Napinač, e, m., der Spanner, Jg., der
Schnurspanner. Skv.

Napínáček, čku, m., jehla v zámku, kterou
se zámek napíná, der Stecher. Sp.

Napinadlo, a, n., der Riemenspanner. Prm.

Napínání, n., die Aufspannung. Us.

Napínati; (napnouti, pnu, ul, ut, utí, Us.);
napíti, napiati, napial n. napal, iat, jat, at, ětí,
spannen, aufspannen, anspannen, anziehen. Jg.
Vz Píti. — co: plachty, sukno, kuši, V., řemen,
provaz, Vys., ducha, síly, hlas. Nt. Napínáchu
ruče tuhy luky. Rkk. 51. — co čím. Střelci luk
(lučiště) tětivem napínati zvykejte. Kom. —
koho — dotírati naň. St. skl. — oč, nata-
hovati se, bažiti po čem, usilovati, nach etwas
spannen, zielen. Chceš o to také napínati,
by ta tvá tobě milá byla bez pótek. Tkadl. —
se (oč). Napíná se jako krocan. Pk. Napíná
se o to, aby to dostal. Jg. — co nač, einen
Anschlag machen. — jak. Věc na nejvýš
n. Šm. — co proti komu: rámě proti ne-
příteli. Šm.

Nápis, u, m., svrchní napsání, die Auf-,
Inschrift. N. na minci, V., na kameni, na
knize, Jg., hrobní n. na hrobě (V.), hrobový
(Th.), náhrobní, Nz., listův, Jel., poetický.
D. Ň. někomu nebo k někomu. Nz. N. knihy
jest. D. List k odpečeténí tomu, komu n.
svědčí. Kom. Ten spis nemá žádného nápisu.
Us. N. napsati. Us. Nauka o nápisech. Rk.
Kniha má ten nápis. Dch.

Nápisčitý, sandig. Štelc.

Napískati, einblasen, einplauschen. Jg. —
co komu kam: do uší (namluviti, natlachati).
D. Stál, jakoby mu v hrdlo napískali (za-
ražen). BN. Kdo ti tonapískal? Sych. Chodí,
co by mu v nos napískal (smutně). Mus. —
se čeho. Ten se té písničky napískal. Us.

Nápisnice, e, f., die Adressatin. Rk.

Nápisník, a, m., der Adressat.

Nápisný, Aufschrifts-. N. lístek, die Eti-
quette. Rk.

Nápitek, tku, m., nápitka, y, f., napití,
jedno napití, ein Trunk, m. N. vína. D. Je
tam asi s nápitek. Ros. Dal mu s n. vína.
Har. Ani nápitečku nebylo dostati. Ros. Při-
píjejí jedni drahým veselé nápitky. Kom.
Požádati koho o n. Sš. J. 66.

Napiti se, napiji (v mluvě obec. místy:
napím se), pij, pije (íc), pil, it, ití; napíjeti
se, el, en, ení, trinken. — abs. Napij se, na-
pijte se drobet. Us. Darmo se nají a napije
(břichopásek). V. Když se jedna husa napije,
pijí jiné všecky. V. Jinde se napije (opije) a
doma dělá povyky. Us. Dítě se napilo (na-
sesalo). Us. — se čeho: vína, piva, D., vody.
Br. Naše vrané koníčky, napily se vodičky.
Sš. P. 80. Odpočívali jsme a pojedli chleba
a vína se napili. Pref. 376. Vlna jaké barvy
nejprve se napije, takovou drží. Kom. Did.
32. — se jak: s chutí, Har., do vole. Ben.,
Har. II. 65. Potom jsme se každý po kraptě
vína napili. Har. II. 12. N. se do libosti. Er.
P. 107 se odkud: ze studánky, Us.,
z fěrtoušku (zamilovati se). D. — se kde:
v řece (= utonouti. Vz Ěeka). Č.

Napíti, vz Napínati.

Napití, n. Der Trunk. Jedno n. Dal mu
s n-tí vína. Har.

Napitý; napit, a, o, der genug getrunken
hat. Již je napit. Napitý nežádá píti. Jg.
Napitá blecha méně štípe. Č. — N., napilý,
opilý, berauscht. V.

Nápivek, vku, m., das Trinkgeld. Mor.
Napízdriť = špatně napsati. Na Slov.

Napjetí, n., vz Napnutí. Brt.

Naplacovati — naplácati, nastavovati, an-
stückeln. — co čím: latinský jazyk řeckými
slovy n. Výb. I.

Naplakajíci = plačíc. Kat. 2922.

Naplakati, pláči, al, ání, weinen. — proč.
Jg. Kdožkoli té následuje rady, nemá co
naplákati. Bianc. — se, lange, oft weinen.
Ten se tam naplakal. Us. — se pro co.
Ros. — se za co: za své hříchy. Ob. pan. —
nač. Jestliže na svú sirobu voláš a naplákáš.
Biancof. Vz Plakati.

Napláskati čeho. Us. — co, aufplätschen.
Ros. N. (dlaní) po prdeli holé. Mor. Mřk.

Náplasť, i, f., v obec. řeči: flastr, das
Pflaster. N. anglická, dyachylová, hnědá,
klejtová, matečná, na kuří oka, norimberská,
obměkčující, olovná, universalní, na rány,
vosková, vytahovací. Kh.

Naplašiti, il, en, ení, aufschrecken, auf-
scheuchen. D.

Naplat = na plat. Naplat býti, helfen,
nützen. Jg. Co naplat! Nic naplat. Us. Vz
Plat (ku konci).

Náplata, y, f., náplatky, jm. polí u Dlu-
honic na Mor. Km.

Naplatiti, il, cen, ení; naplacovati = na-
staviti, spraviti,anstückeln, flicken; spojovati,
kopuliren; často, mnoho platiti, viel, oft
zalen. Jg. — co: trám, saně, kabát (nastaviti),
Us.; rouby (spojovati). Koubl. — co čím.
Roubem na kosu sříznutým pláňku naplať.
Koubl. Budeliť žena nízka, ale naplatíť se
holčuchami (nastaví se dřevěnými podešvy
neb špalíčky). St. — se. Dosti jsme se už
naplatili. Us. — se čeho za koho, dluhů
za syna. Us. — se komu zač. Rk.

Náplav, u, m., náplava, y, f., co voda
naplavila, nanesla, angeschwemmtes Land,
Čsk., der Schlamm, Anfluss, Anschütt, die
Anspülung. D., Jg. N., nános. Řeka mnoho
n-vy nanesla. Náplav v rybníce. N. na pole
vyvážeti. Us. — N. u vinic = příkop ku
chytání zeme, der Graben, Erdfang. Jg. N.
dělati, kopati. Us. —Náplava, rybní pastva,
das Fischaas. Ryby chytati na náplavy. Jg. —
Vz Naplavenina.

Naplavač, e, m. N. dříví, der Flössor. D.
Slov.: pltník, mor. plťař. Jg.

Náplavek, vku, m., das Angeschwemmte.
Rk.

Naplavení, n., das Anschwemmen, die
Anspülung, Anschwemmung. D.

Naplavenina, y, f. N., tolik co země na-
plavená, slove v geologii nejnovější útvar
horní, který jest po útvaru třetihorním. Na-
cházejí se v něm hojné zbytky rostlin i ži-
vočichů nyní vymřelých. S. N. Vz KP. III.
43. — N. a) starší (diluvium): 1. valouny
а oblázky: úlomky rozličných, mnohdy velmi
vzdálených hornin, povalováním-se v prou-
dech vod okulacené. Vz Oblázky. — 2. Blíny
diluvialní hnědožluté, vápnité, obsahují mnoho
malých domečků hlemejždích a zuby a kosti