Náramno = náramně, zastr. Hna na něho
z náramná. Troj. 14.

Náramnosť, i, f., velikosť, hroznosť, hru-
bosť, die Heftigkeit, Gewaltigkeit, Grösse.
Ráj.

Náramný, o původu vz Mz. 70. — N.,
velmi veliký, übergross, ungeheuer, gewaltig,
heftig. Ros., V. N. zima, horko, strach, bolesť,
žalosť, hýbání, křik, hlad, pláč, prosba. Jg.
Pobil je náramnú (magna) ranú i spasil (jiné).
Bj. Vz Náramně.

Nařampati, nařápati = hodně někomu
natlouci, abprügeln. Us. v Krkn. Kb.

Naráněti, ěl, én,ění= narážeti (se stromu).
Plk.

Narantiti, il, ěn, ění = natropiti, treiben.
Hrůza divů narantil. Puchm.

1. Náraz, u, m., naražení, der Anstoss,
Anprall. N-zem berana jzeď se otřásla. Jg.
Loď nárazem potopiti. Šm. N. hlavní, der
Hauptstoss; n. bouřlivý, der Ansturm; taktika
nárazu, die Stosstaktik. Dch. - N., vydlabací
železo, das Hohleisen (k vrtání rour). Us. —
Jí., ve mlýněe důlek ve pánvici, kterémž
kypřiče se otáčí. Die Spur. D. — Jí., kovář-
ské špičaté kladivo, kterým díru do železa
narážejí a kterou potom průbojem docela
probíjejí, der Beisser, Vorlochstempel. N.
kulatý, čtverhranný, veliký, malý. — N.,
náskoka, odraženina, die Kontusion, das Ge-
schwür unter dem Fusse. D. — Jí., cejch, liz,
das Zeichen am Baume. 1570. — N., náhon.
N. k nahánění luk, die Schützbühne, das
Gefäng. 1562.

2. Jíáraz, a, m., veliká housenka chlupatá,
eine Grasraupe. Na Slov. Plk.

Naráz, na jednou, auf einmal. Slov.

Jíáraza, y, f.= náraz, die Kontusion.
Veleš., Us. u Deštné. Mš.

Narázěti se, naroditi se. Ve stě let ne-
narážel sě rytieř taký. Dal. 181.

Naraziti, il, žen, žení; narážeti, el, en,
ení = počíti raziti, auf-, anschlagen; udeře-
ním nahnouti, durch einen Schlag einrichten;
vésti, wohin schlagen, leiten; ceniti, bieten,
anschlagen, zu Gelde schlagen, aufrechnen;
zdělati, verursachen, machen; namluviti, na-
vésti, nakloniti, bewegen, dazu bringen; ne
dosti jasně se vysloviti, řečí se jen dotýkati,
berühren, andeuten. Jg. — abs. Zvěř nara-
zila (do něčeho vrazila). Šp. — co: hrušku,
boty (i. e. na desky), jitrnice (nabiti), vodu
(vésti někam), polní ležení n. stany (Kram.),
džbán; dluhy a útraty (zdělati), cenu (zvý-
šiti), mouku (do pytle dáti), Jg., tůny, okovy
(v horn., plniti, anschlagen). Us. Příbr. —
co čím: hrušku na stromě kamenem, Us.,
tůny rudou, solí, Vys., boty deskami. Us. —
k čemu. Píší k svému narážejíce (na svou
stranu). Naraziti koho k čemu = pohnouti.
Rk. — komu co: boty, vodu (vésti), klobouk.
Us. — koho nač (nakloniti). Pomysli, nač tě
tvá mysl naráží. Rváč. Každý, co v hlavu za-
vzal, na tom stál, jiné na totéž naraziti usi-
luje. Kom. — na co (čím). Chléb na lopatu
(s prkna na lopatu sázeti) n. Us. Na otcovu
řeč narážeti, Kom., na nějaký příklad, Ros.,
řečí na něco, D., se na kord naraziti. Ros.
Aby oči na nějaký předmět narazily. Kom.
Naraziti na sebe. Dch. Cf. Vám zpívají a na

nás nota padá. Pk. — co do čeho — řečí
dotýkati se. Kom. — co kde, na čem:

chléb na vale n. (po pekařsku váleti). Dch.
N. na penězích, zu Gelde anschlagen. Plk. —
čeho. Ten dnes narážel hrušek (mnoho jich).
— se čeho: ořechů. Us. — se. Narazil se.
Us.

Nárazný, Stoss-. N. deska, die Stossplatte,
v ručnici. Vz Závor. Čsk. N. ručnice, das
Perkussionsgewehr. Rk.

Narážecí voda, Aufschlagwasser, n. Rk.

Narážeč, e, m., v horn.. plnič okovů, tůn,
der Anschläger. Vz Naraziti co (tůny). Us.
Příbr. Č. Vz KP. III. 68.

Narážek, žku, m., náraz, rána, die Wunde.
Udělal jsem si n. C. — N., nemoc, eine
Staupe. Kram.

Naražení, n., das Aufschlagen — Nará-
žení, narážka, die Anspielung. N. šprýmovná
zdvořilým sluší. Kom. Stran přísloví vz:
Hruška, Krejčí, Mlíti, Nos, Oko, Osel, Prst,
Rozuměti, Šňupka, Špička, Třísky, Vůl. —
N., narážení, na penězích. Jg.

Naražený, aufgeschlagen. — N., podna-
pilý, der einen Hieb hat. Ostatně vz Naraziti.
N. ovoce, auf-, angeschlagen. Us.

Narážeti, vz Naraziti.

Narážiště, ě, n., místo, kde horní nádoby
rudou narážejí (plní), der Füllplatz. Us. Příbr.
Č. Vz KP. III. 68.

Narážka, y, f., železo, kterým kováři díry
do loukoti u kol narážejí, aby tam hřeby
vraziti mohli. Us. — N., narážení řečí, die
Anspielung. D. Vz stran přísloví: Narážení. —
N., alluse, allusio, když k věci nebo udá-
losti odjinud již známé ukazujeme chtíce tím
způsob myšlénky názorněji vypsati. Vyhrál
jako Rusi u Slavkova. Alluse slovné vzni-
kají tytýž etymologickým výkladem jmen
vlastních. Lepší Tomáš nežli Adam. Napřed
Sobkovi, potom Tobkovi. Byl v Chropině
na moresech. KB. 240. — N. = náražek. (J.

Narážlivý, anzüglich. Rk., Dch.

Náražník, u, m., průboj — nástroj, kterým
se díry do zamrzlé země nabíjejí, aby se
mohly do nich bez hřmotu kolíky neb sošky
zastrčiti, der Frostbohrer. Šp. — N., špičaté
kladivo, jímž kovář dírky do podkov naráží,
náraz, štemflík. Us. Č.

Nárazný. N. ručnice, Perkussionsgewehr,
n. Tech.

Narb-o, ona, m., mě., v Gallii. — Narbo-
ňan, a, m.; pl. -né. — Narbonský.

Narcis, u, narcísek, sku, m., narcissus,
die Narcisse, rostlina. N. žlutý n. kadeřavý,
pseudonarcissus; bílý, narcissus poäicus, die
weisse Narcisse. (ČI. 133.). Vz S. N.. Kk.
131., FB. 24.

Narcisovité, narcissovité rostliny, ama-
ryllideae, narcissenartige Pflanzen. Vz Kk. 130.

Narcisový, narcissový, Narcissen.- N.
růžička. Jg.

Narciss-us, a, m., v řec. bájesloví krásný
mladík, jenž spatřiv svůj obraz ve vodě,
zamiloval se sám do sebe tak, že láskou
touto zahynul a od bohů proměněn ve kvítek
narciss nazvaný. Vz S. N. — N., samolibý
mladík. Rk.

Nařčenec, nce, m. = nařčený. Bart.