Předchozí (55)  Strana:56  Další (57) |
|
|||
56
|
|||
|
|||
to také skutkem naplnil. V. Příkopy vodou
se naplnily. Vrat. — co jak : nádobu do vrchu. V. — komu. Aby naplnil Hospo- din Abrahamovi, což mu zaslíbil. Gen. To prikazujem, aby přijímačům veškeren čas tak zmeškalý včele byl naplněn. CJB. 355. — se na kom, na čem. Naplnila se na tobě naděje má. Jel. Víme, že na tom naši vůli naplníš. Žer. Záp. II. 116. — se čeho. Vina a jiných rozkoší se naplníce. Chč. 301. — se při kom. A v skutku při něm se napl- nilo. Br. — aby. I stalo se, že se naplnili dnové, aby porodila, Br. — Vz Plniti. Náplodek, dku, m. Že by muž bez úhony
byl n. vpustil v lůno matky (semeno, der Same). Měst. bož. Naploditi, il, zen, ení; naplozovati, er-
zeugen. — čeho. Strach rád divných domnění ve člověku naplodí. Ler. Ten naplodil zlého, dětí (mnoho). Us. — se komu. I naplodilo se Davidovi ještě více synův a dcer. Br. Naplouti, pluji, ploul, utí, anschwimmen.
Jg. — komu kam: na ránu mu naploul. Ros. Dříví naploulo na zem. D. Náplyv, u, m., naplynutí, die An-, Auf-
schwemmung. Šf. Napnouti, vz Napínati.
Napnutě, lépe: napiatě, gespannt. N.
očekávati. Dch. Napnutí, lépe: napjetí, n., das Anspannen,
die Spannung, Anziehung. Jg. N. elektrické, mlunné. Rostl. Vz KP. II 199. N., napětí, napiatosť; n. citu, pečlivosti, pozornosti, provazu, účastenství; elektrické, návodem (inducirte Spannung). Nz. N. sil; v největším n. býti. Nt. N. svrchované. Dch. Napnutosť, lépe: napiatosť, i, f., die Span-
nung. Povstala n. Dch. Napnutý; napnut, a, o, angespannt. Na-
pnutý šp. m. napiatý; napnutý odvozeno jest od chybného tvaru napnouti, napiatý pak od napíti. — čím: očekáváním. Býti k sobě v napiaté míře, zu einander auf gespanntem Fusse stehen. Dch. —jak: z tuha. D., z vy- soká (hochfahrend). Šm. — na co. Us. Napobídnouti, dnul a dl, ut, utí; napo-
bízeti, el, en, ení, aufmuntern, auffordern. — koho v co: reky v kolbu. Ráj. — koho k čemu kam: ke hře, do světnice. Us. Vz Pobízeti. Napočítati; napočísti, počtu, četl, čten,
ení, aufzählen. — kolik. On sám napočítal dva tisíce zlatých. Us. Co by pět napočítal. Cf. Mrkati, Utí ti. Us. u Solnice. Přes sto se jich napočtlo. Aesop. — čeho. Ten jich napočítal. Us. Napodál, in einiger Entfernung. Rk.
Napodávati se komu čeho: snopů. —
kde: v stodole. Vz Podati. Lange reichen. Nápodoba, y, f., die Nachahmung. Rk.
Napodobení, n., die Nachahmung. Ne-
snadné jest písní těch n. Č. N. nucené, na- šlápne, pitvorné. Nz. N. zvuků, zvukopodobí, onomatopoia, Dch. Napodobenina, y, f., nerost jinému tělesu
se podobající. Vz Bř. 84. Napodobený; -ben, a, o. N. knihy, peníze,
zboží, nachgeahmt. Us. Napodobitel, e, m., napodobce, der Nach-
ahmer, Nachbildner. — Napodobitelkyně, ě, f., die Nachahmerin. |
Napodobiti, il, en, ení; napodobovati,
nachahmen. — co: něčí jasnosť a spojitosť myšlének. Mus. N. veřejné úvěrní papíry. J. tr. — co čím: rytím, rytinou. J. tr. Napodobivosť, i, f., der Nachahmungs-
trieb. Rk. Napodobivý, nachahmend. Rk.
Nápodobně = podobným způsobem, auf
ähnliche Art, ähnlich, gleichmässig, eben, ingleichen, desgleichen, gleicher Gestalt. V., Jg. K tomu n. V. Jedna každá bylina má svůj jako věk, n. jako člověk. Byl. Přeji dobré chuti (k obědu). Děkuji a přeji n. Us. Nápodobnina, y, f., die Nachbildung. Rk.
Nápodobniti se, il, ěn, ění. — se komu,
čemu = nápodobným býti, ähnlich sein, ähneln, gleichen. Kruz. 69. Nápodobnivý = napodobivý. Rk.
Nepodobnost', i, f., einige Aehnlichkeit,
der Schein, Anschein. Nápodobný, drobet podobný, fast, etwas
ähnlich. — čemu, komu: pravdě. V. Jest mu n. Kram. — Rad. zv., Byl., Har. — k čemu. Je k octu nápodobný. Har. Zvuk n. k nářku vyšel. Jg. Nápoj k mléku n. Ler. Zvíře ku krávě velmi n. Ler. — Jel., Pref. Napodpalovati se čeho: dříví, hranice,
Jg., čím: loučí, papírem, sirkou; lange, oft anzünden. Jg. Na podruhé, ein andersmal. To může
počkať na p. Nech si to na podruhé. Us. Cf. Dostal to na ponejprv. Napodse (v obec. mluvě: napodc), na-
podsed, opak: náruč. Ten kůň jde napodc. Us. N. koho zapřáhnouti. Koubl. Links an der Deichsel. Napohlav, a, m., notarchus, plž. Krok.
Napohledně, zdánlivě, scheinbar. Pal.
Děj. hus. LXXXIX. Napohledný, napohled se jevící, scheinbar,
geheuchelt. Jg. N. blud, ctnosť, Jg., potýka- vosť, scheinbarer Widerspruch. Výpis. Brt. Nápoj, e, nápojek, jku, nápojík, u, ná-
poječek, nápojíček, čku, m. N. od napi (napi-ji), vz i v oj. Das Getränke, der Trank. N., voda, káva, čaj. Voda jim za nejzdravější n. byla. Háj. N. májový, víno bylinné, der Maitrank. Kk. 170. Pokrm i nápoj. V. N. z vína a medu strojený, lahodný, sladký, frejovný (lásky, pojď za mnou), V., z jablek a hrušek, D., z ječmena a chmele (pivo), Us., očarovaný, Us., nesmrtelnosti. Kom. N-je lihové, ve kterých následkem kvašení hmot cukrnatých povstal líh: pivo, víno, medovina, kořalka a likéry. S. N. Vz KP. I. 20.—22. Berně z n. Us. Nápoje užívati. V. N-jem se přeplňovati, obtěžovati, přežírati. V. Nápoje žízniti. Br. N-je pípou se čepují nebo berou se krokvicí. Pt. Porušování, škodlivé míšení nápojův; daň z n-jův. J. tr. N-je vystavovati, vystavování n-je, Propinationsrecht. Šp. Stran přísloví vz: Maso, Pivo, Píti, Víno. Napojení, n., das Tränken. D.
Napojený. Dobře n. = opilý. — čím:
čerstvou vodou, Us., krví. Alx. 1126. Vz Napájeti. Napojímati si mnoho žen, nehmen. Br.
Napojiti, vz Napájeti.
Nápojka, y, f., škopek k napájení, das
Tränkschaff. Us. Plaň. |
||
|
|||
Předchozí (55)  Strana:56  Další (57) |