Ňana, dle Káča, Ňanuška, y, f., die Tante.
Us. na Slov.

Nanaříkati se, mnoho se naříkati, viel,
oft um etwas sagen. Kom. Did. Vz Naříkati.

Nanášecí, k nanášení sloužící. N. špička
k pozlacování (ne: nanášející). Der Quick-
stift. Jg.

Nanášeti, vz Nanésti.

Nandati, z na-dati, vz N. Viel von etwas,
unter etwas geben, dareingeben, hineingeben.
Jg. — co, čeho kam: olej (všechen), oleje
(s dostatek) do lampy. Nandaje šafránu
v jablka jez. Jád. Nandá se země na hro-
madu. Puchm. Koudel pod vlasy n. Zlob.

Nandavák, u, m., nádoba k přelévání
piva, Bierschaufel, f.

Nando = najdu, nandeš = najdeš, nande
= najde, nandeme, nandete, nandó (najdou).
Us. na Mor. Hý. Vz N.

Nandové, ptáci běžci, rheidae. Nandu
americký, rhea americana; n. menší, r. Dar-
vinii. Frč. 348.

Nanebevstoupení Páně. Die Himmelfahrt.
Vz S. N. — Nanebevzetí panny Marie.
V neděli po nanebevzetí matky boží, V.,
v Cech. místy: Marie kořenná, poněvadž se
dříve na ten den světívaly byliny a květiny,
které se dávaly nemocnému dobytku. Vz
více v S. N.

Nanebevstup, u, m. = nanebevstoupení.
Sš. Sk. 42.

Nanečistiti, il, štěn, ění, nanečišťovati =
našpiniti, verunreinigen, anschmutzen. Jg. —
co : tělo. Bibl. — čím. Us.

Na něho, lépe: na něj, naň. Vz On.

Nanejméně, nanejmíň, wenigstens.

Nanejvýš. N. dám 5 zl. Us. Höchstens.

Naneřáditi, vz Neřáditi.

Nánes, u, m. = nános. Us. Dch.

Nanésti, nesu, nes, nesa (ouc), nesl, sen
a šen, ení; nanášeti, e\, en, ení; nanášívati;
nanositi, il, en, ení, nanosívati, viel tragen.
Jg. — co: Nanesli hromadu kamení, plné
kádě vody. Ros. — čeho. Nanesli tam dříví,
slámy, písku (i. e. mnoho). Jg. — čeho kam
(se). Voda na louky písku nanesla. Har.
Slepice vajec na slámu nanesly. Us. Naneslo
se písku na luka. Ros. — čím: dřevo pískem
nanesené. Us. Lodí zlatem nanesená. Troj. —
se čeho, se s čím, lang o. schwer tragen.
Jg. Dosti se toho, s tím nanosil. Ros. Vz Nésti.

Nanešvářiti, il, en, ení, sudeln. Us.

Naň ho —- na něho, lépe: naň. Jg. Než
naň ho. V.

Nanic = na nic, zu Nichts, nichtsnütz.
Pivo dobré, ale chléb nanic. Us. To je na
nic. Us. Jest mu nanic. Přišlo jí nanic, ihr
ward übel, sie wurde ohnmächtig. Jg. Druhdy:
To není na nic, lépe: Tojenanic. D. Kdybys
byl hodnej, chodil bys k jednej, ale žes nanic
(nequam), tak jich máš víc. Č. Slov. nár.
pís. II. 38.

Nanica, e, m., dle Báťa, nanicovatý člověk,
ein Taugenichts. To je n. Us.

Nanicovatěti, ěl, ění, nichtsnutzig werden.

Nanicovatosť, i, f., die Nichtsnutzigkeit.
Jg-

Nanicovatý, nanicovitý = na nic jsoucí,
ničemný, daremný, nichtsnutzig, unnütz. D.
N. člověk, mrcha. Us.

Nanich, u, m., zastr. Žádného n-chu nebo
valu sě nebojiece (nullius impetum formi-
dantes). BO. Lev. 25., 9.

Naniveč, vz Niveč.

Nanížiti, ein wenig neigen. Č. — co, čeho.
Naniž ten stůl (jeden a celý), těch lavic (více
jich). Us.

Nanka, y, f., Nanenka, Nanynka, Anna,
Annchen.

Nankin, u, m., tkaná látka bavlněná, plátnu
podobná, pojmenovaná dle čínského města
Nankina n. Nankinga. Rk.

Nanking, Nankin, a, m., již. hl. mě.
čínské, také Kiang-ning-fu zvané.

Naňo, a, m. = tatík. Na Slov. Plk.

Nános (vz Nánes, Dch., Mřk.), u, m., der
Haufen, Anschütt, Schlamm, die Aufschwem-
mung. Jg. N. země, kamení, bláta, bahna.
Reš. Hlinité nánosy povstávají rozdrobením
a rozkladem živců krystalického kameni,
zvl. žuly. Vz Krč. 49. N. říční obsahuje písek
a menší úlomky hornin z rozličných krajin
potoky a řekami snesené a na nízké břehy
uložené. Bř. 121. Vz Bř. 120. N. nečistoty.
V. Nános vyvésti. D.

Nánosek, sku, m., příkrov nosu, die Nasen-
decke. N. s přílbice mu srazil. Troj. — N.,
řemen na nos koňský. Der Nasenriemen. D. —
N., die Nasenknorpeln. Krok.

Nanositi, vz Nanésti.

Nánosník,u, m., der Nasenriemen. Us. Dch.

Nanoušek, ška, m., Nanynka, Annchen.

Jg.
Nánožka, y, f., Gamasche, f. Sp.

Namíchati se, navoněti se, lange riechen.
Slov.

Nanynka, y, f. = Anna

Naňž, naňžto = na nějžto. Troj.

Naobědovati se s kým čeho: dobrých
jídel. — jak: do sytosti, mittagmahlen.

Naobírati se čeho s čím: s housen-
kami, lange, oft abklauben, abpflücken. Us.,
Šm. Naobírá se s tím děckem (mnoho), viel
sich beschäftigen, abgeben. Jg.

Naobraceti, el, ení, sich oft umkehren,
umwenden. — se kde. To jsem se dnes
v noci na posteli, v posteli naobracel. —
se čeho, s čím, etwas oft umwenden. Jg.
Naobrací se toho vozu, s tím vozem. Us.

Náobraz, u, m. = obraz, das Vorbild,
typus. Sš. I. 141.

Naobraziti, il, zen, ení = vyobraziti, ab-
bilden. — co: krajinu. Měst. bož. II. 170.

Naobročiti, il, en, ení, abfüttern. Jg.

Naoctilosť, i, f., die Säuerlichkeit. Jg.

Naoctilý, nákyslý, säuerlich. Reš.

Naočitě, augenfällig. Šf. Rozpr. 62.

Naočitý = náočný. Smysl frase té naočit
jest. Sš. J. 173.

Náočky, pl., f., die Brille. Rk.

Náočnice, e, f., das Augenleder, Čsk.,
Lorgnette, die Brille. Rk.

Náočník, u, m., das obere Augenlied. Us.
Chrudm.

Náočný, na očích jsoucí, patrný, augen-
fällig. Z toho n-čno jest. Sš. I. 84.

Naodpovídati se komu, viel antworten.
Měst. bož.

Naokazovati komu čeho, lange, oft
zeigen. Jg.