Náležitě, slušně, hodně, řádně, pořádně,
povinně, dostatečně, geziemend, gebührlich,
schicklich, brav, tüchtig, gehörig. V. On tomu
n. učí. Kom. Což se svým časem n. dělá.
Kom. Psaní jest n. odevzdáno. 1). Něco n.
rozvážiti. 1).

Náležitost, i, f., co kam náleží, das Zu-
behör. Stánek se všemi n-stmi připravil. V.
Ves s dědinami, s lukami, i se vší náleži-
tostí. Háj. — N., co náleží, dusnost, právo,
hodnosť, povinnosť, dostatečnost, die Gebühr,
Anständigkeit, Schicklichkeit, Billigkeit, Ge-
Hörigkeit, Schuldigkeit, Richtigkeit, der An-
stand. Jg. Může sobě podlé n-sti a možnosti
těch osob rozkázati zaplatiti. V. Proti vší
n-sti město opanoval. V. Panny vedlé nále-
žitosti daroval. V. Takové nalezače podlé
n-sti darem obdařiti poručiti ráčíme. Nar.
o Hor. Nad n. se vypíná. Kram. Mimo n. ně-
koho daněmi stěžovati; podlé n-sti dáti si
zaplatiti. — N., die Gebühr, plat. N. vedlejší.
Pr. Předpis o n-stech, die Gebührenvor-
schrift, Čsk. N. za ubytování. Šp. Výměra,
umenšení, výkaz, stav, summa, listina, před-
pisování, přestoupení, přenesení, rozmnožení,
zmenšení n-sti Šp.

Náležitý, náležející někomu, něčí, zuge-
hörig, gehörig, eigen. Jg. N. komu. Mocnosť
někomu při soudu n-tá; v statek jim n-tý
se uvázal. Zř. F. N. člověku, mnohým, V.;
věc křesťanu náležitá (slušná). Br. — po
kom : věc po otci n. (otcovská). V. — kam
(pod co, k čemu, do čeho). Kraj pod
jeho správu n. Har. Věc k soudu, n. J. tr.
Způsobilost k volitelnosti náležitá. RZ. A po-
něvadž některé vesnice k tomu zámku ná-
ležité. Zř. F. S věcmi k jeho službě nále-
žitými. Br. — Háj., Solf., V. Sebera kusy
náležité do něho (hrnce). Br. — IV., slušný,
povinný , hodný , dostatečný , gebührlich,
schicklich, schuldig^-, tüchtig, förmlich. V. N.
míra, odměna, vyučování, poslušnosť, nave-
dení, šetrnosť, vděčnosť, veselosť, úctivosť,
poctivosť, výmluva, příčina, čas, soud, soudce,
úřad, odpověď, chování, muž (hodný). Jg.
Nenáležitých věcí žádati. Kom. N. daň, dávka,
plat, pohledávání, pohledanosť, právo, vydání,
plat kolkový. J. tr. — komu. Opatrnosť
věrnému křesťanu nenáležitá. Br. — Solf.,
Kram. — na koho. Cti lékaře ctí náležitou
na něho. Br. Pokora na pobožné lidi n. T. —
Kram. — čím : právem. Us.

Nalhati, nalhu, lhal, án, ání, vor-, an-
lügen. — koho. Kdo ví, co je tam nalhal.
Jg. — něco někomu. Us. — na někoho.
Br., Ros., D.

Nali, naliť, zastr. — rychle, honem. Jir.
Nali dievka pláče. Dal. 25. Vz Nálet.

Nalíbati se koho, čeho, viel küssen.
Ros. Vz Líbati.

Nalíceti, vz Naléceti.

Náliček, čku, m., železný pokrov lící,
das Helmgesicht. Skrze n. v levé líce raněn.
Háj.

Nalíčení, n., der Anstrich. D.

Nalíčený, angestrichen. Us.

Nalíčiti, a) vz Naléceti. —- b) Natírati se,
koho. Jsem červená, jak by mne nalíčil. Us.
— se čím: barvou. Us. — N. se = naléčiti
se. Jg.

Nalíhati, vz Naléhati.

Nalíhnouti, a) vz Naléhati. — b) = mnoho
vylíhnouti, viel ausbrüten. Slepice mnoho
kuřat nalíhla. Us. — se. Mnoho kuřat se
nalíhlo. Us.

Nalieha, y, m., zastr. = pokrytec. Jir.

Nalichviti, il, en, ení, erwuchern. — co:
hromadu peněz nalichvil. Sych. Co nalichvil,
komu se dostane'? Ros.

Nálik, u, m., die Falle. Rk.

Nalíknouti, vz Naléceti.

Nalípati; nalípnouti, lípl, ut, utí. — co,
čeho kam: papír na okno, na nohy masti.
Jád.

Nalistný, na listu jsoucí. N. rostliny. Rostl.

Nališní oko, der Tragering. Rk.

Nálišník, u, m., kroužek v řebřině za-
dělaný. Der Ring an der Stemmleiste. D.

1. Nalit, a, o, nalitý, Vz Naliti.

2. Nalit, vz Nalet, Nali.
Nalítati, vz Nalétnouti.
Nálitek, tka, m. ------ nálevník. Koll.

Naliti, naliji a naleji, nalij, il, it. iti;

nalévati, nalívati, nalévávati, cin-, aufgiessen,
einschenken, einfüllen. Jg. — abs. Nalij,
nalijte. D. Nalívá, dolívá a nikdy dosti ne-
mívá (opilec). V. Víno nalévá (zrna hroznu
se plní). Čk., Hý. — co : koflík, V., sud
piva. Ros. — čeho. Nalij vína (ne: všecko).
Ros. — co, čeho kam: vina (něco ho, část;
víno = všecko) do sklenic. Us. Voda se
nalévá do rybníka. Jg. Vodu, vody na
mísu n. Us. Již se jim do hrdla nalévá (jsou
v nebezpečenství). Br. Nalejíc se do němoty
(opilci). Kom. — co, se čím: sud pivem,
Ros., hrnec vodou, Us.; žíly nalily se krví.
Bs. Višně se lahodou nalívá. C. — co (čeho)
komu : pocestnému vody, Us.; někomu klo-
bouk (cilindr, einschlagen). Us. Nalili mu
zase vrchovatou. Jg. — se čeho. Pití von-
ných aby se nalili. Vz Naplniti se čeho. Chč.
301. — po čem. Nalijte nám po sklenici.
Us. Po čem (za kolik) víno naléváš? Sš. P.
141. — se. Ovoce se nalévá (roste). Us. Již
se mnoho nalilo. Us.

Nalití, í, n., das Ein-, Aufgiessen, das
Einschenken, der Aufguss. V. N. cev krví.
Lk.

Náliv, u, m., Aufguss, m. N. líhový, vod-
natý. Nz.

Nalívač, nalívadlo, lépe: nalevač, nu-
levadlo. Jg.

Nalívanec, nce, m. = lívanec. Us.

Nalívaný, ein-, aufgegossen.

Nalívati, vz Naliti. V.

Nálivka, nálívka, y, f., der Aufguss.
N. malinová. Rk.

Nalkati; nalítnouti, kl, utí, einathmen. —
se čeho. Nalkajíc se dýmu umřeli. Kom.
N. se zlého povětří — nalykati. se. Kram.—
Nalkali se mnoho = navzdychali se, viel
ächzen. Ros.

Nálodní vojsko, Schiffsmannschaft, f. Šf.

Náloh, u, m., náklad, die Kosten. 1404.
Gl. 168.

Náloha, y, f., vloha, schopnosť, die An-
lage. D.

Nalohniti se, il, ěn,- ění = do sytá se
najísti (naprati se), napiti. Us. v Chrud. Kd.

Nalochtati se čeho, vz Nalokati se.



	44

	Náležitě, slušně, hodně, řádně, pořádně, povinně, dostatečně, geziemend, gebührlich, schicklich, brav, tüchtig, gehörig. V. On tomu n. učí. Kom. Což se svým časem n. dělá. Kom. Psaní jest n. odevzdáno. 1). Něco n. rozvážiti. 1). Náležitost, i, f., co kam náleží, das Zu- behör. Stánek se všemi n-stmi připravil. V. Ves s dědinami, s lukami, i se vší náleži- tostí. Háj. — N., co náleží, dusnost, právo, hodnosť, povinnosť, dostatečnost, die Gebühr, Anständigkeit, Schicklichkeit, Billigkeit, Ge- Hörigkeit, Schuldigkeit, Richtigkeit, der An- stand. Jg. Může sobě podlé n-sti a možnosti těch osob rozkázati zaplatiti. V. Proti vší n-sti město opanoval. V. Panny vedlé nále- žitosti daroval. V. Takové nalezače podlé n-sti darem obdařiti poručiti ráčíme. Nar. o Hor. Nad n. se vypíná. Kram. Mimo n. ně- koho daněmi stěžovati; podlé n-sti dáti si zaplatiti. — N., die Gebühr, plat. N. vedlejší. Pr. Předpis o n-stech, die Gebührenvor- schrift, Čsk. N. za ubytování. Šp. Výměra, umenšení, výkaz, stav, summa, listina, před- pisování, přestoupení, přenesení, rozmnožení, zmenšení n-sti Šp. Náležitý, náležející někomu, něčí, zuge- hörig, gehörig, eigen. Jg. N. komu. Mocnosť někomu při soudu n-tá; v statek jim n-tý se uvázal. Zř. F. N. člověku, mnohým, V.; věc křesťanu náležitá (slušná). Br. — po kom : věc po otci n. (otcovská). V. — kam (pod co, k čemu, do čeho). Kraj pod jeho správu n. Har. Věc k soudu, n. J. tr. Způsobilost k volitelnosti náležitá. RZ. A po- něvadž některé vesnice k tomu zámku ná- ležité. Zř. F. S věcmi k jeho službě nále- žitými. Br. — Háj., Solf., V. Sebera kusy náležité do něho (hrnce). Br. — IV., slušný, povinný , hodný , dostatečný , gebührlich, schicklich, schuldig^-, tüchtig, förmlich. V. N. míra, odměna, vyučování, poslušnosť, nave- dení, šetrnosť, vděčnosť, veselosť, úctivosť, poctivosť, výmluva, příčina, čas, soud, soudce, úřad, odpověď, chování, muž (hodný). Jg. Nenáležitých věcí žádati. Kom. N. daň, dávka, plat, pohledávání, pohledanosť, právo, vydání, plat kolkový. J. tr. — komu. Opatrnosť věrnému křesťanu nenáležitá. Br. — Solf., Kram. — na koho. Cti lékaře ctí náležitou na něho. Br. Pokora na pobožné lidi n. T. — Kram. — čím : právem. Us. Nalhati, nalhu, lhal, án, ání, vor-, an- lügen. — koho. Kdo ví, co je tam nalhal. Jg. — něco někomu. Us. — na někoho. Br., Ros., D. Nali, naliť, zastr. — rychle, honem. Jir. Nali dievka pláče. Dal. 25. Vz Nálet. Nalíbati se koho, čeho, viel küssen. Ros. Vz Líbati. Nalíceti, vz Naléceti. Náliček, čku, m., železný pokrov lící, das Helmgesicht. Skrze n. v levé líce raněn. Háj. Nalíčení, n., der Anstrich. D. Nalíčený, angestrichen. Us. Nalíčiti, a) vz Naléceti. —- b) Natírati se, koho. Jsem červená, jak by mne nalíčil. Us. — se čím: barvou. Us. — N. se = naléčiti se. Jg.	Nalíhati, vz Naléhati. Nalíhnouti, a) vz Naléhati. — b) = mnoho vylíhnouti, viel ausbrüten. Slepice mnoho kuřat nalíhla. Us. — se. Mnoho kuřat se nalíhlo. Us. Nalieha, y, m., zastr. = pokrytec. Jir. Nalichviti, il, en, ení, erwuchern. — co: hromadu peněz nalichvil. Sych. Co nalichvil, komu se dostane'? Ros. Nálik, u, m., die Falle. Rk. Nalíknouti, vz Naléceti. Nalípati; nalípnouti, lípl, ut, utí. — co, čeho kam: papír na okno, na nohy masti. Jád. Nalistný, na listu jsoucí. N. rostliny. Rostl. Nališní oko, der Tragering. Rk. Nálišník, u, m., kroužek v řebřině za- dělaný. Der Ring an der Stemmleiste. D. 1. Nalit, a, o, nalitý, Vz Naliti. 2. Nalit, vz Nalet, Nali. Nalítati, vz Nalétnouti. Nálitek, tka, m. ------ nálevník. Koll. Naliti, naliji a naleji, nalij, il, it. iti; nalévati, nalívati, nalévávati, cin-, aufgiessen, einschenken, einfüllen. Jg. — abs. Nalij, nalijte. D. Nalívá, dolívá a nikdy dosti ne- mívá (opilec). V. Víno nalévá (zrna hroznu se plní). Čk., Hý. — co : koflík, V., sud piva. Ros. — čeho. Nalij vína (ne: všecko). Ros. — co, čeho kam: vina (něco ho, část; víno = všecko) do sklenic. Us. Voda se nalévá do rybníka. Jg. Vodu, vody na mísu n. Us. Již se jim do hrdla nalévá (jsou v nebezpečenství). Br. Nalejíc se do němoty (opilci). Kom. — co, se čím: sud pivem, Ros., hrnec vodou, Us.; žíly nalily se krví. Bs. Višně se lahodou nalívá. C. — co (čeho) komu : pocestnému vody, Us.; někomu klo- bouk (cilindr, einschlagen). Us. Nalili mu zase vrchovatou. Jg. — se čeho. Pití von- ných aby se nalili. Vz Naplniti se čeho. Chč. 301. — po čem. Nalijte nám po sklenici. Us. Po čem (za kolik) víno naléváš? Sš. P. 141. — se. Ovoce se nalévá (roste). Us. Již se mnoho nalilo. Us. Nalití, í, n., das Ein-, Aufgiessen, das Einschenken, der Aufguss. V. N. cev krví. Lk. Náliv, u, m., Aufguss, m. N. líhový, vod- natý. Nz. Nalívač, nalívadlo, lépe: nalevač, nu- levadlo. Jg. Nalívanec, nce, m. = lívanec. Us. Nalívaný, ein-, aufgegossen. Nalívati, vz Naliti. V. Nálivka, nálívka, y, f., der Aufguss. N. malinová. Rk. Nalkati; nalítnouti, kl, utí, einathmen. — se čeho. Nalkajíc se dýmu umřeli. Kom. N. se zlého povětří — nalykati. se. Kram.— Nalkali se mnoho = navzdychali se, viel ächzen. Ros. Nálodní vojsko, Schiffsmannschaft, f. Šf. Náloh, u, m., náklad, die Kosten. 1404. Gl. 168. Náloha, y, f., vloha, schopnosť, die An- lage. D. Nalohniti se, il, ěn,- ění = do sytá se najísti (naprati se), napiti. Us. v Chrud. Kd. Nalochtati se čeho, vz Nalokati se.