Napomožení, n., die Hilfe. Jg.

Nápon, u, m., der Ansatz zum Stoss. Tš.

Napopácati. Kdes ho napopácal (našel) ?
Na mor. Zlínsku. Brt.

Napopelavělý, aschgrau. Rostl.

Napořád, adv., po pořádku, der Ordnung
nach. — N., vesměs, všecky, bez rozdílu,
durchaus, durch die Bank, ohne Unterschied,
durchgängig. Jg. Všichni n. zamordováni
byli. V. Loupežníci každého n. obírají. Kram.
Všecky n. milostně k sobě zove. Br. — N.
houfně, valem, häufig. Všecko tam n. běželo.
Ros. Pověsť n. určitě vystupovala. Dch.

Naporoučeti, el, en, ení, viel befehlen. —
čeho komu. Ten mu toho naporoučí. Us. —
se. Ten se tam naporoučel. Us. — se čeho.
Us.

Naposílati, lépe: naposýlati.

Naposkoku, vz Poskok.

Naposled, naposledy, adv., k posledku,
posledně, konečně, schliesslich, am Ende, zu-
letzt, endlich. N. klásti. V. Srdce nejprv jest
živo a naposledy mře. Kom. N-dy s hanbou
do Nouzova a Chudobic táhnouti musí. Prov.
Tam půjdeme až n-d. Us. N-dy nejhůř bývá.
D. Ponejprv a n-dy. D. Naposled ani o tom
neví. Dch. Vz Věta spojovací.

Naposlouchati se čeho, oft, genug an-
hören. Kom. Sladkých, nebeských písní se
naposlouchajíc opět se tuto vrátím. Pass. 540.

Naposmívati se komu, viel Gespötte
treiben. Bib.

Napospěch, adv. Jest n. Es hat Eile. Us.

Napospol, napořád. Na Slov. Plk.

Naposýlati se koho kam. Us. Vz Po-
sýlati. Viel schicken, senden.

Napošik ----- napokos, šikem, quer. Slov.
Koll.

Napotknouti, kl a knul, utí. Thošek pa-
storek když napotkl (nařekl) právem otčíma
svého. 1451. Č.

Napotnati, napotnávati. Mrlinanapotnává,
nabotnává, bubří. D. Aufquellen.

Napotom, hernach, hinfort, in der Folge;
místo této zbytečné složeniny stačí: po té,
potom; šp.: nápotom. N. opatření učiniti.
V. Předuložil, co zejtra, pozejtří a n. s tebou
býti má. Kom. Od tohoto dne n. vždycky.
Er.

Napotomní, vz Potomní.

Napotřebovati se čeho, lange brauchen:
vozu. Ros.

Napotvořiti, il, en, ení — zpotvořiti, zka-
ziti, verpfuschen. Ros. Ten toho již napotvo-
řil. — N., dlouho potvořiti, viel Ludereien
verüben. — se. Hý.

Napouchliti, il, en, ení, aufbauschen. Dch.

Napouchlý, aufgelaufen. Rk.

Napouehnouti, auflaufen.

Napoušťák, a, m., dělník v hamru železo
napouštějící, der Frischer. Us., Č.

Napouštěcí vosk, das Einlasswachs. Dch.
N. díra,

Napouštění sudu, das Weingrünmachen.
Sk. — N., das Anlassen, Adouciren, Tempern,
slove výkon, jímž umenšuje se prílišná tvr-
dosť a křehkosť oceli kalené. Vz S. N.

Napouštěti, vz Napustiti.

Nápověď, i f., napovědění; propověď.
Mudr.

Nápověda, y, m., dle Despota, der Souff-
leur.

Napověděti, napovím, věděl, děn, ění;
napovídati, ansagen, zu verstehen geben;
einsagen, vorsagen, einsprechen, einblasen.
Jg. Napověděl, ale nedopověděl. Jg. Jakž
málo výš napovědíno. Jg. — co komu. Na-
povím aspoň něco. Kom. Něco mi napověděl.
Us. Hloupému napověz, moudrý se dovtípí.
Us. Napověz moudrému, dovtípí se všemu.
Us. Moudrému napověz, hloupému dopověz
(dolož). Jg. Vz Napovídati.

Napovědlivý, ansagend. N-vě a ne zjevně
jim to napověděl. Scip.

Nápovědný, Ansage-. N. psaní, Diktando.
Mark.

Napovídač, e, m., der Einsager, Souffleur.

Jg.

Napovídaní, n., das Einsagen, Einblasen. D.

Napovídati, a) = napověděti, vz toto. —
N., mnoho povídati, viel erzählen. — komu
čeho. Ten mu toho napovídal. Us. — se
čeho komu. Napovídal se jim toho až hlava
brněla. Us. — se komu o čem. Čím se jí
více o lásce napovídám, tím . . . D.

Napovídka, y, f., das Schlagwort. Dch.
Vz Nápověď.

Napracovati se, viel arbeiten. — se čeho,
s čím jak: až do unavení. Us. — se s kým
oč. Us.

Napřáhati; napřáhnouti, hnul, ut, utí;
napříci, napřahu (zastr.), přáhl, žen, žení
= vztáhnouti, anspannen, ausstrecken, aus-
hohlen. Jg. — co: meč, Lom., mlat, Rkk.,
zrak. Šm. — co, čeho proti komu. Meče
napřáhaje proti městům. V. Napřáhá proti
pánu jazyk. Lom. — co, čím na co, na
koho : holí. D. N. na někoho rukou n. ruku.
Jg., Tš. Nač napřáhal, dotáhl (= původ ne-
štěstí. Vz Neštěstí). Č.

Naprahlosť, i, f., die dürre Beschaffen-
heit. Jg.

Napráhlý, ein wenig geröstet. Mor. — N.,
deštěm navlažený, namoklý, angefeuchtet.
Země je pěkně n-lá. Us. na Mor. Hý.

Napráhnouti, ein wenig dürr werden,
dürren. — N., namoknouti. Hezky tam na-
prahlo. Mor. Hý., Brt.

Naprašiti, vz Prasiti.

Napraskati se, napraštěti se, ěl, ění,
praskati, praštěti. To dříví se napraská,
když hoří. Us. Dosť se to prkno naprá-
skalo, ale přece neprasklo. Us. Viel knastern,
knistern.

Napráskati se. Dosti se napráskal. Us.—
čím na koho, kam, schnalzen: bičem na
koně, do koní. Us. — se čeho: knedlíků
(hodně se jich najísti, sich vollstopfen.). Jg.
— N. komu = vybití, durchprügeln.

Naprášiti, il, en, ení = prachem posy-
pati, ein-, bestäuben; prachu nadělati, viel
Staub machen, erregen; mnoho prášiti, lange,
oft stäuben. Jg. — abs. Ten tu naprášil
(prachu nadělal). Jg. — (komu co) čím,
(co, čeho) kam. Naprášil si vlasy moukou;
mouku (mouky, gt.) do vlasův, na vlasy;
naprášil si vlasy. Ros. Sám do svého hnízda
naprášiv (= svého nepohodlí sám příčina),
musí zase do něho vlézti. D. Vz Pytel. —
se čeho, s čím, lange, oft stäuben. Us.



	58

	Napomožení, n., die Hilfe. Jg. Nápon, u, m., der Ansatz zum Stoss. Tš. Napopácati. Kdes ho napopácal (našel) ? Na mor. Zlínsku. Brt. Napopelavělý, aschgrau. Rostl. Napořád, adv., po pořádku, der Ordnung nach. — N., vesměs, všecky, bez rozdílu, durchaus, durch die Bank, ohne Unterschied, durchgängig. Jg. Všichni n. zamordováni byli. V. Loupežníci každého n. obírají. Kram. Všecky n. milostně k sobě zove. Br. — N. houfně, valem, häufig. Všecko tam n. běželo. Ros. Pověsť n. určitě vystupovala. Dch. Naporoučeti, el, en, ení, viel befehlen. — čeho komu. Ten mu toho naporoučí. Us. — se. Ten se tam naporoučel. Us. — se čeho. Us. Naposílati, lépe: naposýlati. Naposkoku, vz Poskok. Naposled, naposledy, adv., k posledku, posledně, konečně, schliesslich, am Ende, zu- letzt, endlich. N. klásti. V. Srdce nejprv jest živo a naposledy mře. Kom. N-dy s hanbou do Nouzova a Chudobic táhnouti musí. Prov. Tam půjdeme až n-d. Us. N-dy nejhůř bývá. D. Ponejprv a n-dy. D. Naposled ani o tom neví. Dch. Vz Věta spojovací. Naposlouchati se čeho, oft, genug an- hören. Kom. Sladkých, nebeských písní se naposlouchajíc opět se tuto vrátím. Pass. 540. Naposmívati se komu, viel Gespötte treiben. Bib. Napospěch, adv. Jest n. Es hat Eile. Us. Napospol, napořád. Na Slov. Plk. Naposýlati se koho kam. Us. Vz Po- sýlati. Viel schicken, senden. Napošik ----- napokos, šikem, quer. Slov. Koll. Napotknouti, kl a knul, utí. Thošek pa- storek když napotkl (nařekl) právem otčíma svého. 1451. Č. Napotnati, napotnávati. Mrlinanapotnává, nabotnává, bubří. D. Aufquellen. Napotom, hernach, hinfort, in der Folge; místo této zbytečné složeniny stačí: po té, potom; šp.: nápotom. N. opatření učiniti. V. Předuložil, co zejtra, pozejtří a n. s tebou býti má. Kom. Od tohoto dne n. vždycky. Er. Napotomní, vz Potomní. Napotřebovati se čeho, lange brauchen: vozu. Ros. Napotvořiti, il, en, ení — zpotvořiti, zka- ziti, verpfuschen. Ros. Ten toho již napotvo- řil. — N., dlouho potvořiti, viel Ludereien verüben. — se. Hý. Napouchliti, il, en, ení, aufbauschen. Dch. Napouchlý, aufgelaufen. Rk. Napouehnouti, auflaufen. Napoušťák, a, m., dělník v hamru železo napouštějící, der Frischer. Us., Č. Napouštěcí vosk, das Einlasswachs. Dch. N. díra, Napouštění sudu, das Weingrünmachen. Sk. — N., das Anlassen, Adouciren, Tempern, slove výkon, jímž umenšuje se prílišná tvr- dosť a křehkosť oceli kalené. Vz S. N. Napouštěti, vz Napustiti. Nápověď, i f., napovědění; propověď. Mudr.	Nápověda, y, m., dle Despota, der Souff- leur. Napověděti, napovím, věděl, děn, ění; napovídati, ansagen, zu verstehen geben; einsagen, vorsagen, einsprechen, einblasen. Jg. Napověděl, ale nedopověděl. Jg. Jakž málo výš napovědíno. Jg. — co komu. Na- povím aspoň něco. Kom. Něco mi napověděl. Us. Hloupému napověz, moudrý se dovtípí. Us. Napověz moudrému, dovtípí se všemu. Us. Moudrému napověz, hloupému dopověz (dolož). Jg. Vz Napovídati. Napovědlivý, ansagend. N-vě a ne zjevně jim to napověděl. Scip. Nápovědný, Ansage-. N. psaní, Diktando. Mark. Napovídač, e, m., der Einsager, Souffleur. Jg. Napovídaní, n., das Einsagen, Einblasen. D. Napovídati, a) = napověděti, vz toto. — N., mnoho povídati, viel erzählen. — komu čeho. Ten mu toho napovídal. Us. — se čeho komu. Napovídal se jim toho až hlava brněla. Us. — se komu o čem. Čím se jí více o lásce napovídám, tím . . . D. Napovídka, y, f., das Schlagwort. Dch. Vz Nápověď. Napracovati se, viel arbeiten. — se čeho, s čím jak: až do unavení. Us. — se s kým oč. Us. Napřáhati; napřáhnouti, hnul, ut, utí; napříci, napřahu (zastr.), přáhl, žen, žení = vztáhnouti, anspannen, ausstrecken, aus- hohlen. Jg. — co: meč, Lom., mlat, Rkk., zrak. Šm. — co, čeho proti komu. Meče napřáhaje proti městům. V. Napřáhá proti pánu jazyk. Lom. — co, čím na co, na koho : holí. D. N. na někoho rukou n. ruku. Jg., Tš. Nač napřáhal, dotáhl (= původ ne- štěstí. Vz Neštěstí). Č. Naprahlosť, i, f., die dürre Beschaffen- heit. Jg. Napráhlý, ein wenig geröstet. Mor. — N., deštěm navlažený, namoklý, angefeuchtet. Země je pěkně n-lá. Us. na Mor. Hý. Napráhnouti, ein wenig dürr werden, dürren. — N., namoknouti. Hezky tam na- prahlo. Mor. Hý., Brt. Naprašiti, vz Prasiti. Napraskati se, napraštěti se, ěl, ění, praskati, praštěti. To dříví se napraská, když hoří. Us. Dosť se to prkno naprá- skalo, ale přece neprasklo. Us. Viel knastern, knistern. Napráskati se. Dosti se napráskal. Us.— čím na koho, kam, schnalzen: bičem na koně, do koní. Us. — se čeho: knedlíků (hodně se jich najísti, sich vollstopfen.). Jg. — N. komu = vybití, durchprügeln. Naprášiti, il, en, ení = prachem posy- pati, ein-, bestäuben; prachu nadělati, viel Staub machen, erregen; mnoho prášiti, lange, oft stäuben. Jg. — abs. Ten tu naprášil (prachu nadělal). Jg. — (komu co) čím, (co, čeho) kam. Naprášil si vlasy moukou; mouku (mouky, gt.) do vlasův, na vlasy; naprášil si vlasy. Ros. Sám do svého hnízda naprášiv (= svého nepohodlí sám příčina), musí zase do něho vlézti. D. Vz Pytel. — se čeho, s čím, lange, oft stäuben. Us.