Předchozí (44)  Strana:45  Další (46) |
|
|||
45
|
|||
|
|||
Nalokati se čeho, ver-, einschlucken. Jg.
N. se povětří, Ros., prachu, dýmu. Rk. Na Mor. též nalochtati (nalykati) se. Nalochtal se vody. Hý. Nalomcovati, genug schütteln, rütteln.
— kým. Zimnice dosti jím nalomcovala. Ros.
Nálomek, mku, m., der Anbruch. Jg. Nalomenina, y, f. = nalomení, der Bruch, Anbruch. Us.
Nalomený; en, a, o. Nedolomuj n-ných
(nešťastného ještě nešťastnejším nečiň. Vz Neštěstí). Lb. Nalomiti, il, en, ení; nahrnovati, an-
brechen. — co: dřívko, čím: rukou. Us. — se. Hůl se nalomila, Us. Nějak se nalomil (polomil, polámal, namohl). Ros. Vz Lámati. Nalopotiti, il, cen, ení, viel angestrengt
arbeiten. — se s čím. Us. Nalouěany, dle Dolany, něm. Naloučan,
u Náměště na Mor. PL. Naloupati, ansehälen; viel schälen. —
co. Naloupl jablko, ale nedoloupal ho. — čeho. Ten těch jablek naloupal. Us. Vz Loupati. Naloupiti, il, en, ení, nalupovati, schälen,
anschälen, viel rauben. Jg. -— si čeho: statkův, peněz. Us. — čím. Us. — co na kom. To na chudých naloupil. Us. Vz Lou- piti. Nalouskati, aufknacken. — co. Misku
jader nalouskal. Ros. — čeho čím: zuby ořechů. Vz Louskati. Naloviti, il, en, ení, erjagen, erlegen. —
čeho čím: ryb, ptákův, zvěři. Us., Háj. Vz Loviti. Naložen, vz Naložený.
Naložení, n., das Auflegen, die Aufladung,
Auflegung, Auflage, Einlegung. Jg. Cť. Na- ložený. Naložený, aufgelegt, aufgeladen, einge-
legt, befrachtet. N. úhor, maso, sýr atd. Us. — Jsem dnes dohře naložen, šp. m. : Jsem
v dobré míře, Os., Mš., jsem dobré, veselé, utěšené mysli; mám dobrou chvíli, hodinu; jsem vesel, v dobrém humoru. Jsem špatně naložen šp. m.: jsem nevrlý, mrzutý, roz- mrzelý; mám zlou chvíli, zlou hodinu, zlý den; jsem ve špatném humoru, jsem ve zlé míře. Brs. 107. Také Ht. v Bruse 285. slovo toto zamítá. Na Mor.: Není (je) dobré chuti. Mrk. Vz Rozmar. Naložiti, vz Nakládati.
Náložky, pl., f., u ševce, die Weitungen,
Aufsätze, alcny, die Alzen, z it. alzare = zvýšiti. Dch. Nálučuice, e, f., pouzdro na luk, das
Bogenfutteral. Mus. VIII. 389. Nalupati se, sich vollstopfen. Nalupal se
= hodně se najedl. — komu, durchprügeln. Ten mu nalupal — vybil. Us. Nalykati, vz Nalokati.
Nalyseti, el, ení, kahl werden. Berg.
Nálysý, lysáček, der Glatzkopf. V.
Nalžovice, něm. Nalžowitz, ves u Sedl-
čan. PL. Nalžovské hory, Silberberg, Stříbrné
hory, mě. v Klatovsku PL. Vz S. N. Nalžovy, dle Dolany, něm. Elischau, ves
n Planie. PL. Nám, dat. pl. zájmena já; strčes. nem.
|
Náma, dual = nám dvěma. Kat,
Namáčeč, e, m., der Eintaucher. Namáčečka, y, f., die Eintaucherin. Us. — N., druh štětky. Vz Tkadlcovství. Hk.
Namáčení, n., das Eintunken. Rohlíčky k n. do kávy. Dch.
Namáčeti, eintauchen, befeuchten, netzen,
eintunken. V. 3. pl. -čejí, el, en, cní; na- močiti, il, en, ení. — co kde, kam. N. chléb v omáčce n. do omáčky, houbu ve vodě. Us. — V. Prádlo ve vodě, do vody; do louhu, v louhu (na Mor. pejehovati). N. hrách, přízi. Jg. — co čím. Něco vlhkostí namo- čiti. V. Namočte mi šátku vínem. Zpěv II. 11. Vz Máčeti. Namáčka, y, f., omáčka, die Tunke. Reš.
Namačkati, ein wenig drücken; viel
drücken, aufdrücken. — co. Tys to namačkal a on domačkal. — čeho. Tys těch hrušek namačkal tak, že teď hnijí. Us. — se koho, se s kým kde: v stodole, pod kolnou atd. Vz Mačkati. Namagnetovati střelku, magnetisiren. Jg.
Námaha, y, ť., die Anstrengung. Koll.,
Sš. J. 2. Namáhání, n.N. rozumu ; s velikým n-ním.
Nt. Přese všecko n. nic nepořídil. Us. Die Anstrengung. Namáhati, schwächen,beschädigen, strup-
piren. — koho, koně, voly, Us., síly, hlas. — koho čím: koně těžkým nákladem. Us.
— se. V Krkonoš.: baholif se, bahlať. Kb.
Sich anstrengen, abarbeiten, rackern mit etwas. Jg. Namáháš se, až ti jazyk mokrý. Jg. — se s kým, s čím (zač), jak. Na- máhala se s nimi. Kom. S pracemi až do úpadku, až do přetržení se namáhali. Ob. Pan. — Kram. — s inft. Slon namáhá se baviť je. Ráj. — se při čem. Rk. Namáhavý, anstrengend. N. práce. Us.
Namáchati, vz Máchati.
Namakati, namáhávati, aufgreifen, durch
Betasten finden. — co. Makal makal, a na- makal džbán. Us. Namále, vz Málo.
Namalovati, auf-, hinmahlen. — co: obraz
— čím: štětcem. — koho. Sedí, co by ho namaloval. V.— čeho. Ten toho namaloval! Us. — komu co kam: do památníku. Us. — co kde: na stole. — se. Nepiš čerta na stěně, sám se on namaluje. 1). Namanouti se, ul, uti; namanovati se,
namávati se, nakomítnouti se, ungefähr vor- kommen, in den Wurf kommen. Jg. Vz Na- masti se. Jg. — abs, Namanul se (náhodou k tomu přišel). Us. — se komu (při čem). Kdo se mu namanul, toho zabil. Kom. Po- chybnosť se mu při všem namanuje. C. — se kam. Každému volno, co se na mysl a do péra namane, psáti. Kom. — se k čemu. Rk. Namásti se, namatu, mátl, tení = naho-
diti se, sich treffen, zutragen, vorkommen, in den Wurf kommen. Jak se namate. Us. — se komu. Všecko, co se jí namate, hubí. Us. Všecky, kdož se jim namátli, zmordo- vali. Ler. Kaní (plácá), co se mu namate. Us. Tu se mu namátl. — se komu kam. Co se mu do rukou namátlo. Zlob. |
||
|
|||
Předchozí (44)  Strana:45  Další (46) |