to také skutkem naplnil. V. Příkopy vodou
se naplnily. Vrat. — co jak : nádobu do
vrchu. V. — komu. Aby naplnil Hospo-
din Abrahamovi, což mu zaslíbil. Gen. To
prikazujem, aby přijímačům veškeren čas
tak zmeškalý včele byl naplněn. CJB. 355. —
se na kom, na čem. Naplnila se na tobě
naděje má. Jel. Víme, že na tom naši vůli
naplníš. Žer. Záp. II. 116. — se čeho. Vina
a jiných rozkoší se naplníce. Chč. 301. —
se při kom. A v skutku při něm se napl-
nilo. Br. — aby. I stalo se, že se naplnili
dnové, aby porodila, Br. — Vz Plniti.

Náplodek, dku, m. Že by muž bez úhony
byl n. vpustil v lůno matky (semeno, der
Same). Měst. bož.

Naploditi, il, zen, ení; naplozovati, er-
zeugen. — čeho. Strach rád divných domnění
ve člověku naplodí. Ler. Ten naplodil zlého,
dětí (mnoho). Us. — se komu. I naplodilo
se Davidovi ještě více synův a dcer. Br.

Naplouti, pluji, ploul, utí, anschwimmen.
Jg. — komu kam: na ránu mu naploul.
Ros. Dříví naploulo na zem. D.

Náplyv, u, m., naplynutí, die An-, Auf-
schwemmung. Šf.

Napnouti, vz Napínati.

Napnutě, lépe: napiatě, gespannt. N.
očekávati. Dch.

Napnutí, lépe: napjetí, n., das Anspannen,
die Spannung, Anziehung. Jg. N. elektrické,
mlunné. Rostl. Vz KP. II 199. N., napětí,
napiatosť; n. citu, pečlivosti, pozornosti,
provazu, účastenství; elektrické, návodem
(inducirte Spannung). Nz. N. sil; v největším
n. býti. Nt. N. svrchované. Dch.

Napnutosť, lépe: napiatosť, i, f., die Span-
nung. Povstala n. Dch.

Napnutý; napnut, a, o, angespannt. Na-
pnutý šp. m. napiatý; napnutý odvozeno jest
od chybného tvaru napnouti, napiatý pak od
napíti. — čím: očekáváním. Býti k sobě
v napiaté míře, zu einander auf gespanntem
Fusse stehen. Dch. —jak: z tuha. D., z vy-
soká (hochfahrend). Šm. — na co. Us.

Napobídnouti, dnul a dl, ut, utí; napo-
bízeti, el, en, ení, aufmuntern, auffordern. —
koho v co: reky v kolbu. Ráj. — koho k čemu
kam: ke hře, do světnice. Us. Vz Pobízeti.

Napočítati; napočísti, počtu, četl, čten,
ení, aufzählen. — kolik. On sám napočítal
dva tisíce zlatých. Us. Co by pět napočítal.
Cf. Mrkati, Utí ti. Us. u Solnice. Přes sto
se jich napočtlo. Aesop. — čeho. Ten jich
napočítal. Us.

Napodál, in einiger Entfernung. Rk.

Napodávati se komu čeho: snopů. —
kde: v stodole. Vz Podati. Lange reichen.

Nápodoba, y, f., die Nachahmung. Rk.

Napodobení, n., die Nachahmung. Ne-
snadné jest písní těch n. Č. N. nucené, na-
šlápne, pitvorné. Nz. N. zvuků, zvukopodobí,
onomatopoia, Dch.

Napodobenina, y, f., nerost jinému tělesu
se podobající. Vz Bř. 84.

Napodobený; -ben, a, o. N. knihy, peníze,
zboží, nachgeahmt. Us.

Napodobitel, e, m., napodobce, der Nach-
ahmer, Nachbildner. — Napodobitelkyně,
ě, f., die Nachahmerin.

Napodobiti, il, en, ení; napodobovati,
nachahmen. — co: něčí jasnosť a spojitosť
myšlének. Mus. N. veřejné úvěrní papíry.
J. tr. — co čím: rytím, rytinou. J. tr.

Napodobivosť, i, f., der Nachahmungs-
trieb. Rk.

Napodobivý, nachahmend. Rk.

Nápodobně = podobným způsobem, auf
ähnliche Art, ähnlich, gleichmässig, eben,
ingleichen, desgleichen, gleicher Gestalt. V.,
Jg. K tomu n. V. Jedna každá bylina má
svůj jako věk, n. jako člověk. Byl. Přeji
dobré chuti (k obědu). Děkuji a přeji n. Us.

Nápodobnina, y, f., die Nachbildung. Rk.

Nápodobniti se, il, ěn, ění. — se komu,
čemu = nápodobným býti, ähnlich sein,
ähneln, gleichen. Kruz. 69.

Nápodobnivý = napodobivý. Rk.

Nepodobnost', i, f., einige Aehnlichkeit,
der Schein, Anschein.

Nápodobný, drobet podobný, fast, etwas
ähnlich. — čemu, komu: pravdě. V. Jest
mu n. Kram. — Rad. zv., Byl., Har. — k čemu.
Je k octu nápodobný. Har. Zvuk n. k nářku
vyšel. Jg. Nápoj k mléku n. Ler. Zvíře ku
krávě velmi n. Ler. — Jel., Pref.

Napodpalovati se čeho: dříví, hranice,
Jg., čím: loučí, papírem, sirkou; lange, oft
anzünden. Jg.

Na podruhé, ein andersmal. To může
počkať na p. Nech si to na podruhé. Us.
Cf. Dostal to na ponejprv.

Napodse (v obec. mluvě: napodc), na-
podsed, opak: náruč. Ten kůň jde napodc.
Us. N. koho zapřáhnouti. Koubl. Links an
der Deichsel.

Napohlav, a, m., notarchus, plž. Krok.

Napohledně, zdánlivě, scheinbar. Pal.
Děj. hus. LXXXIX.

Napohledný, napohled se jevící, scheinbar,
geheuchelt. Jg. N. blud, ctnosť, Jg., potýka-
vosť, scheinbarer Widerspruch. Výpis. Brt.

Nápoj, e, nápojek, jku, nápojík, u, ná-
poječek, nápojíček, čku, m. N. od napi
(napi-ji), vz i v oj. Das Getränke, der Trank.
N., voda, káva, čaj. Voda jim za nejzdravější
n. byla. Háj. N. májový, víno bylinné, der
Maitrank. Kk. 170. Pokrm i nápoj. V. N.
z vína a medu strojený, lahodný, sladký,
frejovný (lásky, pojď za mnou), V., z jablek
a hrušek, D., z ječmena a chmele (pivo), Us.,
očarovaný, Us., nesmrtelnosti. Kom. N-je
lihové, ve kterých následkem kvašení hmot
cukrnatých povstal líh: pivo, víno, medovina,
kořalka a likéry. S. N. Vz KP. I. 20.—22.
Berně z n. Us. Nápoje užívati. V. N-jem se
přeplňovati, obtěžovati, přežírati. V. Nápoje
žízniti. Br. N-je pípou se čepují nebo berou
se krokvicí. Pt. Porušování, škodlivé míšení
nápojův; daň z n-jův. J. tr. N-je vystavovati,
vystavování n-je, Propinationsrecht. Šp. Stran
přísloví vz: Maso, Pivo, Píti, Víno.

Napojení, n., das Tränken. D.

Napojený. Dobře n. = opilý. — čím:
čerstvou vodou, Us., krví. Alx. 1126. Vz
Napájeti.

Napojímati si mnoho žen, nehmen. Br.

Napojiti, vz Napájeti.

Nápojka, y, f., škopek k napájení, das
Tränkschaff. Us. Plaň.