Namočený, benetzt, eingetaucht, einge-
weicht. — v čem: v krvi. Er. P. 207.

Namočiti, vz Namáčeti. — co kam: péro
do inkoustu.

Namodliti se s kým kde: v kostele,
oft, viel, lange beten.

Namodralý, bläulich. Us.

Namohlý, kdo se namohl, namožený, pře-
trhlý, verhoben, gebrochen. N. osel. Řeš. —
Na Mor. n. = kdo má průtrž, brüchig, einen
Bruch habend. Jg.

Namohnouti se, einen Bruch bekommen.
Na Mor. Vz Namohlý.

Námok, u, m., u koželuhů namočení sy-
rové kůry do vody, die Weiche. Us. — 2. N.,
nebílené zboží, zvl. bavlněné, ungebleichte
Baumwollwaare. — 3. N., bělidlo, kde takové
zboží se bílí, die Fabriksbleiche. Námok (2)
do námoku (3). — Jg.

Namokati, namokávati; namoknouti, knul
a kl, utí, (durch einen Regen) nass, feucht
werden. Dnes hezky namoklo. — čím. Tím
deštěm země hodně namokla. Us. Kůže vodou
namoká. Lk. — komu. Seno nám namoklo.
Us.

Namoklý, nass, feucht, beregnet. Jg.

Namoknouti, vz Namokati.

Namokralý = namoklý. Zlob.

Namokřeti, el, ení, nass werden. Jg.

Namokřiti, il, en, ení. — co čím: vodou,
nass machen. Us.

Námokrý, ein wenig nass. Rostl.

Namokvati, nässein. D.

Námořan, a, m., der Seemann. Dch.

Namordovati se s čím (natahati, na-
pracovati). Br. Sich abplagen, abrackern. Vz
Mord.

Námoří, n., die Meeresgegend. Rk.

Námořní obchod, válka, Jg., voják, Dch.,
loupežník (korsar, pirat), právo, služba, moc-
nosť, bitva, malba, oheň (bengálsky). S. N.
Vz Námořský. See-, Meer-.

Námořnický, See-, Meer-. N. hodiny,
škola. S. N.

Námořnictví, n., das Seewesen, die Marine.

Námořnictvo, a, n., die Seemannschaft,
Seemacht, Seeflotte,Marine. N. válečné, die
Kriegsmarine. Vz Čsk. I. 5. 46.

Námořník, a, m., marinář, der Matrose,
Seemann.

Námořský, Meer-, See-. N. branná moc,
mocnosť, plavba, tržba, vojsko, Nz., bitva,
list (průvodní), loupežník, moc, náklad, ob-
chod, plavba, pojištění, právo, panství, služba,
soud, tržba, ústřední úřad, výhoz, zákon, J.
tr., list nákladní, loď, pojištění, Šp., přístav.
Čsk. N. škody (havarie). Rk. Vz Mořský,
Námořní.

Námořstvo, a, n., die Marine. Balb.

Namotač, e, m., der Haspler. Rk.

Namotati, co, čeho, aufhaspeln, auf-
weifen, aufwickeln. D.

Námotek, tku, m., ein Haspel Zwirn. Rk.

Namožení, polomení, přetržení, die Uiber-
hebung, Schwächung. Rozstonal se z n. Us.
N-ním uchvácení, utýraní. Krok.

Namoženina, y, f., místo od namožení
bolavé. — N., kýla, průtrž, der Bruch, Leib-
schaden. Ja.

Namoženosť, i, f. = namožení. Zlob.

Namožený; -žen, a, o, gebrochen, strup-
pirt, geschwächt; lendenlahm (V.). Vz Na-
moci. N. kůň (namohly, přetrhly). Us. Na
Mor. a Slov. kýlovatý, průtrž mající, na-
mohlý, brüchig. D. — čím: nemocí, trápením,
nouzí, opilstvím, zimou, Jg., studiemi. Lk.

Námraz, u, m., mrznutí řeky ode dna,
der Grundfrost. Us. Mělník.

Námrazek, zku, m., etwas Angefrorenes.
Us. Ber. Dch.

Namraziti, il, en, ení, koho, anfrieren
machen. Rk.

Namrhnouti, hnu, hnul, hnut n. namrci,
hu, mrhl, žen; namrhati, durchzu grosse An -
strengung beschädigen, schwächen o. strup-
piren. Jg. — si co. Kůň si žílu namrhl
(namáháním natáhl). Us. u Petrov. Dch.

Namříti, mru, mřel, ení, viel sterben. —
čeho. To vám tam namřelo lidí (i. e. mnoho).
Us. — se = mnoho trpěti, viel leiden, aus-
stehen. — čím : hladem, žízní, zimou. Jg. —
se čeho : hladu, zimy. Zlob., Leg.

Namrktati se s něčím = napiplati se,
sich abmüden, tändeln. Us.

Námrsk, u, m., v mlýně mastnota, jíž
se mažou palečky, cévy kolní, die Mühl-
schmiere. Vys. Vz Maz.

Namrsknouti, knul a kl, ut, utí. — co:
mlýn, náboj, palce (= namazati lojem palce
atd., einschmieren. Vz Námrsk). Vys.

Namrštiti, il, ěn, ění, Verstossen. — co:
žílu. D.

Námrzek, zku, m., ein Fröstel. Rk.

Namslau, Namyslov.

Namšívati, namšiti, il, it, ití, nakládati,
aufladen, aufpacken. Vz Námech. Us. Dch.

Namtiškov, a, m., místo u Turnova.

Namučiti, il, en, ení. — se koho. D. —
se s kým. Kom., Sych. — se koho čím,
lange martern.

Namudrovati se, vz Mudrovati. Kdy-
bychom se namudrovali do úpadu. Kos.
(Km. 1875. 100.).

Namur, a, m. (Namýr), mě. v Belgii. Vz
více v S. N. — Namuřan, a, m., pl. — né.
— Namurský.

Namydliti, il, en, ení, einseifen. — abs.
Jde to, jakoby namydlil (snadno). Us. Hý. —
co čím: prádlo mýdlem n. Us. — komu.
Namydli mu — vybij. Us.

Námyk, u, m., narážka, alluse, die An-
spielung, Allusion. Jest to n. na nebevstou-
pení Páně. Sš. Zj. 436.

Namykati co. Jednu čásť listu byl výše
namykl (vz Mykati). Sš. II. 7. — N., nará-
žeti, anspielen, andeuten, nahelegen. Jak celý
protiklad namyká. Sš. I. 35. — nač. Na
kořenný význam slova, na veřejné hry řecké
n. Sš. L. 105., I. 78., 102.; Sk. 11.

Namyslav, i, f., ve Slezsku. Tk. II. 363.

Namysliti se, il, šlení. Kom. — o čem,
ne: přes co. Vz Mysliti. Lange, viel denken,
überlegen.

Namyslov, a, m., něm. Namslau, mě. ve
Vratislavsku. Vz S. N.

Nan, zastr., = na onen. Chtě raději nan
svět jíti. St. skl. III. 19.

Naň = na něj. Vz On. Tohoto tvaru a po-
dobných, jako proň, zaň atd. v Doudlebsku.
není. Kts.