Namastiti, il, štčn, štění, anschmieren,
beschmieren, salben, fett machen. — co čím:
kaši máslem. Us. Proutky lepem n. (na Slov.
= namazati). — někoho, někomu = vy-
biti, zbíti, abprügeln. Us. Holí. Us.

Namastnělý, fett geworden, fettig. Rostl.

Namátka, y, f. Das Ungefähr. N-kou
(mancherlei) čísti. N-kon koho najíti. Us.

Namatlati, schlecht vorrichten. — čeho.
Ten toho namatlal (špatně nastrojil). Lomn.

Námatný, sich zufällig treffend, ereignend.
Rk.

Námaz, u, m., namazaní. Techn.

Namazati, -zám, ale obyč. -ži (-žu), -maž,
al, án, ání; namáznouti, znul a zl, ut, utí;
namazovatt, natříti, anschmieren, anstreichen,
bestreichen, aufstreichen. Jg. — co čím
(konu) : chléb máslem, boty černidlem. Us.
Olejem (napustiti, Dch.), mastí, bal samem,
jedem ; V., Jg.; dary (bestechen). Papr. N.
někomu záda dřevěným olejem, D., lískovým
sádlem-; bíti, abpriigeln. Ď. — čeho kam:
masti na plátno. Lk. Vz Mazati. Nařež cibule,
pod oči si namaž. Er. P. 357.

Namázka, námazka, y, f., das Pflaster.
Rk.

Námech, mchu, m., Náklad, das Gepäck.
Us. Dch.

Náměkký, weichlich. D.

Naměklý, weichlich, aufgeweicht. D.

Naměknouti, knul a kl, utí, etwas weich
werden, aufweichen. Jg. Hrách už naměkl. —
čím: kůže vodou naměkla. Vz Měknouti.

Námel, námel, e, namělič, e, namě-
lečník, u, m. N., svatojanské žito, svato-
janský chléb, manna, moučník, zuby, snět,
das Mutterkorn, der Kornbrand, secale cor-
nutmn, spermoedia (dle Kk. kyjnatka nachová,
claviceps purpurea., der purpurrothe Keulen-
kopf) = nemoc semena; takové zrno jest
delší, barvy tmavě fialové, vnitř bledší, pod-
staty houbovité. Rostl., S. N. — N., na Slov.
= kŕemení v mělčinách řek, aufgeschwemm-
ter Kiesel. Am.

Namělič, e, m. ----- námel. Us. Turn.

Naměliti, il, en, cní, bröckeln. — co
mezi co.

Námelka, y, f., die Krampfsucht, die Korn-
staupe. Ja.

Námelný, namelčiý, z čeho se mnoho
mouky námele, ergiebig. N. žito. D. Letošní
pšenice jest prostředně n-ná. Sych.

Naměnělý, navinulý (o mase). Us. Chrud.
Kd.

Naměnilý, nakažený, angebrochen, an-
gefault. N. dřevo. Us. Turn.

Naměniti, il, ěn, ční, ein wenig ändern. —
co. Us. — čeho. Ten toho naměnil (mnoho).
Us. — se čeho, s čím. Us.

Náměr, u, m., směr, cíl, das Ziel, die Ten-
denz. N. a plán evangelia. Sš. J. 10. — N.,
der Anschlag beim Gewehr. Bur.

Náměrek, rku, m., příměrek, das Zumass.
' Us.

Naměření, n., das Einmessen. N. obilí.
Us. — N., cílení ; n. zbraně, děla, das Zielen.
— N. mysli, úmysl, die Absicht, der An-
schlag, das Vorhaben. V. N. své změniti.
Žer. Nemoudrého jest bez n. někam se nésti.
Kom. A ač obyčejně za horka nakvašené,

náhlé rady a n. lidská z počátku zdají se
býti veselé, slibné a užitečné. Skl. IV. 170.

Naměřený; naměřen, a, o, ab-, einge-
messen. N. obilí. — N. = někam čelící, zie-
lend, gerichtet, abgezielt. Jg. Kam máš na-
měřeno? Sych. — kam. Děla na město
j naměřena jsou. Us. — k čemu. Sv. písmo
k tomu jest naměřeno, ab nás naučilo.
Rozm. o káz.

Naměřiti, -měř, il, en, ení; naměřorati
(měřením odděliti, naplniti), ab-, einmessen;
naměřiti, namířeti, naměřovati (cíliti, smě-
řovati), zielen. — abs. Kam naměřil, tam
střelil. Jg. — čeho. Ten toho žita naměřil.
(mnoho). Us. — co: tři korce žita. Us. N
lučiště, Br., zbroj. Us. — (se) kam. Jg.
Naměřil se dosť na zajíce a přece ho ne-
zastřelil Jg. Děla na město n. Ml. — si na
koho. Šm. — (čím) kam: děly do města.
Jg. Když se k tomu samému cíli naměří a
založí. V. — se čeho, s čím: obilí, s obi-
lím, lange, viel messen. Jg.

Námčrka, y, f., na sýpkách, die Auf-
masslung. Rk.

Náměrnosť, i, f., die Planmässigkeit. Rk.

Náměrný, Mess-.

Náměsíčnice, e, í., die Nachtwandlerin. Rk.

Náměsíčnictví, n., der Somnambulismus,
die Mondsucht.

Náměsíčník, a, m., der Mondsüchtige,
der Nachtwandler, der Schlafgänger, Som-
nambule. Br., Us. — N.,padoucí nemocí sklí-
čený. Sš. Mt. 63.

Náměsíčnosť, i, f., Somnambulismus, die
Mondsucht; jest chorobné spaní. D. Vz více
v S. N.

Náměsíčný (zastr. náměsečný), mond-
süchtig. N. člověk (náměsíčník). D. N. (mě-
síčný) tok (čmýra). V.

Náměst, vz Náměšť.

Náměstek, stka, m., der Stellvertreter.
N. rodičů. Rváč. Purkmistr jakožto n. vší
obce. Bart. N-ka postaviti. Bdl. N. mistodrži-
cího, D.; místodržitel, místodržící, der Statt-
halter. N. Kristův, papež. Vz S. N. N. před-
sedův, obchodní. Us. — N., nástupce, der
Nachfolger; potomek, der Rechtsnachfolger.
Numa druhý král a náměstek Romula. V.
Jeho náměstkuom markrabím moravským.
1398. Bdl. — Br. Na místo zmrlých dosazují
se náměstkové. Kom. — N., předchůdce, der
Vorgänger. Dřevní král, tvůj n. Pass. 819. —
N. na stavidlo, nástavek, der Aufsatz zur
Schütze. Ms.

Náměsteuství, n., držení místa po někom,
die Statthalterschaft. N. místodržícího. D. —
N., nastupování, posloupnost. Die Nachfolge.

Namésti, nametu, metl, ten, tení; name-
tati == nahoditi, aufwerfen; b) smésti, auf-,
zusammenkehren. — co: nametl hromadu
smetí. Jg. — co čím. Břicho pokrmem co
pytel nametal. Ler. — se čeho, s čím, lange,
oft kehren. Nametla se toho pokoje, s tím
pokojem. Us. Vz Nametati.

Náměšti, (zastr.), namětu, mětl, ten, tení
= namasti, navrci, nahoditi, auf-, einwerfen.
Naměteno již dávno, objectum est, der Ein-
wurf ist erhoben worden. Cf. Námitka. Pal.
Radh. I. 31G. — se komu, in den Wurf
kommen. Kdo se mu dříve naměte. Záv.