Napuchati, napuchnouti, chnul, a chl,
utí, anschwellen, aufdunsen. D.

Napuehlec, lce, m., helvela, houba. Rostl.

Napuchlosť, i, f., die Aufgeblasenheit,
Geschwulst. Jg.

Napuchlý. Aufgeblasen, aufgedunsen, auf-
geschwollen. N. tvář, nažky. Us., Rostl. —
čím: vodou. Us.

Napuchnouti, vz Napuchati.

Napuchnutí, n., das Aufschwellen. D.

Nap uchovati, nabíhati, aufschwellen. Us.
Vz Napuchati.

Napuklosť, i, f., geborstene Beschaffen-
heit. Jg.

Napuklý. N. kůra, Hrnek, aufgerissen,
geborsten, anbrüchig, gesprungen. — N. —
napuchlý.

Napuknouti, kl, utí. — se čím. Moždíř
střílením se napukl. Let. 134G. Einen Riss,
Sprung bekommen, anbrüchig werden. Ros.

Napukuutý = napuklý. Ros.

Napumpovati = píchem navážiti, ein-
pumpen. — se čeho.

Nápustek, stku, m., die Wasser-, Schlamm-
grube. Us.

Napustiti, il, štěn, ění; napouštěti, 3. pl.
-ějí, ěl, čn, ění, einlassen; navlažiti, ein-
tränken, eintauchen, färben, benetzen. Jg. —
co: rybník, louku. D. — co kam: vodu do
očí. Čern. — čeho kam: vody na louku,
Us., vody do rybníka, psů do kuchyně. Ros.
Vys. Mnoho lidí do kostela n. Ml. — co čím:
papír olejem, Sych., tělo baisamem, D., jedem
(nápoj), Har. I. 70. Jg., jedem střely,' Plk.,
oči kouřem, Kom. Lab. 98., rybník vodou.

Napušťadlo, a, n.,nástroj k napouštění. Us.

Napuštění, vz Napouštění. Das Einlassen,
Trünken.

Napuštěný, eingelassen; getränkt. Jg. N.
rybník. — čím: jedem, olejem, voskem. V.,
D. Podlaha voskem n-ná. Us. — Kom. D. 51.

Napykati = počíti pykati. — komu. Již
mu napyká (má strach). Šm., Zlob. — se
čeho. Ten se toho již napykal; lange, oft
bereuen.

Napytlovati čeho: mouky (napodsívati,
aufsieben). St. skl. II. — se s čím. Dch.,
Šm. — se koho, dlouho pytlovati, třásti,
lange beuteln, schütteln. Toho se zima na-
pytlovala. Mor. Hý.

Nar, a, m., ře. Nera v Italii.

Naráběti, 3. pl. -ějí, ěl, čn, ění; narobiti,
il, en, ení, vz Robiti. — čeho. Ten toho
narobil (nadělal). Us. — s kým = nakládati,
verfahren. Na Slov. Zle s námi naráběl. Us.
Vz Narobiti.

Nárada, y, f., porada, rada, derRath. To
se lásky děje n-dou. Sš. Hc. 48.

Nářadí, í, nářadíčko, a, n., das Geräth,
Hausgeräth, die Geräthschaft, Einrichtung.
Jg. N. v domě: lavice, stolice (sesle, židle,
židlice), stůl (s trnožem, podnožkou), pohovka
(lehátko), almara, šatník, prádelník, zrcadlo,
obrazy, koberce, záslony (záclony, opony),
postel atd. Pt. Vz Nábytek. N. kuchyňské,
hrnčířské (dílo), polní, k setí, myslivecké.
D. N. domácí a hospodářské, náčiní a p. na
Mor. vz: Baňka, Graca, Hrotíček, Hrotek,
Hrotík, Hůlka, Kolovrátnica, Kosák,Kotůček,
Křivák, Kubáňa, Kučovnica, Lamačka, Látka,

Lepačka, Mandaska, Masnica, Obušek, Paj-
chovňa, Pantok, Patírka, Rýl, Struhadla, Stru-
hálko, Škřich, Štangle, Táčky, Trečaf, Zřez,
Žigla. Vz Mtc. 1878. 37. Brt. N. k lovení
rybníkův : nevod (vlak), vatka, plot (plůtek,
oplotna), klika, dědík, keser, tenátka, sbě-
račka, sak (cejp), ohnoutka, nosidla, kádě,
džbery, naběrák, vědra, měřička, vany, vo-
znice (lejty), říčice, přebírky, košíky, plachty,
stany, lopaty, sekery, loďky, váhy, přezmen,
(mincíř), stolička. Obšírný popis podává p.
Fr. Spatný ve knize: O rybnikářství, na
str. 66. a násl. (Mus. spis č. 110.). Šp. N.
(tělocvičné) pevné, pohyblivé. Cvičení bez
nářadí, cvičení nářadová. Tš. Vz Cvičení.
N. dlaždické, das Pflasterwerkzeug, zákop-
nické. Csk. Popis, inventář, denník, seznam
n. rejstřík nářadí; účet z n. Šp.

Naraditi, il, zen, ení, poraditi, namluviti,
anrathen, vorschlagen. Jg. — komu koho:
děvku. Plk. — koho k čemu. Leg. Mysl
člověčí dá se snáze n., nežli bezděky při-
nutkati. St.

Náradlník, náradník, u, m., u rádla
železo tříhranné, kterým se země ryje, das
Hakeneisen. D. — N., nákolesník, nosatec,
der Ackerhaken. Us.

Nářadní, iho, m., kdo k loveckým ná-
strojům přihlíží, der Zeugmeister. Šp.

Narafičiti, il, en, ení. — komu co, chytře
nastrojiti, klug anstellen, anzetteln. Us.

Náramček, ečku, m. N. na košili, der
Achselfleck. D.

Narameč, mče, m., ves u Třebíče na Mor.
PL.

Náramek, mku, m., náramení, das Arm-
band, der Armring, die Armspange. V. N.
železné n. kruhy na ruce. Vrat. Plechové
náramky proti ráně. D. — N. = náramček.
Šp. — N. dřííví, náručí, otépka. Armvoll
Holz.

Náramenice, e, f., náramek, das Aschsel-
band. Kom.

Náramenní, Arm-.

Náramenník, u, m., náramek, das Arm-
blech, das Armband, die Armspange. D. —
N., oděv na ramenou nosený, das Schulter-
kleid. Br. — N, v obec. mluvě lajblík, der
Leibrock, die Weste. Rybay. — N., šátek
přes ramena, Achsentuch, n.

Náramí, n. = náramení. Rk.

Náramkový, Armband-, Armschienen-.

Náramně, kompar. náramněji = velmi,
velice, příliš, sehr, überaus, heftig, gewaltig.
Kněz n. výmluvný. V. N. moudrý, horký,
V., chudý, veliký. D. N. milovati, se báti,
se děsiti, se styděti, prositi, se radovati, se
veseliti. V. N. mnoho lidu porazil. Flav. Příliš
náramně svou cení. D. Mor n. národy hubí.
Kom. Jest n. lekavý. Sych. Náramně s posi-
tivem místo superlativu: n. veliký = velmi
veliký. Vz Superlativ.

Náramnice, e, f., náramník, oblek kněž-
ský. Aqu. — N. = náramek, das Armband,
der Armring. D., Žid. — N. = náramenník,
Armblech, n. Plk.

Náramnička, y, f., das Achselleistchen. Rk.

Náramník, u, m., odění ramene, das Arm-
blech. Cyr. — N., náramnice, šat. Br. N-ci
jsú okrasu ramenú. Hugo.