Násedce, e, m., podsedlní kůň, das Sattel-
pferd. Jg.

Nasedělý. N. vejce (smradlavé), verlege-
nes Ei. Rohn.

Naseděti, ěl, ění. Co tu nasedíme! Ve
Zlínsku na Mor. Brt. — se kde, lange sitzen.
Slepice se na vejcích naseděla. N. se v ko-
stele. — s kým v hospodě. Vz Seděti.

Násedka, y, f., das Sitzpolster. N. ko-
žená, pružcová. Cn.

Nasedlina, y, f., was sich ansetzt. Boule
a n-ny brotan rozhání. Zlob.

Násedlnice, něm. Nasilnitz, ves u Ml.
Bolesl. PL.

Násedlovice, ves u Kyjova na Mor. PL.
Už jede k N-cům (už je po něm veta). Mřk.

Nasedlý, angesetzt. Prach na stěně n-dlý.

Jg-
Násední, nájemní, Pacht-. N. plat, činže.

Jg-
Násednice, e, f., nájemnice, die Pächterin.

Násedník, a, m., nájemník, der Pächter.
1574.

Nasednouti, dnul a dl, utí; nasedati, auf-
sitzen, sich setzen, einsetzen. Slepice na-
sedla (i. e. na vejce). Us. — kam: Nasedlo
mu na vůz šest osob. Ros. Nasedlo mnoho
ptáčku na vějičky. Us. — komu. Dobře mu
nasedá (má štěstí, mnoho se mu nabírá). Ros.

Nasekání, n., vz Nasekati.

Nasekaný, vz Nasekati.

Nasekati; nasekávati; naseknouti, knul,
ut, utí, naséci, naseku, sekl, sečen, ení, viel
hauen, schneiden, mähen; anhauen. Jg. —
co. Nasekl strom, ale nedosekal ho. N. díru.
D. — čeho: dříví, sena, slámy, Us., rudy.
Vys. Nasekej doubí zeleného. Sš. P. 113.
Dluhů si n. (mnoho dluhů nadělati), sich in
grosse Schulden stürzen. Us. Hý. — co,
čeho čím: skálu železy. Vys. — co, čeho
kam: tři libry masa do jitrnic. — odkud
čeho: kousků cukru z homole, Us., ratolestí
se stromu n. Br. Vz Sekati.

Naseknutí, n., das Anhauen. D.

Naseknutý, angehauen, vz Nasekati.

Násep, vz Násyp.

Násepník, a, m., der Schanzgräber. Rk.

Naseti, nasíti, nasáti, naseji, el, íl, ál,
et, át, etí; nasávati, mnoho síti, säen, viel
säen, an-, ein-, aus-, besäen. Jg. — co: Co
naseješ, to budeš žíti. V., Jel. Nasela jsem
marianku. Sš. P. 283., 327. Samou pšenici
nasel. Us. — čeho. Nepřítel nasil koukole.
Ros. Nasejí pšenice, ale trní žíti budou. Br.
— čeho kam, kde. Nasíl koukole mezi
pšenici. V. Spali (mlčeli), jakoby mezi nimi
máku nasel. Š. a Ž. N. na pole ječmene,
do zahrady pšenice. Ros. Nasili koukole na
to naše pole. Er. P. 205. Zelin v zahradě
nasál. Jel. — co pro co. Nasej hrachu . . .
pro mé zuby. Er. P. 24. — čím. Lociku svou
rukou nasál. Pont. o stat. — co komu kam.
Dítěti v mysl svévolnosti. Kom. Vz Síti.

Nasetí, n., die Ansäung. Jg.

Nasetý, -set, a, o, gesäet, angesäet. Jg.

Násevek, vku, m., výsevek, die Aussaat.
Mají veliké n-ky (mnoho polí). Us.

Násevka, násivka, y, f., nádoba k setí,
das Samengefäss bei der Aussaat. Us. Petrov.
Dch.

Nasevrky, vz Nasavrky. — N., něm.
Nassawrk, ves u Vys. Mýta. PL.

Nasevzetí, n., das Unternehmen, Aufsich-
nehmen. Us.

Nashrabati, nashrabovati, aufrechen,
häufen. — co čím. Čí bude, skrblíku, co
jsi chamoněním nashrabal? Sych. — čeho:
peněz. Us.

Nashromáždění, n., das Aufsammeln,
Aufhäufen. Jg.

Nashromážděný, aufgesammelt, aufge-
häuft. Jg.

Nashromážditi., il, ěn, ění; nashromažďo-
vati, viel sammeln, aufhäufen, aufsammeln. --
co. Co nashromáždil Stýskal, to promrhal
Výskal. Jg. — komu čeho: sobě zásluh.
Kram. Potrav n. Klenotů sobě n. Br.

Náschodí, n. = schody. Světoz.

Naschvál, naschvále, zúmysla, zúmyslně,
mit Fleiss, geflissentlich, mit Vorsatz, vor-
setzlich. Jg. N. hřešiti, zlého skutku se do-
pustiti. Kom. N. jsem ho k vám poslal. Br.
N. toho mlčením pominul. Br. — Vz Dole,
S chval.

Naschvální, -ný, geflissentlich, mit Fleiss
gemacht. Jg. N. poselství, V., posel. Žer.
Chci vám po n-ném poslu odpověď dáti. Žer.

Nasíci, vz Nasekati.

Nasika, y, m., dle ,Despota', jm. římské.

Násila, y, f., násilí. Berg., Jg. Sbr. sp.
210. Nad zbrojnicí zemskou nějakou násilu
časem nočním sobě provésti chtěli. Skl. 27.

Násilenství, n. = násilí. Jg.

1. Násilí, í, n. (zastr. násilé), namáhání
síly, die Mühe, Anstrengung. Ros., Kom. Od
násilí velikého polámán, potrhán. Us. — N.
= síla, moc, die Gewalt. N-lím vypáčiti
dvéře. — Zvláště s vedlejším vyznamenáním
bezpraví, die Gewalttätigkeit, Thätlichkeit,
der Zwang, die Gewaltthat, Gewalt. N. vůbec
značí jednání protizákonné, kterýmžto jiná
osoba se donucuje, buď aby něco trpěla aneb
něco činila, k čemuž by jinak povinna ne-
byla. Vz S. N. N. zevnitřní (vnější). Pr. N-lím
a mocí království na sebe přivésti usiloval.
V. Z n. naň žalovali. Dal. Nám se jest n.
brániti. Dal. N-lím dohnati, donutiti; mocí
a n-lím na někoho sáhnouti. V., Smil. v. 554.
Ojieř za králem v komniatu násilím vnide.
Dal. 140. Kdyžby měštěnín pro n. utekl
z města. Sob. 159. Které věci n-lím neb se
strachem se dějí, za důvodné a pevné jich
nemáme. CJB. 399. N. někomu učiniti. V.,
Kat. 1894., Smil v. 559., Dal. 152. N-lím se
někoho zmocniti. Jg. N. branné; n. užiti. Nt.
Násilé dáti (učiniti). Kat. 878. N. provésti.
V. N-lím, moci něco vzíti. D. N. trpěti. Jel.
N. panně učiniti (ji zprzniti). V. Jiná věc
než smilstvo jest násilí neb podav. Pr. měst.
N. se jí stalo. Br. Kdyžby která žena neb
panna chtěla z n. pohoniti, tehdy v ten čas,
když se jí n. bude díti. Arch. II. 125. Kdožby
koli z n. panen a paní přemožen byl, sťat
bude. Pr. měst. 178. Pannám i manželkám
násilé tak činili, až je mořili. Bls. 13. Spra-
vedlivější jest, kdož násilí brání než ten,
kdož je činí a počíná. Bls. 34. N. si činiti
= nutiti se. D. N. veřejné. Us., J. tr. N.
nepřeje právu. Pr. Proti násilí zase násilí se
dopouští (dovoluje). Vz Mor. Er. Že jest jej