dědin. O. z D. Očisť ten n. s sebe přísahou.
Půh. a Nal. 1490. Koho ve zlý n. uvésti.
Šm. — N., záloha právní z velikého provinění
n. př. vraždy, Anklage. D., Jg. N-kem co
stíhati. Vz Stíhati. J. tr. --- N., die Ehren-
beleidigung it. Ehrenbeleidigungsklage. N.
o česť, kým má souzen býti. Tov. 127. Že
má při o n. poctivosti. Žer. Záp. I. 29. —
N., zločin, das Verbrechen. Učiněna mi škoda;
pověz, kterým nárokem? Kn. rož. kap. 226.,
Arch. I. 477. — Nároky, ův, náročky, pl.,
varlata, die Hoden, die Geile. Krab., Aesop.,
Hal., Ras. Bolesť, zánět n-ku. Ja. N. pozdní,
Leistenhode, llodenversteckung. Ja.

Nárokovati se o čem, sich lange berat-
schlagen. Háj., Ros.

Nárokový míšek. Hodensack. D., Ras.

Narositi, il, sen, ení, bethauen. — se. Jg.

Nárostek, stku, m., přírostek. N. jarní
stromu jest větev. Jg. Der An-, Zuwachs.

Narostění, n., zastr., hojení, doplnění
růstem, das Heilen, die Ergänzung durch
Wachsen. N. rány. Sal., Ras.

Narostený, geheilt. N. rána. Sal. 104.

Narosticí, zastr., léčivý, heilend. N. věci.
Sal.

Narostina, narostlina, y, f., něco na-
rostlého. Das Gewächs. N-ny jsou nepřiro-
zené vysedlosti na kůži. Ja. N. sprostá, rační.
Polypus non cancrosus et canerosus. Sal.
25. 6. Vz Nástroje na narostliny, na polypy.

Narostiti, il, štěn, stěn, ění; narošfovati,
narostovati; činiti, aby narostlo, wachsen
machen; růsti, wachsen. — co: ránu. Sal. 232.
co čím: mastí. Sal. Hlízky narostuj masem.
Ms. Oba nádorky mohou příliš narostiti. Ja.

Narostivý, wachsen machend. N. lék,
masť. Ras. N. lékařství, medicinae incarna-
tivae. Sal. 231. 20.

Narostlina, y, f., das Gewächs. — N.,
masitosť das Fleischgewächs. Ja.

Narostlý komu. Rohy volu narostlé. Us.
Angewachsen.

Naroubati (zastr.), narúbati, nasekati, viel
abhauen. — čeho čím: dříví sekerou. Us. —
se čeho, se s čím. Us.

Narov, a, m., něm. Urowitz, ves v Pl-
zeňsku. PL.

Narovnací řízení, das Vergleichsverfahren.
Rk.

Narovnání, das Geradmachen, die Ein-
richtung, das Schlichten. Jg. N. křivého železa,
údů, dříví. Jg. — N. = smíření, der Vergleich,
Ausgleich. N. jest dobrovolné ukončení sporu
vzájemnou povolností stran. Vz S. N. Jdeme
k n. Us. N. učiniti (smlouvu). Sněm. Mezi
Uhry a králem jejich učiniti n. Háj. N. o hory
a kovy učiniti; V n. horním, které se stalo
léta 1534.; A protož již na minulém sněmu
spolu se stavy za příčinou hor pavování
obzvláštní n. jsme učiniti ráčili. Nar. o h.
a k., Pr. I. 88.-94. Přátelská n. V. N. mezi
muži a ženami. Kom. Mrzutým kyselostem
přátelským narovnáváním konec učiniti. Sych.
Když se n. nezvede. Er. Vz Smlouva.

Narovnaný, gerad gemacht, geschlichtet;
verglichen. Vz Narovnati. Jg.

Narovnatel, e, m., der Geraderichter. N.
vidliček (u mečíře). — N., smiřitel, smluvce,
der Vergleicher. Jg.

Narovnati, narovnávati = rovné činiti
(gerade) richten; porovnati, srovnati, smířiti,
vergleichen, Vergleich machen, schlichten.
Jg. — co, koho: drát, železo, dříví, Us.,
zlomený úd, D.; sporné strany. Ml. Na ten
způsob jsem je narovnal (srovnal, smířil).
Ros. N. rozbroje. Berg. — co kde: dříví
ve dvoře, na dvoře. Us. — co kam: dříví
v hromadu. Us. — co čím: drát rukama,
kleštěmi. Us. — s kým oč, se jak oč. Žer.
Očkoli jsme se narovnali s vámi, stálé jest.
Br. Aby se přátelským způsobem o to na-
rovnali. Sněm. — co s kým. Kteréžto věci
s vámi jsme narovnali. V. —koho s kým -
smířiti. Us. — se. Takto se mezi sebou na-
rovnali. Ros. — se koho, čeho. Dosti se
jich narovnal a neporovnal jich. Us. Ten se
toho narovnal. Us. — se s čím. Dosti se
s tím dřívím narovnali. Ros. —co z čeho:
oltář z kamení. Har. I. 156. — co komu:
hlavu, Jemanden den Kopf zurecht setzen.
Dch. — co do čeho. Narovnali dříví pod
kolnou do sáhů ke zdi. Us.

Narovnavací, Vergleichs-. N. řízení, das
Vergleichsverfahren. Rk.

Narovnavač, e, m. N. hřbetu srdcovitý
(narovnatel). Cn.

Narozeňátko, a, n., ein neugeborenes
Kind. Koll.

Narozeně, ěte, n. = narozeňátko. Rk.

Narozenec,nce, m., der Geborene. Ros., Č.

Narození, n., das Geborenwerden, die
Geburt. Od, po n. V. Den n. (porodu). V.
Svátek n. Kristova. D. Od n. spasitele. V.
Od božího n.; léta od n. Krista pána. V.
Místo n. D. Hříšníci od n. Us. Hluchý od
n.; před n-ím něčím. Us. Den Marie narození
na osm neděl časy mění. Mor.

Narozeníčko, a, n. = narozeňátko. Leg.

Narozeniny, nin, pl., f., den narození,
narození se. N-ny slaviti. Us. Der Geburtstag.

Narozenosť, i, f., das Geborensein, die
Geburt. Slepý od n-sti (od narození). Ros.

Narozený, narozen, a, o, geboren. V. Na-
rozenu býti. V. Bratří dva spolu n-ní. V. —
z čeho: z nízkého rodu, ze smilstva, z cizo-
ložstva, V.; nežít z krve n. Lk. — na co:
na sirobu n. D. — kdy: v nešťastnou hodinu.
V. —jak: po nohou, po hlavě. Lk. — čím:
láska hromem n-ná. Hlas.

Narozmýšleti se, el, en, ení. — se o čem
s kým, sich lange besinnen, lange erwägen.

Jg.

Narozpučiti se, il, ení, zerspringen. —-
se v čem. Srdce narozpučilo se v něm
z kořen. St. skl. IV. 193.

Nározsudek, dku, m., Episyllogimus, m.

Narozsvěcovati se čeho, se s čím,
lange, oft anzünden.

Narozuměti, ěl, ění. — čemu. Ler.

Nárožek, žku, m., das Eckstück. Šp.

Nároží, í, n., roh. Vus. Die Ecke.

Nárožné, ého, n., die Abgabe vom Horn-
vieh. Ms. 1616.

Nárožní, co na rohu jest, úhelní. N. dům,
brána, kámen. Us. Eck-, Ort.-

Nárožnice, e, f., die Eckstange. Us. Dch.

Nárožník, u, m., co na rohu jest, Eck-;
nárožní kámen: rohovník, patník, krajník,
odsadník, úhelník, úhelní kámen. Šp. N.,