Nás, genit., akkus. a lok. pl. zájmena já.
Běží o nás. Nás všech Pán. Mluví o nás. Vz
Já. Jg.

Násad, u, m., co najednou k tlačení neb
k mlácení nasadí n. rozestrou, ein Beet zum
Treten, Dreschen. Plk. Dva násady jsme vy-
tlačili. Máme oves v násadě. Plk.

Násada, y, f., násadka, co se nasadí, der
Ansatz. N. u cepu (drží se v ruce), der Stiel;
u biče, ručnice (v obec. mluvě: šift), der Schaft,
u saní, Jg., k řezáku, kulatá k dlátu, rundes
Stemmeisenheft, Šp., n. k dlátu s kroužkem,
Stemmeisenheft mit Eisenring, n. k pilníku
se železným n. mosazným kroužkem. Skv.
Ň. pily (Heft); na lopaty, na péra, šidlo,
štětku. Kh. Vz Držadlo. — N., to místo na
bochníku, kde s jiným bochmíkem v peci se
spojil, slípek, slípka, dušička; chléb slípko-
vitý. Us. v Bechyňsku a jinde. Mý. Us. —
N. ve víne, der EiNsatz. Jg. — N., něco
živého, co se nasadí. N. rybničná, der Fisch-
satz. Gl. 173., Břez. 100. N. rybná, ryb; plod,
plůdek, der Fischsatz. Ryby pro n-du. Boč.
Nemálo ѵ něm (rybníce) násady zvýšil; Rybník
povýšen, do kteréhož dvojnásob násady nežli
prve nasaditi se může. Břez. 198., 239. N-dou
cizí rybník nasaditi (o cizoložnících). Lomn.

— N., laj a louh, které mydlář do štorce
nalívá. Techn. III. 7tí. — Vz Násadka.

Násadec, dce, m., nástavek, der Ansatz.
Rostl.

Násadečný, násadcem opatřený, mit An-
satz versehen. N. kůstka. Krok.

Násedek, dku, m., der Aufsatz. Rk.

Nasadidlo, a, n., der Stückaufsatz. Bur.
(V dělostrel.)

Násadiště, ě, n., topořiště, topůko, der
Stiel. Sekyra se svého n. spadla. Pass. 808.

— N., dřevce u kopí, der Lanzenschaft. N.
kopie vážieše místo závaží. Bj. — N., v hor-
nictví dřevo příční, na kterém horníci sedíce
do dolů se spouštějí, topořisko, šterc, der
Knebel. V. — N., malý člunelc na Dunaji,
ein Kahn. Vrat.

Nasaditi, il, zen, ení; nasázeti, el, en,
ení; nasazovati = saditi na něco, ansetzen,
worauf setzen, viel setzen; nastaviti, napra-
viti, ansetzen, anstücken, anflicken; zdražiti,
vertheuern; vystaviti proti něčemu, v šanc
dáti, daran setzen; nastrojiti, poštívati, an-
hetzen, anstiften; ustanoviti, nadělati, ein-
setzen. — co, koho: sekeru, ručnici (násadu
jí dáti), dělo (na ložích osaditi), L., město,
rybník, ves, L., slepici, husu, ocet, život,
vejce (pod slepici atd. dáti), parohy, Us.,
cenu, Chč. 449., své jmění (svým statkem
něčeho se odvážiti, Pk.), šat, snopy (vz Ná-
sad), D., korunu, Šm., líce. Jg. Plnou zahradu
stromů n. Us. Statek n. (zdražiti, nadsaditi).
Ros. Vše n. D. — čeho. Kdo chceš cizího,
nasaď svého. Ros. N. stromů, bylin, D., štěpů,
Jel.; hrdla, života svého n. Troj. Voda soli
nasadí. Har. — nad koho (více dáti). Jg. —
kde: v zahrado. Us. Slepici v koši n. Us.
Nasadím na poušti cedrův. Br. — koho
proti komu. Čr. Syna proti otci nasazovali
(štvali). V. Krále proti němu nasazoval. V.
Ještě jiné proti nám nasazujete a podpalu-
jete. Br. Buřiči lid proti vrchnosti nasazují.
V. — koho, co kam (do čeho, k čemu,

co na, na koho). Někoho na své topořiště
n. (závislým učiniti) = k své vůli nakloniti.
Č. Sekeru na topůrko, slepici na vejce. Rk.,
Jg. Svých peněz na to nasadil. Us. Nasadil
si vší do kožicha (zbytečné starosti atd. si
učinil). Hý. Nasadil jsem ryb do haltéře. Jel.
Ryby do rybníka. Šp. Země k břehu se na-
sadila. J. tr. Svou mysl k něčemu nasaditi.
Papr., Sin. — si čeho: Konsulů si nasadili
(ustanovili). V. Kdo mnoho žita má, ať si
myší nasadí. Jg. — co, čeho pro koho,
pro co. Svobody své pro vlasť nasadili.
Berg. — co čím. N. krátké bidlo kusem
dřeva. Jg. — co za co: život za vlasť. Ml.
Život za krále n. Ml. — jak: život bez
příčiny. — kdy. Ve hře, za hry něco n. Us.

Násadka, y, f., das Ansatzrohr. N. ze
stříbra, kostěná, pružcová. Cn. — N., hle-
dítko, měřítko, der Aufsatz, u verndlovky
(ručnice). Ostatně vz Násada.

Násadni, Ansatz-, Stiel-. N. rybník (ná-
sadník), Jg., der Satzteich., kohoutek. Zlob.

Násadník, a, m., osadník. Mach. — N., u,
m., rybník násadní, der Satzteich.

Násadovitý chléb, s násadou. Vz Násada.
Us.

Nasalní, z lat., nosový. Rk. Nasal-, Nasen-.

Nasápati se. Nadomlouvay jim a nasápav
se tu nad nimi, kázal jim. Cr.

Nasáti = naseti.

Nasavrky, dle Dolany, něm. Nassaberg,
ms. v Chrud., také Nasevrky. PL. Vz S. N.

Nasazení, n. die Ansetzimg, Besetzung,
Anpflanzung. D. Čas k n. D., die Satzzeit. —
N. zbraní, der Anschlag, Ansatz des Ge-
wehres. Jg.

Nasázení, n., die Anpflanzung. Jg.

Nasazený, -zen, a, o, angesetzt, einge-
steckt. N strom, vejce, rybník, bodák. Us.,
Jg. — na co: radlice na čertadlo nasazená.
Kom.

Nasázeti, vz Nasaditi.

Nasázka, y, f., das Besetze (des Eier-
stockes). Rk.

Nasazování, n. Čas k n. Die Satzzeit. —
N. husí, kachen atd. Die Unterlegung. D.
S nasazováuím vlastního života, lépe: na-
sadiv život. Km. Vz Abstrakta.

Nasazovati, vz Nasaditi.

Nasážiti, il, en, ení, na sáhy skládati,
auíklaftern. D.

Násběrka, y, f., Falbel, f.
Nasbírati, aufsammeln. — čeho: dříví.
Čr. — se čeho, se s čím.

Naséci, vz Nasekati.

Náseč, i, f. V. Sekerou a násečí (palici)
porazili je. Proch.

Nasečení, n., das Anhauen. Jg.

Nasečenina, y, f., věc a zvi. místo na-
sečené, der Anschnitt.

Nasečený, angehauen. N. louka. Us.

Násečka, y, f., naseknuté znamení, das
Aufhauen. Jg. — N., vykládání zlatem a
stříbrem. Kord se stříbrnou n-kou. Die Da-
mascirung. Jg.

Násečnice, e, násečnička, y, f., die Zim-
meraxt. Toms.

Násed, u, m., nájem nemovitého zboží,
der Pacht.

Nasedati, vz Nasednouti.