padlo m. Co to na šelmu sedlo? Co si ta
šelma vzala do hlavy? Km. Lépe taJcé: Co
mě (vás) napadá? Vz Napadati koho. Starší
a lepší vazby jsou také: přijíti komu na
mysl, padnouti komu v mysl; kromě toho:
smysliti si, zpomenouti, namanouti si. Vz
tato slovesa. Na Mor. říkají: Co se vám
nezdá! Brt. Km. 1877. 157. Vz Nasunouti. —
v co: v dědictví (v jeho držení následovati).
Eus. Vz Nápad. — se. Ten se napadá (často
padá). Us. — (jak) čeho. Napadlo sněhu do
kolenou, po kolena. Us. Rk. Když sněhu
napadá, cestička zapadá. Č.

Napadavec, vce, m., ein Buglahmer. Us.

Napadavý, chromý, buglahm. N. rým
(stává — sláva; stálý — hrály). Puch.

Nápadek, dku, m., nápad, das Fallgut.
SS. J. 237.

Napadlý, gefallen. N. sníh. Us.

Nápadní voda (dešťová, kapalice), právo,
zboží, dědictví, věřitel, list. Jg., Rk. Každý
n. vodu tekoucí na svém gruntu muož po-
jíti k své potřebě. VI. zř. 475. N. statkové
jsú, které na lidi přicházejí tak na příbuzné
jako na nepříbuzné. Vš. 262. Das Anfalls-
gut. Zápisové nápadní jsou listiny, jimiž se
nápad ustanovuje a spravuje. S. N.

Nápadnice, e, f., die Intestaterbin; milá.

Nápadnictví, n., právo nápadu, nápad.
Pravda je n-ím křesťana. Sš. J. 147.

Nápadník, a, m., nápad mající na dě-
dictví n. statek. N-kem slove ten, komu
nápadem právo připadnouti má, kdo po jiném
má děditi a dědí. S. N. Der natürliche Erbe,
der Intestaterbe, der Anerber (který nepo-
třebuje žádné poslední vůle); der Nachfolger
im Besitze überhaupt. N. v statku umrlého.
V. Pravý a řádný n. V. K čemuž otec právo
má, syn také i n. jeho. Tov. 85. Kdyby
někdo zatčen umřel, tehdy původ nápadníka
a držitele statku téhož zatčeného může obe-
slati k dostičinění. Faukn. Kdyby kdo umřel
a n-ci jeho po něm kterých půhonců se
doptali, ježto by řádné po umrlém k tomu
právo měli. Tov. 58. N-ci slávy nebeské. Br.
Dědic a n. království. V. N. koruny. Rk. —
Vz Nápad, Gl. 168., Kn. dr. 136., Rb. 268.,
Vš. 566. — N. — milý, der Freier, Werber,
Geliebte. Jg. Má n-ka! Její n. Us.

Nápadnosť, i, f., nápad, dědictví, die Erb-
folge, der Erbanfall. — 2. Náhoda, die Zu-
fälligkeit. Ros., Jg.

Napadnouti, vz Napadati.

Napadnutí sněhu, na kámen, das Auf-
fallen, der Anfall, Fall. Jg.

Nápadný, neopravdový, náhodný, pří-
padný, nahodilý, zufällig, launenmässig.
Kdybych jako ty n. nějaké zasmání za radosť
držel. Kom. — N., heimfällig. N. právo.
Heimfallsrecht, n. Vz Nápadní. N. milosť,
nábožnosť, horlivosť, Ros., pokání, Br., štěstí.
V. —N., auffallend, divný,podivný, značný
atd. Nápadné roucho. Brt. A jen proto nic
n-ého do sebe míti se nezdají. Brt. Bylo ti
to též nápadné? Na Mor. Hý. Nápadně se
šatiti. Na Mor. Hý. Co by se nápadného
našlo i na rynku i na ulicích i domech, to
aby šetřil (kat) uklízeti. Smlouva mě. Libáně
v 17. stol. To je nápadné = divné, podivné,
neočekávané atd. Auffallende Erscheinungen,

nápadné úkazy = úkazy neobyčejné, zname-
nité, podivné. Das Weisse neben dem Schwar-
zen fällt mehr auf, polsky: Bílé při černém
jest značnější. Jg., Šm., Šb. Nápadná po-
dobnosť = patrná, znamenitá p. Šm., Šb. Vz
Titěrný. Auffallendes Benehmen: podivné
chování. Die Krankheit nimmt, auffallend ab:
nemoc patrně, ku podivu ulevuje. Poněvadž
význam slova nápadný tak dávný a nyní
tak rozšířen jest, že by s těží zatlačen býti
mohl a poněvadž souvýznamná slova zřídka
to, co nápadný, znamenají (ani v příkladech
právě uvedených neshoduje se překlad český
s něm. slovy tak úplně, jako položíme-li slovo
nápadný), dlužno užívání slova nápadný ve
významu tomto připustiti. Brs. 108.

Napáchati, oft verüben. — čeho: hříchů
(i. e. mnoho). — se čeho, lange verüben,
treiben. Háj. — Napáchnouti, chnul a chl,
utí, drobet se nasmraditi, Geruch anziehen.
Ros. — čím: kacířstvím. Ros.; hrnec na-
páchl zvěřinou, neb: od zvěřiny. Us. N.
ohavnostmi. Kom. D. 180. — co. Napáchl
jsem cosi (ucítil, zaslechl, vyrozuměl). Ros.

Napachtiti se, il, ění, sich abrackern,
abmüden. N. se do ustání. Sych.

Napachtovati, viel pachten. — čeho.
Ten napachtoval polí. Us.

Napájecí koryto, žlab, D., trubice, voda,
Nz., nádržka. Vys. Tränk-.

Napáječ, e, m. N. Giffardův. Vz KP. IL
364., 374.

Napajedlo, a, n., místo, z něhož se do-
bytek napájí, die Tränke. V. — Napajedla,
del, pl., n., mé. na Moravě u Uh. Hradiště,
něm. Napajedí. Vz S. N.

Napájení, í, n., das Tränken. N. dobytka.
Koně k n. vésti. Kom.

Napájeti, 3. pl. -ejí, ej, el, en, ení (z koř.
pi, i v aj se stupňovalo. Gb. Hl. 142.); na-
pojiti, il, en, ení = dáti píti, tränken, zu
trinken geben. —co, koho: napoj dobytek,
Us., koně. Jel. Déšť, sníh napájí zemi. Br.
N. duši žíznivou. Br. Já vás nebudu napájat.
Na mor. Zlínsku. Brt. Přieval napojije zemi.
BO. — se, koho, co čím: koně vodou, V.,
se krví, Troj., meč krví, prach vodou, Háj.,
něco kyselinou, Vys., louku vodou. Us. Strom
se mizou země napájí a krmí. Kom. Did.
77. — Po něm on se svým bratrem v ko-
nírně, pod kolnou, z potoka koně napájel.

Napájiště, ě, n., die Tränke, šp. tvořeno,
lépe: napajedlo. Jg.

Nápal, u, m., čím se co napaluje. N-lem
železným je znamenali. Das Brandeisen. Milič.
115.

Napáliti, il, en, ení, napalovati, anzünden,
anbrennen, viel brennen. — co: svíci, dříví.
Us. — čeho: vápna, cihel, kořalky (i. e.
mnoho). Jg. — někoho = ošiditi, ohnouti,
einen daran kriegen, prellen, anschmieren,
anplauschen, dupiren. Us. Dch. Napálil se. —
co, koho čím. Svíčku sirkou. Tou koupí
se napálil. Vz Páliti.

Napamátný, zum Gedächtniss dienend.
Pam. kut.

Napamětná. Dostal napamětnou, ein An-
denken. Us.

Näpantošiti, napantušiti, namluviti,
aufreden. Žid.