Nápravka, y, f., vz Náprava.
Nápravna, y, f., Besserungshaus, n. Dch.
Nápravní, náhrady se týkající, Vergii-

tungs-. N. summa. Nz. — N., manský, Lehen-,
Vasallen-. N. služebník, dsky, dvůr. Jg., Gl.
170. — N. nebozez, kterým se vrtá náprava,
der Achsenbohrer. Us.

Nápravnictvo, a, n., manstvo, ein Lehen.
Aqu.

Nápravničí, Leims-, Vasallen-. Měst. pr.
Nápravník, a, m. = man, kdo má nápravu,
der Vasall, Lehenmann, Freisasse. Jg. Statkář,
k žádnému stavu nenáležející, neprostředně
králi poddaný. Jus provin. Dědinník, der
Meier; svobodník, der Freibauer; nápravník,
der Lehenträger. Faukn. Vz Náprava, Gl. 170.

— N., der Verbesserer. Ros. N., který učinil
nápravu u víre. Bart.

Nápravný, verbesserlich).—N.,vz Nápravní.

Napravo, lépe: na pravo, vz Pravo. —
N. — přímo, gerade. Na Slov. Plk.

Napravování, n., das Bessern, die Verbes-
serung. N. zřízení zemského, Pr. měst., lodí.
Troj.

Napravovatel, e, m., der Verbesserer. Br.

Napravovatelka,y,napravovatelkyně,
ě, f., die Verbesserin. Jg.

Napravovati, vz Napraviti.

Napravovna, y, f. = nápravna. Balb.

Naprázdno, lépe:, na prázdno. N. jsem
usiloval. BO. Vz Prázdný.

Napražiti, il, en ení, rôsten. — komu
čeho. Napražil nám hrachu. Ros. — se čeho,
s čím: lange rösten, kávy, s kavou. Us.

Naprděti, a n. se, viel furzen. Ros.

Napřebírati se čeho, lange, oft klauben,
reinigen: čočky. Us. — se v čem. Ten se
v tom napřebírá a přece nekoupí. Us.

Napřed, adv. 1. O místě, vorn, vor. N.
staviti, klásti, V., letěti, D., utíkati, jíti, po-
slati, nésti, napředpověděný, zavázati (zástěru),
míti. V. Vz nahoře, jak napřed psáno stojí.
Vác. Jakž n. dotčeno. 1613. Dch. N. hladí,
zadu škrábe. Jg. N. dáti, míti = přednosť,
den Vorzug geben. Gl. Před někým něco n.
míti. Jan Bistřický, 1602., Mus. 1845. 602.
Já nechci v povinné poslušnosti a podda-
nosti žádnému z katolíků nic napřed dáti.
Skl. V. 249. Ty děti byly vtipnější, věkem
a prospěchem n. mající. Kom. D. 173. Ženy
české mužům statečností n. nic nedali. Vš.
Nedadouc napřed žádnému, kdo jsou obec
kdy před nimi spravovali. Čr. Alexandrie
množstvím obyvatelů žádnému městu těch
časů n. nedala. Har. II. 195. Vz Gl. 170.
Jeden před druhým nic n. nemá. Har. Dobré
věci před zlými daleko n. mají. V. On před
ním nic n. nemá. V. On mu v tom nic n.
nedá. V. — 2. O čase = dříve, vorerst, voran,
voraus, vorweg. Jg., V., Kom., Br. N. ozná-
miti, říci, viděti, mluviti, čísti, napomenouti,
sbírati, jíti, běžeti, vzíti, koupiti, dáti, za-
platiti, jg. Napřed řečený, Br., n. pověděný.
V. N. jako potom. D. Proto tvój pohon na-
před jde. Kn. rož. 103. Hned n. Dch. Vz Před.

— N., s instr. míry. Král nebeský sv. Martě
rokem napřed skončenie zjevil. Pass. 605.

Napřed jmenovaný, vorbenannt, obge-
nannt. V.
Napředohlášený, vorbemeldet. D.

Napředpojatý, vorgefasst. N. domnění.
Kom.

Napřed, lépe: na předu, vz Před.

Napředvzetí, n., Anticipation, f. Rk.

Napřekot, adv., na spěch, über Hals und
Kopf. Na překot běží. Sych.

Napresovati, pressen, keltern. — co,
čeho. Napresovali čtyři sudy vína. Ti toho
vína napresovali. N., z něm., šp. m. naliso-
vati, natlačiti.

Napřestupovati se, oft hin und her treten,
unruhig stehen. Us.

Napretovati (zastr.) = nandati, hinein-
thun. — čeho kam (do čeho). Kuch. kn.

Naprchnouti; chnul a chl, utí; napršeti,
el, ení; naprchovati, hinein regnen; viel
herabregnen; lange, oft regnen. Jg. — abs.
Hezky tam naprchlo. V. Již tam dosti na-
pršelo. Us. — komu kam: za komín. Us.
Napršelo střechou na půdu. Us. Napršelo
mu do stavení. Us. — čeho. Sněhu naprchlo.
V. A ta voda není čistá, napršelo do ní lista.
Sš. P. 3. Každé orudie, ježto nejmá přikry-
vadla, nebude čisto neb naprší prachu a jiné
rozličné nečistoty. Výb. I. 780. — čeho
odkud. Naprchlo s nebe pšenice ztlouští
dvou prstů. V. — jak: napršelo na střevíc
(zhloubí). Us.

Napříč, kosmo, quer, übereck. Po záho-
ních vláčeti i n. Puch.

Napřikazovati se komu čeho, oft be-
fehlen. Us.

Napřilípati (-lépati), viel zukleben, hin-
zuthun. Jg. — čeho k čemu z čeho. Plác.

Napřímiti, il,en, ení, ebnen, gerad machen.

— koho, se. Us.

Napřimýšleti, el, en, ení, viel dazu er-
denken, hinzudenken.— čeho z čeho k čemu.
Z mozku svého k tomu mnoho napřimýšlel.
Plác.

Napřipovídati, zusagen, versprechen.
Mnoho napřipovídá a málo plní. Us. — komu
čeho. Ten mu toho napřipovídal. Jg.

Napřislibovati. Vz Napřipovídati.

Napřísti, předu, předl, den, dení; napří-
dati, spinnen. — co: tři pásma. Us. Žena lesť
napředla. Cyr. — čeho. Ta toho napředla.

— komu. Us. — se čeho, se s čím. Us. —
se na koho. Dosť jsem se na vás napředla.
Us. Zb. Co na ně napředly chudobné děvečky.
Er. P. 159.

Napříti (napírati) se, el, ení, dosti se
příti, nahádati se, sich satt streiten. — se
jak: do ochraptění. Č. — se čeho, oč = něco
snažně chtíti, toho se domáhati, etwas heftig
verlangen. Dřív se o to napíral a už se toho
nabažil. Us. Vz Příti se.

Napřitiskovati se koho kam, genug,
viel drücken: k srdci. Hlas.

Naprodej, lépe: na prodej. Vz Prodej.

Naprolévati čehó, lange, oft vergiessen:
lidské krve. — čím: válkami.

Na propíjenou, vz Propíjená.

Naprositelný, erbittlich. V.

Naprositi, il,šen,šení; naprošovati,erbitten,
durch Bitten bewegen; erbetteln; lange, oft
bitten. Jg. Dáti se n. V. - koho nač. On jej
na to naprosil. Háj. — čeho komu. Žebrák
naprosil si mouky na chléb. Us.— se čeho
na kom, se koho. Šm., Rk. Vz Prositi.