Předchozí (54)  Strana:55  Další (56) |
|
|||
55
|
|||
|
|||
obrovských ssavců předvěkých (mamutů,
nosorožců, medvědů atd.). — 3. Balvany bludivé: osamělé útesy hor, jež nemají po- dobných hornin v okolí svém. — b) N. mladší (alluvium). — 1. Tuf vápený. — 2. Rašelina tvoří se v mnohých močálovitých krajinách z rostlin, které u kořene stále uhnívajíce zpráchnivělé částky v bahno ukládají. — 3. Bahnák: hnědá, železná ruda, houbovitá, proniklá látkami rostlinnými. — 4. Nános říční, obsahuje písek a menší úlomky hornin. Vz Náplav. KP. I. 6., 8. — 5. Ornice. Vz Prsť. — Vz Prahory, Prvohory, Druhohory, Třetihory. Bř. 120. 120. N. sopečná. Rk. Naplavisko, a, n., der Anschwemmplatz.
Zlob. Naplaviště, ě, n., der Anschwemmplatz.
Naplaviti, il, en, ení; naplavovati = po
vodě vézti, flössen, anschwemmen; plavením nanésti, an-, aufschwemmen, ansetzen, an- spielen. Jg. — co. Naplavači naplavují dříví, vory. Jg. Zasazený stromek zpovolna n. (zaliti). Jg. — čeho. Ti toho dříví už na- plavili (mnoho). Us. Voda dříví, písku, bláta naplavila. Us. — D., Ros. — se. Naplavilo se mnoho dříví, písku atd. Již jsme se dosti naplavili. Us. Náplavka, y, f., místo, kde se dříví z řeky
naplavuje, výtoň, die Holzschwemme, der Flössplatz. D. — N., malý přístav, ein kleiner Hafen. Us. — N., loďka, der Kahn. N. ry- bářská. Kram. Náplavné, ého, n., die Landungs-, Auf-
schwemmgebühr. Rk. Náplavní dříví, D.,horniny. Rk. Schwemm-.
Vz Naplavenina. Naplavovati, vz Naplaviti.
Náplecní, Schulter-.
Náplecník, u, m., das Humerale. Třievicie
i nabedrnie i n. vzložil naň a přepasal jej zlatými zvonci mnohými. BO. Naplemeniti, il, ěn, ění, vermehren. —
čeho. Nejvíce tam hruškoví naplemenil. Ros. Ten býk už mnoho dobytčat naplemenil. Ros. — se komu. Mnoho dobytka se mu naplemenilo. Ros. Napleniti, il, ěn, ění. Na Slov. = naple-
meniti. Blechy se naplenily. Koll. — N. = hubiti, ničiti. — se čeho čím. Ti se té krajiny ohněm a mečem naplenili. Vz Pleniti. Plündern, verwüsten. Napleskati, napleskávati, naplesknouti,
knul a kl, ut, utí, aufplätschen; fabriciren, machen; viel plaudern, klatschen. Jg. — co, čeho (kam). Napleskal hlínu (všecku), hlíny (s dostatek) na dům. Us. Napleskal knih, Sych., dětí, Plk., tvarůžků, Quarkkäse, Mřk., marných slov. D. — komu = nalhati, na- mluviti, etwas vormachen, plauschen. D. Naplesnivěti, ein wenig schimmlicht wer-
den. Ros. Naplésti, pletu, pleť, -ta (ouc), tl, ten,
tení; naplétati, naplétávati, viel flechten, stricken; thun; in den Wurf kommen. Jg. — co: napletla punčochu, ale nedopletla jí. — čeho. Napletl košíků, nůší, provazů, punčoch (i. e. mnoho). — co, čeho kam: Napletl na to nití. Ros. — čeho kde: okolo ně- čeho atd. čeho. Us. — se čeho, na čem, s čím. Celý den se na tom napletl. Jg. Ten |
se napletl té punčochy, s tou punčochou.
Us. — se komu (namásti se). Kdož se mu koli naplete. Troj. Napletichati, den Kopf voll machen, ver-
wirrtes Zeug reden. Jg. Naplíhati, besudeln. — co (pošpiniti):
papír. Scip. — čím. Us. — kam co, čeho. Koukol do pšenice n., einstreuen. Zám. post. Naplinouti, ul, ut, utí = napliti, anspeien.
— komu kam. Napliň (naplivni) si na ruce. Rkp. Štěp. Naplískati = napláskati, anplätschen. —
kam. Kdo na tu zeď naplískal? Jg. —komu (natlachati, schwätzen). Ros. — co čím. Knihy své rozličnými právy a spisy n. Smrž. Jíaplísniti se, il, ěn, ění, oft schelten. —
se koho. Us. Napliti, pliji, il, it, ití; naplivati (zastr.
naplvati), naplivati, naplivnouti; naplvnouti, vnul a ví, ut, utí; naplívávati, naplivovávati, etwas anspeien. Vz Plíti. Kdo tu tak na- plival? Us. — kam: na zeď. Ros. N. komu do očí, Jg., mezi oči. Ros.—komu. Hodně sobě naplivnul (i. e na ruce) a dal mu jednu. Jg. — se, viel speien, spucken. Ros. Jíapliti, n., das Anspeien, Anspucken. Jg.
Naplivati, vz Napliti.
Naplivek, vku, m., die Spucke. Ros.
Náplň, ě, f., náplněk, ňku, m., úplněk,
plnosť, die Völle, das Vollsein. N. měsíce, der Vollmond. Ros. Naplnění, n., das Anfüllen, die Füllung,
die Erfüllung. Ja. Naplněný; naplněn, a, o, angefüllt. —
čím: vínem, V., Er. P. 50., bohactvím, V.; komory svršky naplněné. Kom. I by leskem naplněma hora. Rkk. 22. (Cf. Rozvaděma bratry. Rkk. 72.). Čím srdce jest nadchnuto, tím ústa jsou naplněna. Us. —čeho (v starší češtině). Srdce naplněno zlého myšlenie. Tkadl. Cizoložníků naplněna jest země. Bart. 343. 31. I jest chudý a nedostatkuov všech na- plněný. Chč. P. 146. a., 67. b., 84. b., 106. b., 10. a. Všaks všech hřiechóv n. Výb. I. 1171. Naplněna jest země zbožie tvého. Výb. I. Pravice naplněna jest daróv. Žalt. klem. 17. a. Tvéť jest tělo naplněno divóv. Výb. I. 327. Naplnitel, e, f., der Erfüller. Us.
Naplnitelný, anfüllbar. Kon.
Naplniti, il, ěn, ění; naplňovati = plné
činiti, an-, ein-, voll-, er-, auf-, ausfüllen, vollmachen; zadosť učiniti, erfüllen; nahra- diti, ersetzen. Jg. — co: prosbu, slib, pří- pověď, žádosť, rozkaz, zákon něčí n., V., vůli něčí, Troj., Brt. 3. 1., slovo, Br., místo, D., přikázání, Plk., rukojemstvo. Kn. rož. 230. I rád učiním a naplním vaši vůli. Tov. 2. N. věci (ustanovené). CJB. 335. — čeho (této vazby už neužíváme). Naplnila sě jest země střiebra a zlata. Výb. I. Vz Naplněný, N. se čeho. Cf. Vešken přiekop umřelých nametán. Pass. 365. Víno tvé namiešeno j'vody. O 7 vstup. — se, co, koho čím: nádobu vínem, Har. I. 95., Ros., koho ra- dostí, rozkoší, V., žlučí, dýmem, parou, Jg., leskem, Rkk., svá slova skutkem n. D. A všecko naplněno dobrým. Žalt. klem. 83. b. Bůh divadlo přírody malbami atd. naplnil. Kom. N. knihy obrazy. Zlé svědomí mysl lidskou strachem naplňuje. V. Což jí slíbil, |
||
|
|||
Předchozí (54)  Strana:55  Další (56) |