obrovských ssavců předvěkých (mamutů,
nosorožců, medvědů atd.). — 3. Balvany
bludivé: osamělé útesy hor, jež nemají po-
dobných hornin v okolí svém. — b) N. mladší
(alluvium). — 1. Tuf vápený. — 2. Rašelina
tvoří se v mnohých močálovitých krajinách
z rostlin, které u kořene stále uhnívajíce
zpráchnivělé částky v bahno ukládají. — 3.
Bahnák: hnědá, železná ruda, houbovitá,
proniklá látkami rostlinnými. — 4. Nános
říční, obsahuje písek a menší úlomky hornin.
Vz Náplav. KP. I. 6., 8. — 5. Ornice. Vz
Prsť. — Vz Prahory, Prvohory, Druhohory,
Třetihory. Bř. 120. 120. N. sopečná. Rk.

Naplavisko, a, n., der Anschwemmplatz.
Zlob.

Naplaviště, ě, n., der Anschwemmplatz.

Naplaviti, il, en, ení; naplavovati = po
vodě vézti, flössen, anschwemmen; plavením
nanésti, an-, aufschwemmen, ansetzen, an-
spielen. Jg. — co. Naplavači naplavují dříví,
vory. Jg. Zasazený stromek zpovolna n.
(zaliti). Jg. — čeho. Ti toho dříví už na-
plavili (mnoho). Us. Voda dříví, písku, bláta
naplavila. Us. — D., Ros. — se. Naplavilo
se mnoho dříví, písku atd. Již jsme se dosti
naplavili. Us.

Náplavka, y, f., místo, kde se dříví z řeky
naplavuje, výtoň, die Holzschwemme, der
Flössplatz. D. — N., malý přístav, ein kleiner
Hafen. Us. — N., loďka, der Kahn. N. ry-
bářská. Kram.

Náplavné, ého, n., die Landungs-, Auf-
schwemmgebühr. Rk.

Náplavní dříví, D.,horniny. Rk. Schwemm-.
Vz Naplavenina.

Naplavovati, vz Naplaviti.

Náplecní, Schulter-.

Náplecník, u, m., das Humerale. Třievicie
i nabedrnie i n. vzložil naň a přepasal jej
zlatými zvonci mnohými. BO.

Naplemeniti, il, ěn, ění, vermehren. —
čeho. Nejvíce tam hruškoví naplemenil. Ros.
Ten býk už mnoho dobytčat naplemenil.
Ros. — se komu. Mnoho dobytka se mu
naplemenilo. Ros.

Napleniti, il, ěn, ění. Na Slov. = naple-
meniti. Blechy se naplenily. Koll. — N. =
hubiti, ničiti. — se čeho čím. Ti se té
krajiny ohněm a mečem naplenili. Vz Pleniti.
Plündern, verwüsten.

Napleskati, napleskávati, naplesknouti,
knul a kl, ut, utí, aufplätschen; fabriciren,
machen; viel plaudern, klatschen. Jg. — co,
čeho (kam). Napleskal hlínu (všecku), hlíny
(s dostatek) na dům. Us. Napleskal knih,
Sych., dětí, Plk., tvarůžků, Quarkkäse, Mřk.,
marných slov. D. — komu = nalhati, na-
mluviti, etwas vormachen, plauschen. D.

Naplesnivěti, ein wenig schimmlicht wer-
den. Ros.

Naplésti, pletu, pleť, -ta (ouc), tl, ten,
tení; naplétati, naplétávati, viel flechten,
stricken; thun; in den Wurf kommen. Jg. —
co: napletla punčochu, ale nedopletla jí. —
čeho. Napletl košíků, nůší, provazů, punčoch
(i. e. mnoho). — co, čeho kam: Napletl
na to nití. Ros. — čeho kde: okolo ně-
čeho atd. čeho. Us. — se čeho, na čem,
s čím. Celý den se na tom napletl. Jg. Ten

se napletl té punčochy, s tou punčochou.
Us. — se komu (namásti se). Kdož se mu
koli naplete. Troj.

Napletichati, den Kopf voll machen, ver-
wirrtes Zeug reden. Jg.

Naplíhati, besudeln. — co (pošpiniti):
papír. Scip. — čím. Us. — kam co, čeho.
Koukol do pšenice n., einstreuen. Zám. post.

Naplinouti, ul, ut, utí = napliti, anspeien.
— komu kam. Napliň (naplivni) si na ruce.
Rkp. Štěp.

Naplískati = napláskati, anplätschen. —
kam. Kdo na tu zeď naplískal? Jg. —komu
(natlachati, schwätzen). Ros. — co čím.
Knihy své rozličnými právy a spisy n. Smrž.

Jíaplísniti se, il, ěn, ění, oft schelten. —
se koho. Us.

Napliti, pliji, il, it, ití; naplivati (zastr.
naplvati), naplivati, naplivnouti; naplvnouti,
vnul a ví, ut, utí; naplívávati, naplivovávati,
etwas anspeien. Vz Plíti. Kdo tu tak na-
plival? Us. — kam: na zeď. Ros. N. komu
do očí, Jg., mezi oči. Ros.—komu. Hodně
sobě naplivnul (i. e na ruce) a dal mu jednu.
Jg. — se, viel speien, spucken. Ros.

Jíapliti, n., das Anspeien, Anspucken. Jg.

Naplivati, vz Napliti.

Naplivek, vku, m., die Spucke. Ros.

Náplň, ě, f., náplněk, ňku, m., úplněk,
plnosť, die Völle, das Vollsein. N. měsíce,
der Vollmond. Ros.

Naplnění, n., das Anfüllen, die Füllung,
die Erfüllung. Ja.

Naplněný; naplněn, a, o, angefüllt. —
čím: vínem, V., Er. P. 50., bohactvím, V.;
komory svršky naplněné. Kom. I by leskem
naplněma hora. Rkk. 22. (Cf. Rozvaděma
bratry. Rkk. 72.). Čím srdce jest nadchnuto,
tím ústa jsou naplněna. Us. —čeho (v starší
češtině). Srdce naplněno zlého myšlenie. Tkadl.
Cizoložníků naplněna jest země. Bart. 343.
31. I jest chudý a nedostatkuov všech na-
plněný. Chč. P. 146. a., 67. b., 84. b., 106. b.,
10. a. Všaks všech hřiechóv n. Výb. I. 1171.
Naplněna jest země zbožie tvého. Výb. I.
Pravice naplněna jest daróv. Žalt. klem. 17. a.
Tvéť jest tělo naplněno divóv. Výb. I. 327.

Naplnitel, e, f., der Erfüller. Us.

Naplnitelný, anfüllbar. Kon.

Naplniti, il, ěn, ění; naplňovati = plné
činiti, an-, ein-, voll-, er-, auf-, ausfüllen,
vollmachen; zadosť učiniti, erfüllen; nahra-
diti, ersetzen. Jg. — co: prosbu, slib, pří-
pověď, žádosť, rozkaz, zákon něčí n., V.,
vůli něčí, Troj., Brt. 3. 1., slovo, Br., místo,
D., přikázání, Plk., rukojemstvo. Kn. rož.
230. I rád učiním a naplním vaši vůli. Tov.
2. N. věci (ustanovené). CJB. 335. — čeho
(této vazby už neužíváme). Naplnila sě jest
země střiebra a zlata. Výb. I. Vz Naplněný,
N. se čeho. Cf. Vešken přiekop umřelých
nametán. Pass. 365. Víno tvé namiešeno
j'vody. O 7 vstup. — se, co, koho čím:
nádobu vínem, Har. I. 95., Ros., koho ra-
dostí, rozkoší, V., žlučí, dýmem, parou, Jg.,
leskem, Rkk., svá slova skutkem n. D. A
všecko naplněno dobrým. Žalt. klem. 83. b.
Bůh divadlo přírody malbami atd. naplnil.
Kom. N. knihy obrazy. Zlé svědomí mysl
lidskou strachem naplňuje. V. Což jí slíbil,