Naprosto — na prosto, zhola, zcela, gänz-
lich, ganz und gar, schlechthin, schlechter-
dings. Jg. Toho n. není. Čr. Země starým
n. neznámá. Ler. Tys n. mé výšky. D. N.
žádný. Kom. Nic n. Kom., D. Aby věcem
našim na prosto pokoj dali. Br. Ne tak n.
je zkazil, aby . . . Br. N. vzato (absolutně).
Sedl.

Jíaprostý, absolutní, absolut. N. číslo. N.
sobectví jest jí jediným cílem. Pal. Radh.
III. 298.

Naprošený, durch Bitten bewogen. Na-
prošen jsa od kněžstva, vrátil mu důstojen-
ství. V.

Náproť, i, f., der Widerdruck, rub archu
tištěného. Jg.

Naprotější soused, zámek, dům; gegen-
über wohnend, liegend.

Naproti, předl., ve Zlínsku na Mor. na-
protivá, Brt., gegen, entgegen. N. jíti, po-
slati, přijíti, běžeti, postaviti, jeti, bydleti,
zůstávati. V., Br., Kom. Pojí se s dat. Všecken
lid vyšel naproti němu. Flav. N. komu. Us.
Udatný vede dále, choulostivý naproti tomu
srdce tratí. Kom. Vz Proti. — Na mor. Zlínsku
s genitivem: bývajú n. kostela. Brt. Vz Protivá.

Naprotivá = naproti. Na Mor. Brt.

Naprotiviti se, il, ení. — se komu v čem.
Us. Vz Protiviti se.

Náprotivný, Gegen-, entgegengesetzt. Rk.

Jíáprovazník, a, m., der Seiltänzer. Rozk.

Náprsek, sku, m., ein Brusthütchen. Rk.

Náprsí, n., der Ort an der Brust. Jg.

Naprskati; naprsknouti, knul a kl, utí,
anspritzen, anspucken, viel spucken. — čeho
kam (komu). N. někomu do očí. Jg. Déšť
naprskal vody do světnice. Ros. — komu
nač = nafákati. Já vám na to naprskám.
Mor. Hý.

Náprsní pochvy (na koně), roucho, nemoc.
Jg. Brust-.

Náprsníček, čku, m., der Busenstreif, das
Brusthütchen. Dch.

Náprsnička, y, f., das Vorhemdchen. Dch.

Náprsník, u, m., od. na prsa. N., co se na
prsech nosí, ku p. šat, prsník, das Brusttuch.
— N., ozdoba, das Geschmeide. — N., brnění
na prsa, der Panzer. — N., řemení na prsy
koňské při chomoutu, na které se držení
navláčí, der Brustriem. Kom.

Náprstek, tku, m., z: na prst. Der Finger-
hut, Stämmring. N. kovový, mosazný, stří-
brný, pro krejčí, pro švadleny. Us. N. mužský,
ženský, n. s dýnkem (Boden), bez dýnka,
ocelový, kostěný. N. vody, mléka (jen málo
něčeho). Š. a Ž. Toho nápoje je s n. Jv. —
N., bylina, digitalis, das Waldglöckchen.
Kom. N. červený. Vz Náprstník. — Jí., vlastní
jméno.

Náprstkovitý, fingerhutähnlich.

Náprstník, u, m., rostl. N. červený, digi-
talis purpurea, der rothe Fingerhut; n. hlino-
žlutý, digitalis ochroleuca (d. ambigua FB.),
blassgelber Fingerhut, Čl. 83., Kk. 188., 189.
žlutý, d. lutea. FB. 57.

Napršeti, vz Naprchnouti.

Naprve pravdu přijeli. ZN.

Naprysklý, angeschrundet. Rk.

Naprznění, n., die Ansteckung, Besude-
lung. V. N. písem. Br.

Naprzněný; zněn, a, o. Angesteckt, be-
sudelt, angeschmutzt. Kom. — čím: církev
ohavnostmi n-ná. Br.

Naprznilosť, i, f. = naprznění. Papr.

Naprzniti, il, ěn, ění; naprzňovati = na-
nečistiti, našpiniti, nakaziti, verunreinigen,
besudeln, beschmutzen, anstecken. Jg. —
koho. Svodníci jiné naprzňují. Kom. — co,
koho čím. Ohavností se dopustil a tím jiné
naprznil. Br. Církev nečistotou. Kom., se
hříchy. Schön, jedem něco n. Aqu. Svá ústa
křivdú n. Výb. I. 346. Uši nečistými zpěvy
vábí a mysl naprzňuje. Kom. — čím čeho.
Ten toho lakomstvím naprznil (mnoho). Us.
Vz Przniti.

Napsaný, auf-, eingeschrieben. N. den =
datum. D. Něco n-ného vymazati. V. N. obraz
(namalovaný). Pass. 110. Až budu míti psaní
napsané, odešluje, germ. m.: až napíši. Gb.

Napsati, napíši, piš, píše (íc), psal (na
Slov. napísal), án (zastr. napisán), ání; na-
pisovati = zaznamenati, sepsati, aufschreiben,
einschreiben, aufzeichnen; verfassen; nama-
lovati (malen, Kat. 654.). Každému jest na-
psáno umříti. Jg. — co: den. D. Kázali mu
tři krále napsati. Jg. Prov. Napsal čtyři archy
za pět dní. Ml. N. (= sepsati) knihu. Jel.
Napsal toho celou knihu. Ros. Již ten list
napsal. Ros. — co čím: perem, tužkou. Us.
To napsal těmito slovy. Us. N. psaní drobnou
literou. Er. P. 472. Obraz matky boží svou
rukou napsal (namaloval). Pass. 237 — co
kam. Smlouvána papír. D. Na něčí vrub něco
n. D. List do Říma napsal. Flav. Napiš krížik
do kocha uhlíkem a na stenu kriedou. Mt. S.
N. něco v knihy. Tkadl. — co kde: na
srdci. V. Napiš kříž na prahu. Jir. dh. Něco
na listu n., Chč. 607., černidlem na papíře.
Chč. 616. Na kterémžto listě sv. Jana svato-
krádcem nepsali. Pass. 376. — co o čem,
o kom. Totéž napsal o něm Josefus těmito
slovy. Byl. Něco o tom napíši. Har. N. něco
o bouři mořské pro ty, kteří . . . Pref. —
komu po kom. Napsavše po nich toto. Br.,
V. — oč. Mějte strpění, až bych o tu věc
do Říma napsal. Flav. — čeho. Ten toho
už napsal Us. — co k čemu: knihy k modlení
n. Chč. 300. — se čeho, s čím, viel, oft
schreiben. Us. — co proč. Napsal to pro
správu a výstrahu budoucí. Bart. — Napsal
beze všech rozpaků v ředitelně přes kolek
řádky z knihy mu předložené. Napsal své
jméno nad n. pod n. mezi jejich jména atd.

Jíapsotiti se, il, ění, viel Noth leiden. Jg.

Jíaptati se, koho po kom. Dosť se jich
po něm naptali, ale přece se ho nedoptali.
Us. — koho (akkus.). N. nádenníky = najati.
Ve Zlinsku na Mor. Brt.

Napucnati = nabotnati, aufschwellen. Na
Mor.

Jíapučeti, el, ení, nabubřeti, aufquellen.
Jg-

Napučňalý = nabubřelý. Na Mor. Brt. Vz
Pučňat. N. hrách = pučálka, jídá se na ška-
redou středu. Mor. Mřk.

Jíapudrovati, naprášiti, einpudern. D.

Napuhan, a, m., ebalia, korýš. Krok.

Nápuch, u, m. nápucha,y, f., Emphysem,
n., Geschwulst. Rk.