Předchozí (52)  Strana:53  Další (54) |
|
|||
53
|
|||
|
|||
Nápara, y, f., naparování, überlautes, un-
gestümmes Schreien, übermässige Anstren- gung. Hý. — N., napaření, die Bähung. Sš. Oa. 97. Napárati (rám, -ři), naparovati, naparo-
vati, naparovávati, viel trennen, schleissen, antrennen. — co: kabát (počíti jej párati), Jg., kůži (naříznouti). Sp. — čeho. Ten napáral šatů (mnoho). Us. — se čeho, s čím. Toho kabátu dosti se napáral. Us. Dosti se s tím napáral (napiplal), hat viel Zeit damit versplittert. Ros. Nápařek, řku, m., die Bähung. Rk.
Naparchati, nabádati, aufhetzen; hněvati,
aufbringen. Na Slov. Bern. Napařiti, il, en, ení, brühen; bähen, ein-
brühen. D. — co: prádlo. Us. — co komu: píci dobytku. Us. — koho = dotírati na koho, dopalovati jej, necken. Na Slov. — se čím: horkou vodou. Us. — se kde (v čem, nad čím). Us. N. se také = opiti se. Na Mor. a i v Čech. Hý. Napářiti, il, ení, pářením práci míti, lange
rudern. Čihař se někdy napáří a nic nepři- páří, der Vogelsteller rudert manchmal lange und rudert nichts herbei, bp. Naparování, n., die Wichtigthuerei. Dch.
Vz Naparovati se. Naparovati se = křičeti co chřtánu míti,
sehr schreien, wichtig thun, sich patzig ma- chen, sich in die Brust werfen. Dch. Co se naparuješ? Us. —co: síly ducha n. (namá- hati). Sš. L. 189. Ďábel síly své naparoval, aby království svého nad lidmi neztratil. Sš. Mt. 63. — N. se = namáhati se s něčím. Us. na Mor., Brt., Hý. — se oč. Hle! jak se o to naparuje (zastává se). Us. Rychn. — se s čím: s tíží, sich mit einer schweren Last viel abgeben. Us. na Mor. Mřk., Brt. Nápasť, i, f., nehoda, die Mühsal. N-sti
časové. Pass. 12. Báti se n-sti. Výb. I., St. skl. — N., tentatio, zkušení, vyzvědění. Kat. 1805. — N., nápad, der Anfall, Erbanfall. Ježto jest mi k tomu zbožie svú nápasť dala. Půh. ol. 1437. fol. 11. Napásti, pasu, pas, pasa (ouc), pásl, sen,
sení, satt weiden. — koho: voly, koně, ovce, husy. Us. — co, koho čím. Čím oko na- paseš, tím břicha nenasytíš. Pk. — se, sich satt weiden, satt werden. Jg. Dobytek se už napásl. Us. O člověku n. se = zbohatnouti. Vz Pásti. Napat, vz Napiat.
Napatřiti se čeho, na co. Rk. Napatříš
se líčka červeného. Sš. P. 206. Vz Patřiti. Sich satt sehen. Napažiti, il, en, ení, napasovati, beschla-
gen, überschalen. — co: kosu zlomenou (pa- žením napraviti, durch ein Blech verbinden). Us. Marek. Napažovací dláto (tenké, půldruhého prstu
zšíří; náčiní mlýnské), eine Mühlmeissel. Us. Napažovač, e, m., napažovací dláto. Us.
Napažovati, zwicken (in der Mühle). Rk.
Napéci, peku, pec, pekl, čen, čení; na-
pekati, napekati, backen, abbacken. — čeho: chleba (mnoho, dosti), koláčů. — čeho pro koho: chleba pro vojsko (vojsku). Ros. — Chléb napeká = peče se, počíná se péci. |
Ros. — čeho kde: v peci, v troubě. Us.
Vz Péci. Napeč, e, f., napečení, das Gebäck. Za-
děláno chleba na dvě nápeče (na dvě peci). Us. Litomyšl. Napěchovati, nacpati, natlouci, voll-
propfeH. — co čím kam; vlnu nohama do pytlů. N. mlat, mlatevnu. Hý. — se, dlouho, mnoho pěchovati. To jsme se toho mlatu napěchovali. Hý. Napékati, vz Napéci.
Napékati komu. Tomu napěká (má z ně-
čeho strach). Us. na Mor., Brt. Napelchati = naprati, vollstopfen. Slov.
Napěnožec, žce, m. Onen n. bude sě,
chud sa, šešeliti, aby bohatá baba pojala jej. Št. N. 142. Napeřiti, il, en, ení. — co: kolo = lo-
patku ke kruhu upevniti. Vys. Nápěrov, a, m., ves v Prachensku. Tk.
I. 432. III. 117. Nápěstek, stku, m., das Handstützel, der
Pulswärmer, Dch., rukávníček. Us. Napěstovati, komu co: hubu (hubu pěstí
natlouci, mit der Faust aufschlagen). Ros. — se s kým, s čím. Us. Vz Pěstovati. Napětí, n., der Anschlag. Ale že to na-
pětí nepřátelské bylo hraběti pronešeno za času, nedopustil. Skl. IV. 181. Kapyor, když se mu při Kremži n. jeho strhalo, pomstil se brzy... Skl. Nápěv, u, m. N. sluje vůbec každá me-
lodie čili každý podlé jistých zákonů me- lodicky a rhytmicky urovnaný sled tonů; zvl. se jím rozumí jistý ustálený zpěv k slo- vům básnickým. Vz více v S. N. a Sš. Pros. 51. Melodie. Sangweise. Nápěvny, melodisch. Rk.
Napiat, napjat, napat; napiatý, vz Napí-
nati, Napnutý. Luk tuze napiatý puká. Ros. Má on dobře napiato — naměřeno. Ros. Napiatě, vz Napnutě.
Napiatosť, vz Napnutosť.
Napíčiti, il, en, ení, nastrčiti, anstossen,
zum Anstoss richten. — čím na koho. Na- piečiv svým dčbánem na ni, i rozbi Ježíšovi báni. Výb. I. 409. Nápíhavý, drobet píhavý, etwas sommer-
fleckig. N. tvář. Napíchaný, angespiesst. Hlavy nakopiech
napíchané. Rkk. 51. Napíchati, napichovati; napíchnouti, chnul
a chl, ut, utí, anstechen, anspiessen. — co, koho nač. Býk člověka na rohy napíchl, Us.; motýle na špendlík. — se. Zvíře se napíchlo. Us. — se čeho, s čím, lange nähen. Ta se té sukně napíchala n. s tou sukní (dlouho ji šila). Vz Píchati. — koho na koho napíchnouti — poštvati, aufreizen. Us. Napíchnutí, n., der Anstich. D.
Napilovati, viel feilen, anfeilen. — co.
Napiloval to železo, ale nedopiloval ho. Us. — čeho. Ten toho napiloval. Us. — se čeho, s čím. Us. Napilý, angetrunken, berauscht. Ros. Je
hrubě n. N. se motá. — čím: vínem. Jg. Napínací, k napínání, Spann-. N. kůže,
oblouk, Jg., známek (zámek s napínáčkem, Stechschloss). Šp. |
||
|
|||
Předchozí (52)  Strana:53  Další (54) |