstí. Nálezem a výpovědí
svou odjal jim tři hlasy. Dvě kron. N. vy-
nésti na někoho pro přestupek důchodkový;
na někoho dňchodkový nález vynésti. J. tr. N.
podlé něčeho dělati (Tov.), vynésti (Brandl). Pr.
N. slepý, iníbrmirtes Erkenntniss (1634). Er.
Soud má n. oběma stranám výměrem ozná-
miti. Rd. N. panský (od soudu zemského
vyšlý) každý člověk má držeti a jemu dosti
činiti ve všech kusech. Přidati jest užitečněje
k starým nálezóm tisíc nových než jeden
změniti nebo ujieti. Vš. VI. 34. Někteří řečí,
někteří nohama v nález jdú. Vš. II. 20. Sly-
šeli soudili a n. vynesli. Čr. Jak n. císaře
Karla dskami zemskými zapsaný ukazuje.
Václ. X. Padl-liby ve při měštěnín, povinen
bude tu, kde n. se stal, zo škod práv býti.
Kol. 14. Odpor před soudním n-zem totižto
ortelem neb usúzením položiti; n. konečný.
CJB. 391., 401. N. vládický; n. udělati;
Pakliby kdo přes tento n. některé hrady atd.
prodal, ten aby ztratil svú česť; Jakž o tom
obecní n. králem Vladislavem slavné paměti
učiněný to v sobě šíře zavírá a ukazuje. Zř.
F. I. Křičie, že n. panský před se nejde.
O. z D. A o to jesti dosti panských nálezov.
O. z D. Ale také panský n. tak mocný byl,
že ot něho žádný se otvolati nemohl. O. z D.
kap 56. Cf. Vš. p. 63., Tov. kap. 32. Co se
po obědích uvažuje, mezi stálé n-zy nemá
býti pojato. V. Páni nalezli jsú n. stálý a
dokonalý. Půh. a Nál. 1475. Vedlé n-zu se
nalézá. Půh. Důkaznosť n-zu. Trest. zák. Vše
co dskami n. nálezy panskými, starými i no-
vými, obecními n. zvláštními může ukázáno
a dovedeno býti, za právo buď. Po n-zu
žádné odpory se nepřipouštějí. Pravý n. má
pevné držán býti. Ne vždy psanému nálezu
může se dosti státi, než úmyslu a vůli více
nežli psaní. N. nálezu, právo právu nebývá
odporno, neb když by rozdílno bylo, jedno
by druhým zdviženo bylo. Pr. Někomu
něco n-zem dáti věděti. Šp. Nález ve staro-
českém právě: vz o něm více v Pr. 1869.
str. 666, 744. a násl., v Gl. 167., S. N., Rb.
268. Vz Výpověď, Rozsudek. — N., uza-
vření sněmovní, der Landtagsbeschluss. N.
obecní, zvláštní. S. N.

Nalezač, nalezatel, nálezce, e, ш.,
der Finder, Erfinder. N. zlých věcí, Br.,
umění, Us., lži, Ctib., práva. Brikc. První
nalezač země české byl Čech. Mus. 1851. 3.
33. Zb. Takové nalezače podlé náležitosti
darem obdařiti poručiti ráčíme. Nar. o h.

Nalezadlo, a, n., das Repertorium. Rk.

Nalézání, n., Kriechen, Steigen. Pr. —
N., nacházení, das Finden.

Nalézaný, gefunden, entdeckt.

Nalezatel, e, m. N. pramene. CJB. 321.
Vz Nalezač.

Nalezatelka, y, nalezatelkyně, ě, f.,
die Finderin, Erfinderin.

Nalézati, nalézávati; nalézti, lezu, lezl,
ení. N. = na něco n. do něčeho vlézti; najíti;
nález udělati; smysliti, vymysliti; se n. =
býti. — co, koho. Nalezše ucho k hlavě
přičinili. Dal. Nalezli (= vymyslili) tu radu,
aby činili mezi knížaty svádu. Dal. N. hory,

báně. Us. Decius tu křesťany nalezl; Súsedy
doma nalezl. Pass. 611., 615. N. list, prsten,
božie milosť, poklady, drahé kamenie. Pass.
588., 517., 669., 585., 695. Maria nalezla apo-
štoly. Sš. P. 50. — Flav., D., Jel., St. skl. —
čeho: milosti boží. Martim. N. tří knih, šp.
m. tři knihy. Brt. Vz Na, 3. — (čeho) kde
(při čem). Tím méně všetečnosť místa při
nich nalezne. Kom. Velmi rozšafný při svém
spravování byl nalezen. Háj. — (komu)
kam. Nalezli mu na vůz. Jg. Nalezlo plno
mravenců na strom. Ros. Nalezlo mu mra-
venců do pokoje, Jg., do hrnců s medem.
Jg. — se. Nalezl se, než tam dolezl. Us. Ta
věc se zase nalezla. — Pozn. 31ísto nalé-
zati se ve smyslu něm. sich befinden klademe
častěji: býti, státi, zíti atd. Slunce nalézá
se — jest; hvězdy nalézají se—jsou, třpytí
se, svítí; nalézá se v Berlíně — jest, žije;
nenalézá se tu — není ho zde více. Pk. Ani
duše se tam nenalézalo — nebylo. Oltář na-
lézá se (stojí) v koutě; zvony nalézají se
(visi) ve věži; vlk nalézá se (zdržuje se,
žije) v lesích. Vz Nacházeti se. Kos. Dle
Brs. 106. m. nalézati i jiných obratů uží-
váme: radosť v něčem nalézati — těšiti se,
radovati se z něčeho, nad něčím, zalíbiti si
v něčem; jest mou rozkoší, zálibou, radostí.
Zboží to nalezlo odbytu šp. m.: bylo od-
byto, bylo jako na dračku, šlo od ruky.
Brs. 106. — se kudy, kde. Nalezli se po ho-
rách. Jg. — co na kom. Bůh nalézá na
nás vinu. Solí". Na kom by se právem a sou-
dem nalezlo. Zř. F. I. — se, co kde. Aby
se na dvoře Vyšehradském bez meškáni na-
lézti dali. Háj. V městě. Flav. Ta idea ve
všech se nenalézá. Kom. Pakliby byl nale-
zen v tom, jmá hrdlo ztratiti. Sob. 19. (Kn.
rož. 132.). Tak v pravdě se nalézá. Háj. My
v sobě dostatečnosti k tomu nenalezli. Kom.
Pobili židy, což se jich koli v městě nalé-
zalo. Flav. Nalézal se ve svatých ctnostech,
Br., v šlechetném životu. Plk. N. se v písmiech.
Chč. 608. Co se jednomu nalézá, všem se
v též při nalézá. Vš. II. 20. Jestliže by v tom
nalezen a usvědčen byl, tedy . . Bart. I. 12.
Že malý rozkoší čas věčný pohřeb v pekle
nalezl. Chč. 626. — za co: za právo na-
lézti. Vl. Zř. 3., V., Zříz. Ferd. I., Plk. Za
pravé n. Th. Někoho za vinného. Us. Kteříž
to za věc svatou nalezli. Br. — o čem.
Takto o tom nalezli (nález učinili). Solf. —
co komu. Což se komu nalézá, všem se
v té při nalézá. Vš. Co mu n soudu nale-
zeno bude, tomu dosti učiní. Apol. Stranám,
původovi, pohnanému v něčem přísahu n.,
auf den Eid erkennen. Tov. 38., Nál. 213.,
Hl., VI. zř. 219., právo, statuiren. O. z D.
Často také v rovných přích páni jiné a jiné
nalézají. O. z D. — kde, mezi kým. By
soudcové mezi nimi nalezli (je rozsoudili).
Výb. Mezi milými syny nalezen jsi. Pešin. —
jak. Nalézáme z práva = za právo. Marek.
— kromě čeho kde. Purkmistr krom rady
v příbytku svém nalezen býti má. Pr. měst.
— co komu vedlé čeho. Kdyžby k letům
přišel a léta jemu byla nalezena vedle práva.
Zříz. Ferd. — komu k čemu. Dnes jed-
nomu podlé líčení jeho pře k zisku naleznu,
zu Jemandes Vortheil erkennen. O. z D. Páni