Nalokati se čeho, ver-, einschlucken. Jg.
N. se povětří, Ros., prachu, dýmu. Rk. Na
Mor. též nalochtati (nalykati) se. Nalochtal
se vody. Hý.

Nalomcovati, genug schütteln, rütteln.

— kým. Zimnice dosti jím nalomcovala. Ros.
Nálomek, mku, m., der Anbruch. Jg.
Nalomenina, y, f. = nalomení, der Bruch,

Anbruch. Us.

Nalomený; en, a, o. Nedolomuj n-ných
(nešťastného ještě nešťastnejším nečiň. Vz
Neštěstí). Lb.

Nalomiti, il, en, ení; nahrnovati, an-
brechen. — co: dřívko, čím: rukou. Us. —
se. Hůl se nalomila, Us. Nějak se nalomil
(polomil, polámal, namohl). Ros. Vz Lámati.

Nalopotiti, il, cen, ení, viel angestrengt
arbeiten. — se s čím. Us.

Nalouěany, dle Dolany, něm. Naloučan,
u Náměště na Mor. PL.

Naloupati, ansehälen; viel schälen. —
co. Naloupl jablko, ale nedoloupal ho. —
čeho. Ten těch jablek naloupal. Us. Vz
Loupati.

Naloupiti, il, en, ení, nalupovati, schälen,
anschälen, viel rauben. Jg. -— si čeho:
statkův, peněz. Us. — čím. Us. — co na
kom. To na chudých naloupil. Us. Vz Lou-
piti.

Nalouskati, aufknacken. — co. Misku
jader nalouskal. Ros. — čeho čím: zuby
ořechů. Vz Louskati.

Naloviti, il, en, ení, erjagen, erlegen. —
čeho čím: ryb, ptákův, zvěři. Us., Háj. Vz
Loviti.

Naložen, vz Naložený.

Naložení, n., das Auflegen, die Aufladung,
Auflegung, Auflage, Einlegung. Jg. Cť. Na-
ložený.

Naložený, aufgelegt, aufgeladen, einge-
legt, befrachtet. N. úhor, maso, sýr atd. Us.

— Jsem dnes dohře naložen, šp. m. : Jsem
v dobré míře, Os., Mš., jsem dobré, veselé,
utěšené mysli; mám dobrou chvíli, hodinu;
jsem vesel, v dobrém humoru. Jsem špatně
naložen šp. m.: jsem nevrlý, mrzutý, roz-
mrzelý; mám zlou chvíli, zlou hodinu, zlý
den; jsem ve špatném humoru, jsem ve zlé
míře. Brs. 107. Také Ht. v Bruse 285. slovo
toto zamítá. Na Mor.: Není (je) dobré chuti.
Mrk. Vz Rozmar.

Naložiti, vz Nakládati.

Náložky, pl., f., u ševce, die Weitungen,
Aufsätze, alcny, die Alzen, z it. alzare =
zvýšiti. Dch.

Nálučuice, e, f., pouzdro na luk, das
Bogenfutteral. Mus. VIII. 389.

Nalupati se, sich vollstopfen. Nalupal se
= hodně se najedl. — komu, durchprügeln.
Ten mu nalupal — vybil. Us.

Nalykati, vz Nalokati.

Nalyseti, el, ení, kahl werden. Berg.

Nálysý, lysáček, der Glatzkopf. V.

Nalžovice, něm. Nalžowitz, ves u Sedl-
čan. PL.

Nalžovské hory, Silberberg, Stříbrné
hory, mě. v Klatovsku PL. Vz S. N.

Nalžovy, dle Dolany, něm. Elischau, ves
n Planie. PL.

Nám, dat. pl. zájmena já; strčes. nem.

Náma, dual = nám dvěma. Kat,
Namáčeč, e, m., der Eintaucher.
Namáčečka, y, f., die Eintaucherin. Us.

— N., druh štětky. Vz Tkadlcovství. Hk.
Namáčení, n., das Eintunken. Rohlíčky

k n. do kávy. Dch.

Namáčeti, eintauchen, befeuchten, netzen,
eintunken. V. 3. pl. -čejí, el, en, cní; na-
močiti, il, en, ení. — co kde, kam. N. chléb
v omáčce n. do omáčky, houbu ve vodě.
Us. — V. Prádlo ve vodě, do vody; do
louhu, v louhu (na Mor. pejehovati). N. hrách,
přízi. Jg. — co čím. Něco vlhkostí namo-
čiti. V. Namočte mi šátku vínem. Zpěv II. 11.
Vz Máčeti.

Namáčka, y, f., omáčka, die Tunke. Reš.

Namačkati, ein wenig drücken; viel
drücken, aufdrücken. — co. Tys to namačkal
a on domačkal. — čeho. Tys těch hrušek
namačkal tak, že teď hnijí. Us. — se koho,
se s kým kde: v stodole, pod kolnou atd.
Vz Mačkati.

Namagnetovati střelku, magnetisiren. Jg.

Námaha, y, ť., die Anstrengung. Koll.,
Sš. J. 2.

Namáhání, n.N. rozumu ; s velikým n-ním.
Nt. Přese všecko n. nic nepořídil. Us. Die
Anstrengung.

Namáhati, schwächen,beschädigen, strup-
piren. — koho, koně, voly, Us., síly, hlas.

— koho čím: koně těžkým nákladem. Us.

— se. V Krkonoš.: baholif se, bahlať. Kb.
Sich anstrengen, abarbeiten, rackern mit
etwas. Jg. Namáháš se, až ti jazyk mokrý.
Jg. — se s kým, s čím (zač), jak. Na-
máhala se s nimi. Kom. S pracemi až do
úpadku, až do přetržení se namáhali. Ob.
Pan. — Kram. — s inft. Slon namáhá se
baviť je. Ráj. — se při čem. Rk.

Namáhavý, anstrengend. N. práce. Us.

Namáchati, vz Máchati.

Namakati, namáhávati, aufgreifen, durch
Betasten finden. — co. Makal makal, a na-
makal džbán. Us.

Namále, vz Málo.

Namalovati, auf-, hinmahlen. — co: obraz
— čím: štětcem. — koho. Sedí, co by ho
namaloval. V.— čeho. Ten toho namaloval!
Us. — komu co kam: do památníku. Us. —
co kde: na stole. — se. Nepiš čerta na
stěně, sám se on namaluje. 1).

Namanouti se, ul, uti; namanovati se,
namávati se, nakomítnouti se, ungefähr vor-
kommen, in den Wurf kommen. Jg. Vz Na-
masti se. Jg. — abs, Namanul se (náhodou
k tomu přišel). Us. — se komu (při čem).
Kdo se mu namanul, toho zabil. Kom. Po-
chybnosť se mu při všem namanuje. C. —
se kam. Každému volno, co se na mysl a
do péra namane, psáti. Kom. — se k čemu.
Rk.

Namásti se, namatu, mátl, tení = naho-
diti se, sich treffen, zutragen, vorkommen,
in den Wurf kommen. Jak se namate. Us. —
se komu. Všecko, co se jí namate, hubí.
Us. Všecky, kdož se jim namátli, zmordo-
vali. Ler. Kaní (plácá), co se mu namate. Us.
Tu se mu namátl. — se komu kam. Co
se mu do rukou namátlo. Zlob.