nárožní kul. Eckpfahl. Jg. — N., hřebík do
krovu. Dch. I chytá se nárožníků stěny (v po-
vodni). Hlas. — N., a, m., snad poddaný,
který za půdu sobě postoupenou nárožné
platil. Gl. 172. — N., vlastník nárožního
domu. Vz Tk. II. 110,

Nárt, u, m., v již. Čech. nárut, u, m. Kts.
N. nohy, svrchek, svrchní plocha, das obere
Fussblatt, der Rist, Spann, Oberfuss. V. Od
dolního příhbí spodek nohy jest, kotníky,
patu, nárt a podešvu a s prsty palec u nohy
v sobě držící. Kom. — N. na střevíci, na
botě. Us. Střevíce bez nártu (vykrojené pan-
tofle), das Oberleder am Schuh, Stiefel. V.
Střevíce, podešvy, nárt a řemínky mající.
Kom. Kůže na nárt, n. dvojnásobný, n. s fifkou,
s jazýčkem (mit der Zunge). Šp. — N. =
kůsle, die Schlittschuhe. Kron. mosk. 44.

Nártí, n., plocha nártová, nárt, die Fläche
des obersten Fussblattes, der Rist, Spann. Jg.
N. noh. V. Vz Sal. 215.10. — N., podsev, die
Fusssohle. N. dělati. Aqu.

Nartoun, a, m. N-ni, macrotarsi, poloopice,
mají tvářnosť plchů neb veverek, hlavu tlustou,
oči a boltce veliké, ocas dlouhý. N. ryšavo-
ruký, tarsius spectrum. Frč. 397.

Nártovice, e, f., das Oberleder. Rk.

Narub, naruby, vz Rub.

Narubati, vz Naroubati.

Narubiti, il, en, ení = narubnouti.

Nárubní, -ý, verkehrt. N. báseň, die Tra-
vestie. Dch.

Narubnouti, bnul a bl, ut, utí, natíti. —
co: dřevo, anhauen. Jg.

1. Náruč, adv., kůň na pravé straně, ná-
ruční, das Handpferd. Náš vraný jde na-
podsed a hnědý náruč. Vz Náruční. Us. Koubl.

2. Náruč, i, f., v již. Čech. jen náručí;
í se neodhodilo. Vz Náručí.

Naruček, čku, m., der Stutzärmel, Stutzel.
Rk.

Náručeň, čně, f., das Handblech. Rk.

Naručesť, adv., zastr. = rychle. V. Ručesť.

Náručí, í, n., objetí rukou n. rukama, die
beiden Arme. Jg. Vzal ho do n-čí a hodil
jím o zem. Ros. Nesl to v n. Jest toho s n.
Nabral dříví s n. Ros. Vzech zmilitku v n.
Rkk. V n. nositi, D., míti; v n. koho ležeti,
zemříti. Nt. Do n. něco bráti. Do n. někomu
padnouti. Us. — N., co se na ruce vzíti a
odnésti může, armvoll. N. dříví (s n.). Us.
Ženci srpem žnou a po n. rozkládají. Kom.

— N., důlek pod páží. Us. Vorlík. Die Achsel-
höhle.

Naručiti, il, en, ení, lange bürgen. — se
za koho (dlouho zaň ručiti). Us. — komu
= poručiti. Na Slov., Koll.

Náručka, y, f., die Manchette. Dch., Čsk.

— N., náručí.

Náruční kůň. Vozka náručního koně s pod-
sedlním spřahá. Kom. Vz Náruč. Das Hand-,
Beipferd. Pije jako náruční. Sml.

Náručnice, e, f., náramek, das Armband.
BO.

1. Náručník, u, m., šat na ruku. 1522.

2. Náručník, a, m., náruční kůň, das Hand-
pferd, vůl. D. Opak : podsedlní. N. přední,
střední, povojní (podsedlný). Čsk.

Náruk, u, m.. zastr., náručí, Arm. Ž. kap.
97. 1., 78. 11. '

Nárusalý, trochu rusý. Barva n. Svět.
Etwas blond.

Narůsti, narostu, rostl, stění; narostati,
wachsen. — komu: Narostly mu rohy (zbuj-
něl). Ros. Narostlo mně v cestu rákosí. Er. P
133. Narostla nám prede dvermi zelená buk-
vička. Zpěv. I. 83. Po níž (masti) jim (koním)
pěkná drobná hříva naroste. Vrat. 60. —
abs. Až tráva naroste. Ros. Větší než na-
rostl (o pyšných). Ros. Vz Růsti.

Naruť, ě, f., nárt, das Oberleder am Schuhe.
Us. k Bavor.

Na různo, vz Různo.

Náružeti, ojí. el, ení, znáružeti = náru-
živěti. Ros.

Náruživě, vášnivě, leidenschaftlich. N. sc
hněvati, D., rozhněvati. Háj.

Náruživec, vce, m. = člověk náruživý.
Dch.

Nárůživělý, narůžovělý, ins rosenrothe
gehend, rosenfärbig. Us.

Náruživěti, ějí, ěl, ění; znáruživěti, ná-
ruživým se stávati, leidenschaftlich werden.
Ros.

Náruživosť, i, f., trvalé mysli hnutí. Jg.
N. jest nejvyšší stupeň vášní t. j. citů a pudů,
rušících poklid mysli čili rovnováhu pohnutek
lidských. Die Leidenschaft. Hš. Vz S. N. Vůle
podmaněna jest náruživostem. Kom. Bez n-stí
zdání a přímluvu rozbírati. V. Vír n-stí. D.
Jeho n. ho k tomu nese, pudí. V. S n-stí
milovati. Troj. N. žádosti nečisté. Stav. svob.
— N., vášeň, der Affekt. N-sti (hněv, mrzu-
tosť, lekání), jsou člověku vždy škodny. Berg.
Vášeň jest každé silnější pobouření mysli,
ale netrvá dlouho. N. jest vkořeněnější a déle,
někdy velmi dlouho trvá. Vz více v Jg.

Náruživý, nepokojný na mysli, vášnivý,
zlobivý, prchlý, leidenschaftlich. Mnozí jsou
n-ví a nepamětliví. V. N. žádosť, V.,žalost.
Troj., chtivosť pomsty, Troj., hráč, Sych.,
hněv, radosť, zalíbení na čem míti, lovec,
milenec. Nt. — v čem. Nt. — k čemu.
Žádosť těla k hříchům náruživého. Br.

Narůžovělý, rosenfärbig. Rostl.

Narval, a, m., či zuboun jednorožec, mo-
nodon monoceros. Frč. 374. Der Hornfisch.

Nařvati, nařvu, al, ání, lange, oft brüllen,
heulen. — se. Dosti se narvali (nakvílili,
naplakali). Ros.

Narychlo, vz Rychle.

Narýpati, al, án, ání; narýpnouti, pnul
a pl, ut, utí, anstechen; viel stechen, graben.
Jg. — co. Kdo to narýpl ? Narýpal sílu ko-
řenů. Us. — se čeho n. s čím. Us.

Narýpnutí, n., der Anstich. D.

Narysov, a, m., něm. Narisow, ves u Pří-
brami. PL., Tk. II. 37.

Narýsovati, co čím komu, aufzeichnen.
Vz Rýsovati.

Naryšavělý, röthlich. Rostl.

Naryšavěti, ěl, ění, naryslavěti, röthlich
werden. Ros.

Náryšavý, röthlich. Byl.

Naryti, ryji, ryl, yt, ytí; narývati, auf-
graben, aufstechen. Jg. —co. Ten záhon naryl,
ale nedoryl ho. — čeho. Naryj koření stří-
lového a vař. Jád. — se čeho, s čím.

Nary-x, ky, f., mě. v Lokridě.