Naokolek, lku, m., der Zirkel, die Lauf-
bahn der Sterne. Kom. 39.

Naokolkovati se, dlouho okolkovati,
v řeči okolky dělati, viele Umschweife
machen. — čeho. Ten se toho naokolkoval.
Vz Okolkovati. Hý.

Naokrouhlý, ein wenig rund. Mus.

Naolejovati, beölen. Krok.

Naonak, jinak, auf andere Art. Zlob.

Naopak, na opak. Všecky věci jdou na-
opak a narůzno. Kom. Ach n. se děje. Kom.
Slova má chytají naopak řeči převracejíce.
Kom. Vz Opak, Dnes.

Naopakovati se čeho s kým, jistého
počtu se žákem, oft wiederholen. Jg.

Naorati, aufackern ; viel ackern. Kom. To
jsem se naoral. Bž.

Náosek, sku, m., hřebík na ose, der Achsen-
nagel. Us.

Naoslazovati se komu čeho, oft, an-
haltend versüssen. Exc.

Naosnovati něco, anzetteln, anstiften.
Kom.

Naostřiti, il, en, ení; naostřovati, schärfen.
— co. Naostřil meč svůj jako had. Pešin. —
co čím kde. Vz Ostřiti.

Naozaj, naozajst = nadozajista, Bž., ernst-
lich. Na Slov.

Naozajsný, wirklich, wahr. Slov., Šť.

Napáčiti, il, en, ení, navrhnouti, říci, vor-
bringen, sagen. Mus.

Nápad, u, m., padení nač, der Anfall, Ein-
fall. N. běžícího člověka ku př. na kamení.
Jg. N. vody vrchní (na kolo mlýnské, sběh,
spád; sr. Střik). D., Vys. N. nepřátel, zimnice;
n. na zboží něčí, die Antastung, der Eingriff,
der An-, Einfall; n. na někoho ; n. vášní, ná-
ruživostí. Jg. •— N., rozdíl, oč jest voda na
vantrokách výše než pod kolem (ve mlýně).
Mlýn má 5—10 loket nápadu. Vys. — N.,
připadnuti na mysl, nenadálá myšlénka. Příliš
dle něm. Einfall, lépe: myšlénka, Jg., důmysl,
vz Důmysl. Přišel na ten n., lépe: vznikla
v něm myšlénka; připadla mu ta myšlénka
(Jg.), měl zvlášní myšlénku. Jaký to měl
nápad, lépe: co mu to připadlo, co ho na-
padlo, co se mu zdálo. Brs. 108. Má divné
n-dy, lépe: připadají mu divné věci (na mysl),
tanou mu na mysli atd. Jv. V Dobrušce ří-
kají: Náš strýc má divné nadání. Vk. Toť
jsou nápady z telecího mozku ! Č. Má nápady,
jako staré schody. Vz Hloupý. Č. Brs. slova
toho nezavrhuje, ale přece neradí, abychom
ho všude užívali. Vz Námětek. — N., právo
k statku n. statek sám, který po smrti jiného
na někoho padne. Jg. Der Anfall, Erbanfall,
das Erbrecht, die Erbfolge. N. jest přechod
práva nějakého z osoby jedné na druhou,
nadešla-li doba neb udála-li se případnosť,
posavadním neb některým předešlým práva
majitelem aneb konečně zákonem platně
k tomu konci ustanovená, aby přechod ta-
kový se stal. N. sluje taktéž nárok, vedlé
kterého kdo žádati může, aby právo pod
výminkou nějakou mu přislíbené n. zůsta-
vené, naň přešlo a mu propůjčeno bylo, po-
něvadž výminka se vyplnila. Obyč. užíváme
názvu toho jen o nápadech dědičných. Vz
S. N. Tehdy n-dy a všecka svá práva ztratí.
Sob. Komuž by koli nápadem po kom aneb

jakým odkázáním statek přišel. VI. 451.
A jestliže by jich zboží n. měl jíti na krále.
O. z D. Pakli by muž její zemřel, tehdy kdož
nápad k statku by měl, bude povinen za
muže jejího počet učiniti. Zř. F. Pakliby
dcer ani sester neměl vlastních po otci, tehdy
na nejbližšího přítele krevního po meči muž-
ského pohlaví připadnouti ten n. má. Zř. F.
N. královský, das Heimfallsrecht des Königs,
vermöge dessen bei Abgang gesetzlicher
Erben das Gut an den König fällt. Gl. 168.
Vz Kn. dr. 136. Ku koruně té žádného n-du
(práva) nemá. Skl. Dědictví se obdržuje ná-
padem (když někdo bez posledního pořízení
se světa sešel), kšaftem, zápisem. Brikc. On
má n. k tomu statku n. na ten statek. Ros.
Bere n. po bratru. Ros. N. dědičný. V. Syn
nápadem bližší jest než vnuk. Aby děti po
rodičích, bratří po bratřích nápadu užívali.
V. V n. vstoupiti. Reš. N. dědictví. Jel. N.
v majetnost!. Po dětech n-du nemíti. Er. Kde
není dolů sstupujících, jdi nápad na rodiče
a nahoru vstupující. N. mezi sstupujícími a
vstupujícími velmi daleko se vztahuje. Er.
Na koho šel dle strčes. práva statek kšafto-
vaný; kdo měl při nápadich právo bližší;
na koho nešel n. dědický, vz Rb. 171.—174.,
176., 268.; Vš. 566. — N.. náhoda. Plk.

Napadati; napadnouti, dl, utí; napadá-
vati, napadovati = na mnoze spadnouti,
spadati, viel fallen; na něco padnouti, auf-
fallen; natrefiti, antreffen, betreffen, an Je-
manden stossen; pojíti, anwandeln, ankom-
men, angreifen, befallen; dotírati, angreifen,
anfallen; následovati v držení statku, nach-
folgen; pokulhávati, hinken, lahm gehen;
v mysl přijíti, einfallen, beifallen, in den
Gedanken kommen. Jg. — abs. Napadaly
kroupy. Napadl sníh. Přikryj mísu, napadají
tam mouchy. Us. Vodič (Leithund) napadá =
blízko u země hledá. Šp. — kam. Napadaly
mouchy do hrnce. Napadlo much do hrnce.
Jg. — kdy. Tu zimu napadlo mnoho sněhu.
V noci napadly kroupy. Us. — co, koho.
Rád bych ho někde napadl. Ros. Napadá
ho zimnice, úzkosť. D. Dobrá ho napadla
(byl dobré mysli). Us. Napadla ho chuť, láska,
Ros., nezdraví. Kom. Řemeslník též, což
v rukú držal, tkadlec s člunkem, tesař se
sekerú, každý jak jej napadlo, hned s tiem
běžal té chvíle nemaje, aby to z rukú po-
ložil, některé napadlo to chtění ve dne a
některé v noci. Háj. Kdyžkoli napadal duch
boží Saule, David hrával a míval Saul po-
lehčení. Br. Proto dobře: co tě napadá. Us.
Sv. Augustin, napadv (do rukou dostav)
knihy Manicheóv, podržal sě jich bludu. Št. —
na koho, na co. Světlo na něco napadá.
Us. Ten žebrák napadá na lidi a vynucuje
almužnu. Jg. Jak ti to mohlo na mysl na-
padnouti? D. Napadati na nohu = kulhati.
V. — koho s čím. Prve by byl mněl, že
ho s ní (s vodú) zimnice napadne. Chč. 633. —
komu. Co ti napadá? Nyní mně to napadá.
D. Nechce mi nic moudrého napadnouti. Ml.
Pláče a směje se, jak jí napadne. Us. Na-
padlo ti to také, když jsi tam byl. Na Mor.
Hý. — Pozn. V tomto smyslu lépe: na mysl
připadnouti. Kos. Co ti napadá? lépe: Co ti
to na mysl připadá? Kos. Co to šelmě na-