Předchozí (58)  Strana:59  Další (60) |
|
|||
59
|
|||
|
|||
Naprati, peru, per, pera (ouc), pral, án,
ání, waschen, aufwaschen. Jg. — co: To prádlo napraly (roze-), ale nedopraly. Us. N. střevo, břich (nacpati, anstopfen). Us. — co čím: střevo krupami (naplniti). Jir. dh. — čeho. Ty toho prádla dnes napraly (mnoho). Us. — co, se jak. N. se až do unavení. Jg. Na- prali se (najedli a napili se) do němoty. Kom. Hlavni (ručnice) plnou až do vrchu naprali. Ler. — se čeho jak: jelit, knedlíků do sytosti (najísti se). Us. Napere a natluče se jich do vole (zbije je, schlägt sie oft). Reš. — Vz Práti. Náprava, y, f., napravení, polepšení, die
Herstellung, Verbesserung. V. Když jsou práva a zřízení zemská tohoto království v něčem nedostatek měla a v něčem nápravy potřebovala, že jest tu věc ráčil k n-vě a k vysvětlení přivésti. Zř. F. I. Což poruše- ného k n-vě přivésti. V., Br. Má k n-vě mravův a obyčejů přikročiti. V. N-vu slibo- vati. Kom. — Jí., náhrada, Genugthuung, Ersatz, Vergütung. Tajná škody n. Vz MP. 193. N-u z někoho vzíti. Bart. 2. 11. Sobě n-vu činiti. Žer. Aby škody sobě k nápravě přivésti mohla, V. Pakli by byl (svědek) ze stavu panského, rytířského, městského, těm se má náprava státi, pokudž o nářcích vy- měřeno jest. Kol. 31. N-vou někomu povinen býti. Nál. 156. N-u učiniti n. přijíti. Václ. XII. Propadá svou česť, kdo po obeslání k nápravě nestojí. Faukn. Pro tu křivdu můžeš nám aspoň slovy n-du učiniti. Solf. Oni mu to k n-vě přivésti mají. V. N. pro škody. Nz. Škůdce byl odsouzen k n-vě škod. Jd. Vz Rb. str. 268. — N., napravení nářku a lži puštěné, der Widerruf, die Ab- bitte bei Ehrenbeleidigungen. Nález k ná- pravě řečí aneb slovy. Kn. ouzká, 207. Gl. 170. N-vu pro nářek cti vykonati. Er., Pr. měst, — Jí., koření, das Gewürz. Jídlo bez n-vy. Sych. — Jí., nástroj, příslušenství, die Zurüstung, Vorrichtung, das Werkzeug. Jg. Žaltář jest nástroj nebo náprava hudby maje způsobu a formu obecné loutny. Žalm. N. lodí výborná. Jel. Skopce, ovce i berany se všemi slušnými n-vami. St. skl. V. 139. — Jí., léno, manství, dědina manská, das Lehen, Lehengut. Jg. N. či statek nápravní sluly ve středověku v Čechách statky, kterých bohatší šlechticové udělovali chudším ze- manům (nápravníkům), kteří jim pak za to jisté služby konati museli. Vz S. N. Aby nebylo slušné, pověděné zámky, města, tvrze, země, městečka, vsi, nápravy, panství a jiné náležitosti odtrhovati. Háj. 327. a. Vz Gl. 169. — Jí., mzda, der Lohn. Když pacholek mele, nápravy jemu dva peníze dáno býti má. 1576. Gl. 170. Vz Km. dr. 136. — N., dřevo u vosu, na které kolo navlečeno jest, osa vozu, die Achse. N. přední, zadní. D. N. z nouze, Nothachse. Šm. N. u pluhu. Dříví na n-vy. Jg. Zabředl vůz do bláta až po n-vy. Mrk. Jíapravení, n., zlepšení, obnovení, die
Verbesserung, Berichtigung. Vz Korrekce. N. života, V., království. Háj. — Jí. údu, zlámané kosti. Die Einlenkung, Einrichtung. Sal. — N., náprava, Genugthuung, f. V. N. skutečné škody i ušlého zisku. Pr. |
Napravený; -ven, a, o, hergestellt, ge-
bessert, verbessert, bekehrt. Jg. N. statek. Ros. N-nou živnosť míti (dobře seděti, možným býti). V. — čím. Touto nehodou jest zcela napraven. Napraví = napravil, a, o, zastr. Kat.
Napravitel, e, m., der Verbesserer. V.,
Tkaďl. N. škody, der Entschädiger. Napravitelka, y, f., napravitelkyně,
ě, f., die Verbesserin. D. Napravitelnosť, i, f., die Verbesserlich-
keit. Br. Napravitelný, nenapr., verbesserlich. V.
Jest slepý, zarytý, a nenapravitelný. Br. Napraviti, il, en, ení; napravovati, ve
Zlínsku na Mor. napráviat (vz -ovati, Brt.) = narovnati, zpřímiti, srovnati, aufrichten, gerad machen, richten; polepšiti, bessern, verbes- sern, herstellen; navésti, einleiten; nahraditi něco, ersetzen, vergüten; namluviti, viel reden o. erzählen. Jg. — abs. Mistr napraví, jestliže
co vadně položeno. Kom. Jeden víc pokazí, než dva napraví. Us. — co, koho: vytočený úd, vojsko (zříditi), pokažený zámek, hodinky, pořádek, křivdu, zdraví, chybu, Jg., živnosť, život. V. Vodu n. = jistý směr jí dáti; štolu = začíti dělati štolu. Vys. Jak to napravím ? Šm. Bůh to naprav ! Šm. Aby tě pán Bůh napravil (když kdo něco špatně učinil n. nějaký žert vyvedl). Jg. Že napravil (navedl) svú ženu a kázal, aby mne pohnala. Půh. ol. 1412. Gl. Kterak by takový nedostatek
bez odtahů napravil. Nar. o. h. Škodu ně- komu n. V1. zř. 408., Zř. F. I. Páni nález ... jimi omylem učiněný zase napravili. Nál. 216. Naprav mne, mám housera (Hexenschuss). Mor. Mřk. N. a srovnati zlomenú kosť. Sal. 159. — co kdy. Omyl v dskách jestliže by se stal beze lsti, že páni to budou moci napra- viti na plném soudu, jakož bývalo. V1. zř. 18., Zř. F. I. — co, koho, se k čemu. Úmysl svůj k něčemu n. (= něčím se říditi). Mudr. Něco k dobrému n. Kram. Někoho k pokání. Br. K témuž vždy snadně n. se máme. Kram. Bárku jsú napravili k větrům (podlé větru). Bianc. — Nz. — co kam : úd do kloubu. Lk. — co, se kde. Na sněmu něco n. Mus. Nohu na lavici n. Us. N. se v něčem, sich berichtigen. Štr. — čím. Omdlení octem se napravují. Kom. Křídou se to napraví. Jg., Byl., Ml. — čeho. N. svých mravův. Kom. — komu čeho. Ten mu toho napravil (mnoho namluvil). Ros. — co komu v čem, kde. Což jiného učiniti, než v tom n. Br. Své zdraví v lázních n. Ml. Žádný ve své při nemá sobě n. Br. — Kom. — koho na co. Královnu na svůj úmysl n. Kom. Naprav mne na cestu spasení. Ros. — co podlé čeho. Podlé toho vysvětlení naprav si verš poslední. Br. — po čem. Že nercili aby po jeho poučováních napravovati měli; ale ze zlého v horší prospívati budou. Br. Abychom si žaludky po té smradlavé vodě (vínem) napravili. Har. II. 71. — s adv. Naprav pokojně, přátelsky, laskavě a dobro- tivě. Bart. — Práva a zřízení zemská se stavem panským . . . napraviti. Zř. F. I. A. III. — Napravil to bez jeho vůle o své újmě před námi mezi druhou a třetí hodinou. Napravil hodiny, aby dobře šly. |
||
|
|||
Předchozí (58)  Strana:59  Další (60) |