•57.

Nápojna, y, f., die Trinkhalle. Dch.

Nápojné, ého, n., die Trinksteuer. Rk.

Nápoj ní, -ný. N. úřad, berně (z nápoje),
sbírka (nápojův). Jg. Trank-, Trink-.

Nápojový. N. chuť. Jg. Trank-.

Napokon = konečně, posléze, k posledku.
Dal. 14., na Slov.

Napokos, kosou, na kosu, křivě, šikmě,
schief. Na Slov. a Mor.

Napol, napolu, napoly; od polu, halb.
Vz Půl. Napoly přikrytý. V. Herodes veliký
jsa napoly židem. Br. Napoly učený. Reš.
Napoly dokonalý. V. Napoly mrtvý, napoly
živý. V.

Nápolek, lku, m., pole, které dvěma ná-
polníkům patří. Gl. 169.

Napoleon, a, m., císař francouzský. Vz
S. N.

Napoleon ďor, fr., zlatý peníz franc, 20
frankův. Rk.

Napoleonista, y, m., dle ,Despota', pří-
vrženec Napoleonův. Rk.

Napoličkovati se koho, lange ohrfeigen.
Ros.

Nápolník, a, m., kdo, půl užitku za to
bera, pole vzdělává. Jg. Der für den halben
Nutzen das Feld bebaut. Jg. Dvory dobrým
n-kům roznajímali. Ms. 1550. Vz Gl. 169.

Napolo, na půl, odpolu, odpoly, halb. N.
mrtvý. D. Vz Napol.

Napomáhání obecného dobrého. Br. N.
službám božím. Das Helfen, Befördern, die
Unterstützung, Mitwirkung.

Napomahatel, e, m., der Helfer, Beför-
derer, Unterstützer. Jg.

Napomahatelka, y, napomahatelkyně,
ě, f., die Helferin. Jg.

Napomáhati; napomoci, pomohu, mohl,
žení, behülflich sein, helfen, beistehen, bei-
tragen, unterstützen, mitwirken, befördern.
Jg. Vz Moci. — co, šp., germanismus. Jg. —
komu, čemu. V. Bohatým, spravedlnosti
potlačené n. Br. — komu čeho. Napomáhal
mu toho. Ros. — komu v čem. V takové
věci sluší sobě n. Solf. Někomu v předse-
vzetí n. V. — komu čím: pomocí a radou,
Kram.; radou i skutkem k něčemu n. V.
K vítězství mnoho napomohl. V. — pro co.
Světa putování napomáhá pro nabytí umění.
Har. — k čemu jak. K jeho ozdobě každý
se vší hotovostí n. měl. Br. K posilnění ja-
kémuž takémuž napomáhají. Ler. — Pozn.
Místo n. dostačí: pomáhati, pomoci. Pch.

Napomen, u, m., napomenutí, die Ermah-
nung. Při tom neopustil apoštol také jiné
n-ny přičiniti. Sš. II. 4.

Napomenouti (zastr. napomanouti), nul,
ut, utí; napomínati; napomínávati, mahnen,
ermahnen, vermahnen, warnen, verwarnen,
einreden. Jg. Napřed n. D. — někoho (akkus.
i gt.) k čemu, z čeho, s inft. nebo aby.
Napomínal jich. Br., Kram. Napomínal je.
Háj , V., Flav. Někoho z dluhů. V., Let. 224.
Tvá povinnosť tě k tomu napomíná. V. K po-
kání koho n. Kom. Napomínali židův. Plác.
Kanovníky_vnapomínal života polepšiti (=aby
polepšili). Živ. sv. Norb. On jich k utíkání
zlého napomíná. Br. Dáváme jim plnou moc
a právo z té jistiny i z úroků nás napomí-
nati. Rkp. 1637. Hrš., Faukn. 10. N. někoho

v slušném času. Vác. XIII. N. někoho z peněz.
Půh. 206. N. koho z čeho. Bart. 2. 13. N.
koho k dobrému. Št. N. 48. Napomínám tě
z těch bolestných noh (skrze ty b. nohy).
O 7 vstup. — oč: o navrácení věci. Er. —
na co. K tomuž vás na povinnosti vaše na-
pomínali. Act. Ferd. — koho o něčem.
Žalanský. — koho, se čím. Tím se každý
napomíná, aby pýše utíkal. Pláč, Kom., Č. Sv.
Pavel tím podobenstvím napomíná lidí. Chč.
614. N. koho bratrskú láskú. Arch. I. 11.
Smrť všechněch hlasem napomínala. Kom.
Lab. 19. — koho zač. Napomínám vás za
kecu a za hlavu (keca = kštice). Gl. —
koho v čem: v dobrém. Št. N. 111. —
koho skrze co. Napomínám tě skrze snětí
s kříže. O 7 vstup. — že s indikt., vz
Chtíti. Napomínáme Vás, že budete pozor
míti. Br.

Napomenutec, tce, m., der Ermahnte.
Ros.

Napomenutí, n. Kdo na n. nedbá, nechť
je bit. Kom. Z tvého n., na tvé n.; n. činiti,
obnoviti. V. N-tím napraviti. Kram. První
právní n. D. Die Ermahnung, Vermahnung,
Verwarnung, Warnung. Jg.

Napomínací list. Erinnerungs-. Ros.

Napomínač, e, m., der Ermahner. V.

Napominadlo, a, n., das Mahnungsmittel.
Smrť, súd, peklo, nebe jsú čtyři napominadla.
1506.

Napomínanec, nce, m., člověk napomí-
naný, der Ermahnte. Sš. II. 65.

Napomínání, n. Kdo na n. nedbá, nechť
je bit. Kom. Nemají při něm n. místa. Sych.
Vz Napomenutí.

Napominatel, e, m., der Ermahner, Ver-
mahner, Warner. V.

Napominatelka, y, f., die Ermahnerin.

Napomiuatelník, a, m., vz Napominatel.
Ros.

Napominatelný, ermahnend, Ros.; er-
mahnbar. Ros.

Napomínati, vz Napomenouti.

Napominatlivec, vce, m., napomina-
tlivý, lépe napomínavý, erinnernd. Ros.

Napomínavý, ermahnend, erinnernd. Rk.

Napomínka, y, f. = napomenutí. Die
Mahnung, Ermahnung, Ros., Rk.

Napomoc, lépe: na pomoc. Vz Pomoc. Jg.

Nápomoc, i, f. = pomoc. Nápomoc ně-
komu býti. Kram.

Nápomocenství, n., der Vorschub, die
Förderung, Hilfe. Tr. zák., Měst. bož.

Napomoci. Vz Napomáhati.

Nápomocnice, e, f., die Helferin. Měst.
bož.

Nápomocnictví, n. = nápomocenství.
Měst. bož.

Nápomocník, a, m. Der Mithelfer, Gehilfe,
Helfershelfer. Kom. N. v boji. D.

Nápomocnosť, i, f., die Behilflichkeit. Rk.

Nápomocný; -cen, cna, cno. Behilflich,
helfend, dienlich, hilfreich, beförderlich. Jg.
N. lid. D. N. býti komu, čemu. V., Kom.,
D., Flav. — k čemu: k zdraví,, k nabytí
zdraví. V., Br. N. k dobrému. St. 193. —
komu v čem. Us. — čeho. Toho n-cen
býti chci. Ben. V. Pan Lev jemu toho byl
nápomocen. Bart. 203. 12.