Naprati, peru, per, pera (ouc), pral, án,
ání, waschen, aufwaschen. Jg. — co: To
prádlo napraly (roze-), ale nedopraly. Us. N.
střevo, břich (nacpati, anstopfen). Us. — co
čím: střevo krupami (naplniti). Jir. dh. — čeho.
Ty toho prádla dnes napraly (mnoho). Us. —
co, se jak. N. se až do unavení. Jg. Na-
prali se (najedli a napili se) do němoty. Kom.
Hlavni (ručnice) plnou až do vrchu naprali.
Ler. — se čeho jak: jelit, knedlíků do
sytosti (najísti se). Us. Napere a natluče se
jich do vole (zbije je, schlägt sie oft). Reš.
— Vz Práti.

Náprava, y, f., napravení, polepšení, die
Herstellung, Verbesserung. V. Když jsou
práva a zřízení zemská tohoto království
v něčem nedostatek měla a v něčem nápravy
potřebovala, že jest tu věc ráčil k n-vě a
k vysvětlení přivésti. Zř. F. I. Což poruše-
ného k n-vě přivésti. V., Br. Má k n-vě
mravův a obyčejů přikročiti. V. N-vu slibo-
vati. Kom. — Jí., náhrada, Genugthuung,
Ersatz, Vergütung. Tajná škody n. Vz MP.
193. N-u z někoho vzíti. Bart. 2. 11. Sobě
n-vu činiti. Žer. Aby škody sobě k nápravě
přivésti mohla, V. Pakli by byl (svědek) ze
stavu panského, rytířského, městského, těm
se má náprava státi, pokudž o nářcích vy-
měřeno jest. Kol. 31. N-vou někomu povinen
býti. Nál. 156. N-u učiniti n. přijíti. Václ.
XII. Propadá svou česť, kdo po obeslání
k nápravě nestojí. Faukn. Pro tu křivdu
můžeš nám aspoň slovy n-du učiniti. Solf.
Oni mu to k n-vě přivésti mají. V. N. pro
škody. Nz. Škůdce byl odsouzen k n-vě
škod. Jd. Vz Rb. str. 268. — N., napravení
nářku a lži puštěné, der Widerruf, die Ab-
bitte bei Ehrenbeleidigungen. Nález k ná-
pravě řečí aneb slovy. Kn. ouzká, 207. Gl.
170. N-vu pro nářek cti vykonati. Er., Pr.
měst, — Jí., koření, das Gewürz. Jídlo bez
n-vy. Sych. — Jí., nástroj, příslušenství, die
Zurüstung, Vorrichtung, das Werkzeug. Jg.
Žaltář jest nástroj nebo náprava hudby maje
způsobu a formu obecné loutny. Žalm. N.
lodí výborná. Jel. Skopce, ovce i berany se
všemi slušnými n-vami. St. skl. V. 139. —
Jí., léno, manství, dědina manská, das Lehen,
Lehengut. Jg. N. či statek nápravní sluly
ve středověku v Čechách statky, kterých
bohatší šlechticové udělovali chudším ze-
manům (nápravníkům), kteří jim pak za to
jisté služby konati museli. Vz S. N. Aby
nebylo slušné, pověděné zámky, města, tvrze,
země, městečka, vsi, nápravy, panství a jiné
náležitosti odtrhovati. Háj. 327. a. Vz Gl.
169. — Jí., mzda, der Lohn. Když pacholek
mele, nápravy jemu dva peníze dáno býti
má. 1576. Gl. 170. Vz Km. dr. 136. — N.,
dřevo u vosu, na které kolo navlečeno jest,
osa vozu, die Achse. N. přední, zadní. D.
N. z nouze, Nothachse. Šm. N. u pluhu. Dříví
na n-vy. Jg. Zabředl vůz do bláta až po
n-vy. Mrk.

Jíapravení, n., zlepšení, obnovení, die
Verbesserung, Berichtigung. Vz Korrekce.
N. života, V., království. Háj. — Jí. údu,
zlámané kosti. Die Einlenkung, Einrichtung.
Sal. — N., náprava, Genugthuung, f. V. N.
skutečné škody i ušlého zisku. Pr.

Napravený; -ven, a, o, hergestellt, ge-
bessert, verbessert, bekehrt. Jg. N. statek.
Ros. N-nou živnosť míti (dobře seděti, možným
býti). V. — čím. Touto nehodou jest zcela
napraven.

Napraví = napravil, a, o, zastr. Kat.

Napravitel, e, m., der Verbesserer. V.,
Tkaďl. N. škody, der Entschädiger.

Napravitelka, y, f., napravitelkyně,
ě, f., die Verbesserin. D.

Napravitelnosť, i, f., die Verbesserlich-
keit. Br.

Napravitelný, nenapr., verbesserlich. V.
Jest slepý, zarytý, a nenapravitelný. Br.

Napraviti, il, en, ení; napravovati, ve
Zlínsku na Mor. napráviat (vz -ovati, Brt.) =
narovnati, zpřímiti, srovnati, aufrichten, gerad
machen, richten; polepšiti, bessern, verbes-
sern, herstellen; navésti, einleiten; nahraditi
něco, ersetzen, vergüten; namluviti, viel reden

o. erzählen. Jg. — abs. Mistr napraví, jestliže
co vadně položeno. Kom. Jeden víc pokazí,
než dva napraví. Us. — co, koho: vytočený
úd, vojsko (zříditi), pokažený zámek, hodinky,
pořádek, křivdu, zdraví, chybu, Jg., živnosť,
život. V. Vodu n. = jistý směr jí dáti; štolu
= začíti dělati štolu. Vys. Jak to napravím ?
Šm. Bůh to naprav ! Šm. Aby tě pán Bůh
napravil (když kdo něco špatně učinil n.
nějaký žert vyvedl). Jg. Že napravil (navedl)
svú ženu a kázal, aby mne pohnala. Půh.

ol. 1412. Gl. Kterak by takový nedostatek
bez odtahů napravil. Nar. o. h. Škodu ně-
komu n. V1. zř. 408., Zř. F. I. Páni nález ...
jimi omylem učiněný zase napravili. Nál. 216.
Naprav mne, mám housera (Hexenschuss).
Mor. Mřk. N. a srovnati zlomenú kosť. Sal.
159. — co kdy. Omyl v dskách jestliže by se
stal beze lsti, že páni to budou moci napra-
viti na plném soudu, jakož bývalo. V1. zř.
18., Zř. F. I. — co, koho, se k čemu.
Úmysl svůj k něčemu n. (= něčím se říditi).
Mudr. Něco k dobrému n. Kram. Někoho
k pokání. Br. K témuž vždy snadně n. se
máme. Kram. Bárku jsú napravili k větrům
(podlé větru). Bianc. — Nz. — co kam : úd
do kloubu. Lk. — co, se kde. Na sněmu
něco n. Mus. Nohu na lavici n. Us. N. se
v něčem, sich berichtigen. Štr. — čím.
Omdlení octem se napravují. Kom. Křídou
se to napraví. Jg., Byl., Ml. — čeho. N. svých
mravův. Kom. — komu čeho. Ten mu toho
napravil (mnoho namluvil). Ros. — co komu
v čem, kde. Což jiného učiniti, než v tom
n. Br. Své zdraví v lázních n. Ml. Žádný ve
své při nemá sobě n. Br. — Kom. — koho
na co. Královnu na svůj úmysl n. Kom.
Naprav mne na cestu spasení. Ros. — co
podlé čeho. Podlé toho vysvětlení naprav
si verš poslední. Br. — po čem. Že nercili
aby po jeho poučováních napravovati měli;
ale ze zlého v horší prospívati budou. Br.
Abychom si žaludky po té smradlavé vodě
(vínem) napravili. Har. II. 71. — s adv.
Naprav pokojně, přátelsky, laskavě a dobro-
tivě. Bart. — Práva a zřízení zemská se stavem
panským . . . napraviti. Zř. F. I. A. III. —
Napravil to bez jeho vůle o své újmě před
námi mezi druhou a třetí hodinou. Napravil
hodiny, aby dobře šly.