Nařinkaný, příliš nastrojený, aufgedon-
nert. Dch.

Nariskové, bojovný národ německý z po-
kolení Suevů, v Bavorsku a ve Falcku. S. N.

Nářitek, tku, m., na Mor., co se na zádech
unese. Das Bündel, Häufel. Jg. N. trávy. D.
Za n. = s n., asi n., ne zcela n., ani ne n. =
trochu, málo, wenig. Bylo toho jenom za n.
Hý. Z n-ku mnohých na hromadu vysypaných
dělá se loktuše trávy. Hank. N., co se vejde
do plachty na zádech zavešené. Tráva trhá
se v nářitky, ty vysýpají se na hromadu a
pak v nůši se vážou, která se buď na hlavě
prostě nebo na zádech přivázaná nosí. Mor.
Brt. Z plachty travné (luktuše) udělaný záhyb,
do kterého hrsti trávy se dávají; z více na-
řitků dělá se nůše trávy. Mřk. — N., košile
nad řití z kalhot vykasaná; z předu: ňádra.
Mor. Mřk.

Nařítiti, il, cen, ení; naříceti (na Slov.
narucat), 3. os. pl. -ejí, el, ení; nařicovati =
nahoditi, aufwerfen. — se. Taká se zima
nařítila. Plk.

Nařízení, n., ustanovení, die Einrichtung,
Anordnung, Verfügung. N. učiniti. V. Řádu
n. = v řád uvedení. V. Učinili jsme mezi
sebou to sneseni a n. přátelské. V. Avšak
takovým perkmistra n-ním nikterakž pro-
dléváno býti nemá. Nar. o h. —N. mince,
die Errichtung einer Münzstätte. Nar. o h.,
Pr. I. 91. — N., poručení, zákon. Der Befehl,
Auftrag, die Verordnung. Jg. N. horní, eine
Verordnung in Bergsachen. Nar. o h. Jiná
všelijaká důležitá, ze samé potřeby nyní
učiněná n. k tomu vésti budou. Nar. o h.,
Pr. I. 89. Vrchní, nejvyšší n., podlé n. D.
Nařízení od 13. září 1872., jest germans.,
lépe: nařízení dané dne 13. září 1872. nebo:
nařízení ze dne 13. září. N. od vys. mini-
sterstva dolů k někomu sešlé, s hůry přišlé.
Er. Soudce má n. na rubriku připsati. Řd.
Obce dostávají n. (rozkazy. Pk. Vz Abstrakta).
Aby na ten čas zatím do dalšího n. úřad
na sobě podržel. Žer.

Nařízený; nařízen, a, o, verordnet, ange-
ordnet, bestimmt, befohlen, eingesetzt. Jg. N.
učitel (ustanovený), vydání. Us. N. mírnost'
v jídle a piti. Kom. N. právo. Kom. V dobře
n-ných obcích to zapovědíno bývá. Byl. —
k čemu. Zvonec k tomu nařízený. Har.

Naříznouti, vz Nařezati.

Naříznutí, n., der An-, Ein-, Aufschnitt,
die Einsägung. D.

Naříznutý, an-, eingeschnitten, angesägt.

Jg-

Nařizovací, Verordnungs-. N. list. Rk.

Nařizovati, vz Naříditi.

Nářka, y, f., nářek, nařknutí, Beschuldi-
gung, f. Někoho v n-ku uvésti, v n-ce míti.
Us. Dch.

Nářklivý, hanlivý. N. člověk. V. N-vá
slova mluviti. V. N. spis. Vus. Schmäh-,
ehrenrührig.

Nařknouti, vz Naříkati.

Nařknutí, n., očernění (křivé obžalování)
Die Beschuldigung, der Anspruch. Vz Na-
řčení. Pr. měst.

Nařknutý; nařknut, a, o; nařčený, be-
schuldigt. — čím: vinou. Jel. — na čem:
na poctivosti. Schön.

Narkose, e, narkosa, y, f., z řec, omrá-
čenosť, die Betäubtheit. Rk. N. je otupení
n. úplné zničení činnosti nervové a tudíž
i všech výkonův organických jí řízených,
jako oběhu krve, pohybů svalových atd. Vz
S. N.

Narkotický, z řec, omračující, omamující,
narkotisch, betäubend, einschläfernd. N. pro-
středek. Rk. N. prostředky, narcotica, jsou
léčiva, jichž hlavní účinek záleží v omámeni
n. v úplném ztupění činnosti nervové, vz
Narkose a jsou: opium, rulík (belladonna),
durman, blín, tabák, bolehlav, oměj, ocún,
konopě, locika, šafrán, vlčí mák, jmelí, vraní
oko, náprstník a hlavně: kyselina kyanová.
S. N.

Narkotik-um, a, n., omamující prostředek.
Rk. Das Narkotikom

Narkotin, u, m. N. jest alkaloid, obsažený
v některých částech rostlin narkotických.
S. N.

Narkotisování (ve smyslu širším) jest
každé nahodilé n. zúmyslné utupení činnosti
nervové. Vz S. N., Narkose.

Nařkýnati koho, naříkati, viniti. Us. na
Plaště. Prk.

Narnia, e, f., mě. v Umbrii. — Narnijský.

Narobiti, il, en, ení, mnoho urobiti, udě-
lati, viel anfertigen. Mnohos toho narobil?
Hý. Vz Naráběti.

Náročitě, náročky, adv. = naschvál, ge-
fliessentlich. Na Slov. Plk.

Náročitý=výborný, berühmt, vortrefflich.
Na Slov.

Náročna, y, f., výroční svátek. Rozk.

Národ, u, m., narození, die Geburt. N.
boží kdo vypraviti umí. Kanc. s. St. — N. =
rod, pohlaví, das Geschlecht. Ženský n. Pass.
785. — N., pokolení, das Geschlecht. BO. Ot
Abrahama až do Davida národóv čtrnadete.
ZN. — N., rod, druh, die Art, Gattung,
Familie, das Geschlecht. Jest sedm národů
červův. Ms. Lidský n. Veleš. Utěš se všeho
světa národe lidský. Pass. 782. Hospodin
krmí ptáčky i všeliký národ náš. Pass. 775.
Nevod — všelijaký národ rybí osáhna. Št.
Svatý L. z národa královského byl. Pass.
775. — N., u nebo a, m., pl. národy n. ná-
rodové, lid. Der Stamm, das Volk, die Nation.
Všecky rodiny, které týmž jazykem hned
od maličkosti mluví, nazývají se národem.
Blř. Národ jest celek více méně pokolení,
jehož hlavni známkou jest sроlečný jazyk.
Vz S. N. N. římský, český, německý, fran-
couzský atd. N. nevzdělaný (lovecký, ry-
bářský, kočovný), vzdělaný. TI. Právo n-dů.
Ros. Národem Macedo, rodem z města. Lom.
Mor národy plení. Kom. N-vé spolu mezující
o končiny vadí se. Kom. Jazyky všech n-dů.
Kom. Z jiného n-du (cizozemec). V. Proti
své krvi bojuje, kdo svůj národ nemiluje;
Hlas národa hlas boží. Č., Pk. N. bez ná-
rodnosti jest tělo bez kosti. Lb. Vsta Ra-
dovan od Kamenna mosta je sě glasy číslem
prěgliedati i věčinu provolati v národ, v ná-
rod k rozsúzeniu na sněm sboren. LS. v. 83.
Národové činní a trpní, rozšírenosť jich. Vz
KP. I. 11., 12.

Národek, dku, m., ein Völklein. Us.