Předchozí (70)  Strana:71  Další (72) |
|
|||
71
|
|||
|
|||
Násedce, e, m., podsedlní kůň, das Sattel-
pferd. Jg. Nasedělý. N. vejce (smradlavé), verlege-
nes Ei. Rohn. Naseděti, ěl, ění. Co tu nasedíme! Ve
Zlínsku na Mor. Brt. — se kde, lange sitzen. Slepice se na vejcích naseděla. N. se v ko- stele. — s kým v hospodě. Vz Seděti. Násedka, y, f., das Sitzpolster. N. ko-
žená, pružcová. Cn. Nasedlina, y, f., was sich ansetzt. Boule
a n-ny brotan rozhání. Zlob. Násedlnice, něm. Nasilnitz, ves u Ml.
Bolesl. PL. Násedlovice, ves u Kyjova na Mor. PL.
Už jede k N-cům (už je po něm veta). Mřk. Nasedlý, angesetzt. Prach na stěně n-dlý.
Jg-
Násední, nájemní, Pacht-. N. plat, činže. Jg-
Násednice, e, f., nájemnice, die Pächterin. Násedník, a, m., nájemník, der Pächter.
1574. Nasednouti, dnul a dl, utí; nasedati, auf-
sitzen, sich setzen, einsetzen. Slepice na- sedla (i. e. na vejce). Us. — kam: Nasedlo mu na vůz šest osob. Ros. Nasedlo mnoho ptáčku na vějičky. Us. — komu. Dobře mu nasedá (má štěstí, mnoho se mu nabírá). Ros. Nasekání, n., vz Nasekati.
Nasekaný, vz Nasekati.
Nasekati; nasekávati; naseknouti, knul,
ut, utí, naséci, naseku, sekl, sečen, ení, viel hauen, schneiden, mähen; anhauen. Jg. — co. Nasekl strom, ale nedosekal ho. N. díru. D. — čeho: dříví, sena, slámy, Us., rudy. Vys. Nasekej doubí zeleného. Sš. P. 113. Dluhů si n. (mnoho dluhů nadělati), sich in grosse Schulden stürzen. Us. Hý. — co, čeho čím: skálu železy. Vys. — co, čeho kam: tři libry masa do jitrnic. — odkud čeho: kousků cukru z homole, Us., ratolestí se stromu n. Br. Vz Sekati. Naseknutí, n., das Anhauen. D.
Naseknutý, angehauen, vz Nasekati.
Násep, vz Násyp.
Násepník, a, m., der Schanzgräber. Rk.
Naseti, nasíti, nasáti, naseji, el, íl, ál,
et, át, etí; nasávati, mnoho síti, säen, viel säen, an-, ein-, aus-, besäen. Jg. — co: Co naseješ, to budeš žíti. V., Jel. Nasela jsem marianku. Sš. P. 283., 327. Samou pšenici nasel. Us. — čeho. Nepřítel nasil koukole. Ros. Nasejí pšenice, ale trní žíti budou. Br. — čeho kam, kde. Nasíl koukole mezi pšenici. V. Spali (mlčeli), jakoby mezi nimi máku nasel. Š. a Ž. N. na pole ječmene, do zahrady pšenice. Ros. Nasili koukole na to naše pole. Er. P. 205. Zelin v zahradě nasál. Jel. — co pro co. Nasej hrachu . . . pro mé zuby. Er. P. 24. — čím. Lociku svou rukou nasál. Pont. o stat. — co komu kam. Dítěti v mysl svévolnosti. Kom. Vz Síti. Nasetí, n., die Ansäung. Jg.
Nasetý, -set, a, o, gesäet, angesäet. Jg.
Násevek, vku, m., výsevek, die Aussaat.
Mají veliké n-ky (mnoho polí). Us. Násevka, násivka, y, f., nádoba k setí,
das Samengefäss bei der Aussaat. Us. Petrov. Dch. |
Nasevrky, vz Nasavrky. — N., něm.
Nassawrk, ves u Vys. Mýta. PL. Nasevzetí, n., das Unternehmen, Aufsich-
nehmen. Us. Nashrabati, nashrabovati, aufrechen,
häufen. — co čím. Čí bude, skrblíku, co jsi chamoněním nashrabal? Sych. — čeho: peněz. Us. Nashromáždění, n., das Aufsammeln,
Aufhäufen. Jg. Nashromážděný, aufgesammelt, aufge-
häuft. Jg. Nashromážditi., il, ěn, ění; nashromažďo-
vati, viel sammeln, aufhäufen, aufsammeln. -- co. Co nashromáždil Stýskal, to promrhal Výskal. Jg. — komu čeho: sobě zásluh. Kram. Potrav n. Klenotů sobě n. Br. Náschodí, n. = schody. Světoz.
Naschvál, naschvále, zúmysla, zúmyslně,
mit Fleiss, geflissentlich, mit Vorsatz, vor- setzlich. Jg. N. hřešiti, zlého skutku se do- pustiti. Kom. N. jsem ho k vám poslal. Br. N. toho mlčením pominul. Br. — Vz Dole, S chval. Naschvální, -ný, geflissentlich, mit Fleiss
gemacht. Jg. N. poselství, V., posel. Žer. Chci vám po n-ném poslu odpověď dáti. Žer. Nasíci, vz Nasekati.
Nasika, y, m., dle ,Despota', jm. římské.
Násila, y, f., násilí. Berg., Jg. Sbr. sp.
210. Nad zbrojnicí zemskou nějakou násilu časem nočním sobě provésti chtěli. Skl. 27. Násilenství, n. = násilí. Jg.
1. Násilí, í, n. (zastr. násilé), namáhání
síly, die Mühe, Anstrengung. Ros., Kom. Od násilí velikého polámán, potrhán. Us. — N. = síla, moc, die Gewalt. N-lím vypáčiti dvéře. — Zvláště s vedlejším vyznamenáním bezpraví, die Gewalttätigkeit, Thätlichkeit, der Zwang, die Gewaltthat, Gewalt. N. vůbec značí jednání protizákonné, kterýmžto jiná osoba se donucuje, buď aby něco trpěla aneb něco činila, k čemuž by jinak povinna ne- byla. Vz S. N. N. zevnitřní (vnější). Pr. N-lím a mocí království na sebe přivésti usiloval. V. Z n. naň žalovali. Dal. Nám se jest n. brániti. Dal. N-lím dohnati, donutiti; mocí a n-lím na někoho sáhnouti. V., Smil. v. 554. Ojieř za králem v komniatu násilím vnide. Dal. 140. Kdyžby měštěnín pro n. utekl z města. Sob. 159. Které věci n-lím neb se strachem se dějí, za důvodné a pevné jich nemáme. CJB. 399. N. někomu učiniti. V., Kat. 1894., Smil v. 559., Dal. 152. N-lím se někoho zmocniti. Jg. N. branné; n. užiti. Nt. Násilé dáti (učiniti). Kat. 878. N. provésti. V. N-lím, moci něco vzíti. D. N. trpěti. Jel. N. panně učiniti (ji zprzniti). V. Jiná věc než smilstvo jest násilí neb podav. Pr. měst. N. se jí stalo. Br. Kdyžby která žena neb panna chtěla z n. pohoniti, tehdy v ten čas, když se jí n. bude díti. Arch. II. 125. Kdožby koli z n. panen a paní přemožen byl, sťat bude. Pr. měst. 178. Pannám i manželkám násilé tak činili, až je mořili. Bls. 13. Spra- vedlivější jest, kdož násilí brání než ten, kdož je činí a počíná. Bls. 34. N. si činiti = nutiti se. D. N. veřejné. Us., J. tr. N. nepřeje právu. Pr. Proti násilí zase násilí se dopouští (dovoluje). Vz Mor. Er. Že jest jej |
||
|
|||
Předchozí (70)  Strana:71  Další (72) |