Předchozí (43)  Strana:44  Další (45) |
|
|||
44
|
|||
|
|||
Náležitě, slušně, hodně, řádně, pořádně,
povinně, dostatečně, geziemend, gebührlich, schicklich, brav, tüchtig, gehörig. V. On tomu n. učí. Kom. Což se svým časem n. dělá. Kom. Psaní jest n. odevzdáno. 1). Něco n. rozvážiti. 1). Náležitost, i, f., co kam náleží, das Zu-
behör. Stánek se všemi n-stmi připravil. V. Ves s dědinami, s lukami, i se vší náleži- tostí. Háj. — N., co náleží, dusnost, právo, hodnosť, povinnosť, dostatečnost, die Gebühr, Anständigkeit, Schicklichkeit, Billigkeit, Ge- Hörigkeit, Schuldigkeit, Richtigkeit, der An- stand. Jg. Může sobě podlé n-sti a možnosti těch osob rozkázati zaplatiti. V. Proti vší n-sti město opanoval. V. Panny vedlé nále- žitosti daroval. V. Takové nalezače podlé n-sti darem obdařiti poručiti ráčíme. Nar. o Hor. Nad n. se vypíná. Kram. Mimo n. ně- koho daněmi stěžovati; podlé n-sti dáti si zaplatiti. — N., die Gebühr, plat. N. vedlejší. Pr. Předpis o n-stech, die Gebührenvor- schrift, Čsk. N. za ubytování. Šp. Výměra, umenšení, výkaz, stav, summa, listina, před- pisování, přestoupení, přenesení, rozmnožení, zmenšení n-sti Šp. Náležitý, náležející někomu, něčí, zuge-
hörig, gehörig, eigen. Jg. N. komu. Mocnosť někomu při soudu n-tá; v statek jim n-tý se uvázal. Zř. F. N. člověku, mnohým, V.; věc křesťanu náležitá (slušná). Br. — po kom : věc po otci n. (otcovská). V. — kam (pod co, k čemu, do čeho). Kraj pod jeho správu n. Har. Věc k soudu, n. J. tr. Způsobilost k volitelnosti náležitá. RZ. A po- něvadž některé vesnice k tomu zámku ná- ležité. Zř. F. S věcmi k jeho službě nále- žitými. Br. — Háj., Solf., V. Sebera kusy náležité do něho (hrnce). Br. — IV., slušný, povinný , hodný , dostatečný , gebührlich, schicklich, schuldig-, tüchtig, förmlich. V. N. míra, odměna, vyučování, poslušnosť, nave- dení, šetrnosť, vděčnosť, veselosť, úctivosť, poctivosť, výmluva, příčina, čas, soud, soudce, úřad, odpověď, chování, muž (hodný). Jg. Nenáležitých věcí žádati. Kom. N. daň, dávka, plat, pohledávání, pohledanosť, právo, vydání, plat kolkový. J. tr. — komu. Opatrnosť věrnému křesťanu nenáležitá. Br. — Solf., Kram. — na koho. Cti lékaře ctí náležitou na něho. Br. Pokora na pobožné lidi n. T. — Kram. — čím : právem. Us. Nalhati, nalhu, lhal, án, ání, vor-, an-
lügen. — koho. Kdo ví, co je tam nalhal. Jg. — něco někomu. Us. — na někoho. Br., Ros., D. Nali, naliť, zastr. — rychle, honem. Jir.
Nali dievka pláče. Dal. 25. Vz Nálet. Nalíbati se koho, čeho, viel küssen.
Ros. Vz Líbati. Nalíceti, vz Naléceti.
Náliček, čku, m., železný pokrov lící,
das Helmgesicht. Skrze n. v levé líce raněn. Háj. Nalíčení, n., der Anstrich. D.
Nalíčený, angestrichen. Us.
Nalíčiti, a) vz Naléceti. —- b) Natírati se,
koho. Jsem červená, jak by mne nalíčil. Us. — se čím: barvou. Us. — N. se = naléčiti se. Jg. |
Nalíhati, vz Naléhati.
Nalíhnouti, a) vz Naléhati. — b) = mnoho
vylíhnouti, viel ausbrüten. Slepice mnoho kuřat nalíhla. Us. — se. Mnoho kuřat se nalíhlo. Us. Nalieha, y, m., zastr. = pokrytec. Jir.
Nalichviti, il, en, ení, erwuchern. — co:
hromadu peněz nalichvil. Sych. Co nalichvil, komu se dostane'? Ros. Nálik, u, m., die Falle. Rk.
Nalíknouti, vz Naléceti.
Nalípati; nalípnouti, lípl, ut, utí. — co,
čeho kam: papír na okno, na nohy masti. Jád. Nalistný, na listu jsoucí. N. rostliny. Rostl.
Nališní oko, der Tragering. Rk.
Nálišník, u, m., kroužek v řebřině za-
dělaný. Der Ring an der Stemmleiste. D. 1. Nalit, a, o, nalitý, Vz Naliti.
2. Nalit, vz Nalet, Nali.
Nalítati, vz Nalétnouti. Nálitek, tka, m. ------ nálevník. Koll. Naliti, naliji a naleji, nalij, il, it. iti;
nalévati, nalívati, nalévávati, cin-, aufgiessen,
einschenken, einfüllen. Jg. — abs. Nalij, nalijte. D. Nalívá, dolívá a nikdy dosti ne- mívá (opilec). V. Víno nalévá (zrna hroznu se plní). Čk., Hý. — co : koflík, V., sud piva. Ros. — čeho. Nalij vína (ne: všecko). Ros. — co, čeho kam: vina (něco ho, část; víno = všecko) do sklenic. Us. Voda se nalévá do rybníka. Jg. Vodu, vody na mísu n. Us. Již se jim do hrdla nalévá (jsou v nebezpečenství). Br. Nalejíc se do němoty (opilci). Kom. — co, se čím: sud pivem, Ros., hrnec vodou, Us.; žíly nalily se krví. Bs. Višně se lahodou nalívá. C. — co (čeho) komu : pocestnému vody, Us.; někomu klo- bouk (cilindr, einschlagen). Us. Nalili mu zase vrchovatou. Jg. — se čeho. Pití von- ných aby se nalili. Vz Naplniti se čeho. Chč. 301. — po čem. Nalijte nám po sklenici. Us. Po čem (za kolik) víno naléváš? Sš. P. 141. — se. Ovoce se nalévá (roste). Us. Již se mnoho nalilo. Us. Nalití, í, n., das Ein-, Aufgiessen, das
Einschenken, der Aufguss. V. N. cev krví. Lk. Náliv, u, m., Aufguss, m. N. líhový, vod-
natý. Nz. Nalívač, nalívadlo, lépe: nalevač, nu-
levadlo. Jg. Nalívanec, nce, m. = lívanec. Us.
Nalívaný, ein-, aufgegossen.
Nalívati, vz Naliti. V.
Nálivka, nálívka, y, f., der Aufguss.
N. malinová. Rk. Nalkati; nalítnouti, kl, utí, einathmen. —
se čeho. Nalkajíc se dýmu umřeli. Kom. N. se zlého povětří — nalykati. se. Kram.— Nalkali se mnoho = navzdychali se, viel ächzen. Ros. Nálodní vojsko, Schiffsmannschaft, f. Šf.
Náloh, u, m., náklad, die Kosten. 1404.
Gl. 168. Náloha, y, f., vloha, schopnosť, die An-
lage. D. Nalohniti se, il, ěn,- ění = do sytá se
najísti (naprati se), napiti. Us. v Chrud. Kd. Nalochtati se čeho, vz Nalokati se.
|
||
|
|||
Předchozí (43)  Strana:44  Další (45) |