Nápara, y, f., naparování, überlautes, un-
gestümmes Schreien, übermässige Anstren-
gung. Hý. — N., napaření, die Bähung. Sš.
Oa. 97.

Napárati (rám, -ři), naparovati, naparo-
vati, naparovávati, viel trennen, schleissen,
antrennen. — co: kabát (počíti jej párati),
Jg., kůži (naříznouti). Sp. — čeho. Ten
napáral šatů (mnoho). Us. — se čeho, s čím.
Toho kabátu dosti se napáral. Us. Dosti se
s tím napáral (napiplal), hat viel Zeit damit
versplittert. Ros.

Nápařek, řku, m., die Bähung. Rk.

Naparchati, nabádati, aufhetzen; hněvati,
aufbringen. Na Slov. Bern.

Napařiti, il, en, ení, brühen; bähen, ein-
brühen. D. — co: prádlo. Us. — co komu:
píci dobytku. Us. — koho = dotírati na
koho, dopalovati jej, necken. Na Slov. —
se čím: horkou vodou. Us. — se kde (v čem,
nad čím). Us. N. se také = opiti se. Na Mor.
a i v Čech. Hý.

Napářiti, il, ení, pářením práci míti, lange
rudern. Čihař se někdy napáří a nic nepři-
páří, der Vogelsteller rudert manchmal lange
und rudert nichts herbei, bp.

Naparování, n., die Wichtigthuerei. Dch.
Vz Naparovati se.

Naparovati se = křičeti co chřtánu míti,
sehr schreien, wichtig thun, sich patzig ma-
chen, sich in die Brust werfen. Dch. Co se
naparuješ? Us. —co: síly ducha n. (namá-
hati). Sš. L. 189. Ďábel síly své naparoval,
aby království svého nad lidmi neztratil. Sš.
Mt. 63. — N. se = namáhati se s něčím.
Us. na Mor., Brt., Hý. — se oč. Hle! jak
se o to naparuje (zastává se). Us. Rychn. —
se s čím: s tíží, sich mit einer schweren
Last viel abgeben. Us. na Mor. Mřk., Brt.

Nápasť, i, f., nehoda, die Mühsal. N-sti
časové. Pass. 12. Báti se n-sti. Výb. I., St.
skl. — N., tentatio, zkušení, vyzvědění. Kat.
1805. — N., nápad, der Anfall, Erbanfall.
Ježto jest mi k tomu zbožie svú nápasť dala.
Půh. ol. 1437. fol. 11.

Napásti, pasu, pas, pasa (ouc), pásl, sen,
sení, satt weiden. — koho: voly, koně, ovce,
husy. Us. — co, koho čím. Čím oko na-
paseš, tím břicha nenasytíš. Pk. — se, sich
satt weiden, satt werden. Jg. Dobytek se
už napásl. Us. O člověku n. se = zbohatnouti.
Vz Pásti.

Napat, vz Napiat.

Napatřiti se čeho, na co. Rk. Napatříš
se líčka červeného. Sš. P. 206. Vz Patřiti.
Sich satt sehen.

Napažiti, il, en, ení, napasovati, beschla-
gen, überschalen. — co: kosu zlomenou (pa-
žením napraviti, durch ein Blech verbinden).
Us. Marek.

Napažovací dláto (tenké, půldruhého prstu
zšíří; náčiní mlýnské), eine Mühlmeissel. Us.

Napažovač, e, m., napažovací dláto. Us.

Napažovati, zwicken (in der Mühle). Rk.

Napéci, peku, pec, pekl, čen, čení; na-
pekati, napekati, backen, abbacken. — čeho:
chleba (mnoho, dosti), koláčů. — čeho pro
koho: chleba pro vojsko (vojsku). Ros. —
Chléb napeká = peče se, počíná se péci.

Ros. — čeho kde: v peci, v troubě. Us.
Vz Péci.

Napeč, e, f., napečení, das Gebäck. Za-
děláno chleba na dvě nápeče (na dvě peci).
Us. Litomyšl.

Napěchovati, nacpati, natlouci, voll-
propfeH. — co čím kam; vlnu nohama do
pytlů. N. mlat, mlatevnu. Hý. — se, dlouho,
mnoho pěchovati. To jsme se toho mlatu
napěchovali. Hý.

Napékati, vz Napéci.

Napékati komu. Tomu napěká (má z ně-
čeho strach). Us. na Mor., Brt.

Napelchati = naprati, vollstopfen. Slov.

Napěnožec, žce, m. Onen n. bude sě,
chud sa, šešeliti, aby bohatá baba pojala
jej. Št. N. 142.

Napeřiti, il, en, ení. — co: kolo = lo-
patku ke kruhu upevniti. Vys.

Nápěrov, a, m., ves v Prachensku. Tk.
I. 432. III. 117.

Nápěstek, stku, m., das Handstützel, der
Pulswärmer, Dch., rukávníček. Us.

Napěstovati, komu co: hubu (hubu pěstí
natlouci, mit der Faust aufschlagen). Ros. —
se s kým, s čím. Us. Vz Pěstovati.

Napětí, n., der Anschlag. Ale že to na-
pětí nepřátelské bylo hraběti pronešeno za
času, nedopustil. Skl. IV. 181. Kapyor, když
se mu při Kremži n. jeho strhalo, pomstil
se brzy... Skl.

Nápěv, u, m. N. sluje vůbec každá me-
lodie čili každý podlé jistých zákonů me-
lodicky a rhytmicky urovnaný sled tonů;
zvl. se jím rozumí jistý ustálený zpěv k slo-
vům básnickým. Vz více v S. N. a Sš. Pros.
51. Melodie. Sangweise.

Nápěvny, melodisch. Rk.

Napiat, napjat, napat; napiatý, vz Napí-
nati, Napnutý. Luk tuze napiatý puká. Ros.
Má on dobře napiato — naměřeno. Ros.

Napiatě, vz Napnutě.

Napiatosť, vz Napnutosť.

Napíčiti, il, en, ení, nastrčiti, anstossen,
zum Anstoss richten. — čím na koho. Na-
piečiv svým dčbánem na ni, i rozbi Ježíšovi
báni. Výb. I. 409.

Nápíhavý, drobet píhavý, etwas sommer-
fleckig. N. tvář.

Napíchaný, angespiesst. Hlavy nakopiech
napíchané. Rkk. 51.

Napíchati, napichovati; napíchnouti, chnul
a chl, ut, utí, anstechen, anspiessen. — co,
koho nač. Býk člověka na rohy napíchl,
Us.; motýle na špendlík. — se. Zvíře se
napíchlo. Us. — se čeho, s čím, lange nähen.
Ta se té sukně napíchala n. s tou sukní
(dlouho ji šila). Vz Píchati. — koho na
koho napíchnouti — poštvati, aufreizen. Us.

Napíchnutí, n., der Anstich. D.

Napilovati, viel feilen, anfeilen. — co.
Napiloval to železo, ale nedopiloval ho. Us.
— čeho. Ten toho napiloval. Us. — se čeho,
s čím. Us.

Napilý, angetrunken, berauscht. Ros. Je
hrubě n. N. se motá. — čím: vínem. Jg.

Napínací, k napínání, Spann-. N. kůže,
oblouk, Jg., známek (zámek s napínáčkem,
Stechschloss). Šp.