bezelstně a bráně se násilí zabil (Nothwehr).
Er. Žena, jíž se n. děje (Nothzucht). Panna
n. trpící. Er. N. se také děje zprzněním pa-
nenky v letech dětinských. Er. N. činěné
panně n. ženě poctivé, vz Mravopočestnosť
a Násilný v S. N. V. 656. — Vz Dobrota,
Rb. str. 268.

2. Násilí, Násilé, n., něm., Nassiedel, ves
v Opavsku. Vz S. N.

Násiliti— násilí činiti, Gewalt anthun.—
komu. Jg. Slov.

Násilně, násilím, bezdečně, mit Gewalt,
gewaltig, gewaltsam. V. N. přinutiti, vydírati,
V., s kým nakládati, porušiti, D., vzíti. Flav.
N. jiné loupiti. Chč. 448. N. někomu věřiti
-= velmi, příliš, sehr. St. skl. N. vážně =
velmi vážně a přísně. Kat. 123. N. milovati.
Pulk. 82. N. se podivila. Bj. Rozhněval se
proti nám n. BO. Zastyděli sú sě n. BO.

Násilnice, e, f., pasites, hmyz včelovitý.
Krok.

Násilnícký, Zwangs-, tyrannisch, despo-
tisch. Rk.

Násilnictvo, a, -tví, n., die Gewalttä-
tigkeit. C.

Násilník, a, m., kdo jiným násilí činí, der
Gewaltthäter. Dal., Št., Brikc, BO. Přestavše
mordovati svých násilníkův, na dobrou vůli
a hody se oddali. V. Kázal páliti, že byli
násilnici panen a paní. V.

Násilnorodný = násilný, gewaltthšitig.
Br. 1617.

Násilnosť, i, f., násilí, síla, moc. Die Ge-
walttätigkeit, Gewaltsamkeit, Gewalt. Štelc.

Násilný, -len, lna, lno; s násilím spojený,
násilí činící, gewaltsam, gewaltthätig. V. N.
panovník, proud, jednání, moc, počínání,
pohanění panny (porušení, násilí), přikázání.
V., Jg. N. rána, der Gewaltstreich. Dch. Ná-
silnou mocí poskvrniti, Har. N. zprznění,
smilství. Vz S. N. Stran pořekadel vz Bečka,
Hora.

Násilorodník, a, m., zastr. = násilník.

Násilov, a, m., ves u Milevska v Buděj.PL.

Násiní, n., das Vorhaus. Rk.

Nasíti, vz Naseti.

Násivý, grauschimmlich. Pref.

Naskákati, viel springen; an-, hinein-
springen. Jg. — komu kam. Naskákaly mu
blechy na punčochy, zajíci do pole. Us. —
komu čeho. Naskákalo mu puchýřů. Ros.

— se kde: na, po prknech. Us. — Vz Na-
skočiti.

Náskalec, lce, m., linyphia, druh pavouků.
Krok.

Naskládati, vz Skládati.

Naskočiti, il, ení; naskakovati. An-, auf-
laufen; naběhnouti, otéci, aufschwellen. D. —
abs. Zvěř naskakuje (když se snaží síť neb
plachty přeskočiti neb proraziti), ansetzen,
durchschlagen. Šp. — komu, čemu. Nasko-
čila mu boule, Ros., husí kůže. Us. Hý. Všude
mi naskakuje (nabíhá). Ros. Obilí naskočilo,
poskočilo (připlatilo). Us. — komu kam:
na kord. Ros. — čím: hněvem naskočily
mu líce. Čes. Vč. — kde. Ty peřiny hodně
na slunci naskočily. Jg. Vz Skákati.

Náskok, u, m., naskočení, der Ansprung.

— N., nemoc. Mám na noze n. (bulku od
naražení). Us. Deh.

Náskoka, y, f., náskok, odraženina, das
Geschwür unter dem Fusse. Ja.

Naskrbiti, naskrbliti, il, en, ení, er-
kargen. — co, čeho. Cos naskrbil? Ros.
N. peněz. Vz Skrbiti.

Naskřečeti. Málo tu naskřečíme. Vz Ske-
četi. Ve Zlínsku na Mor. Brt.

Naskřívati se, na Mor. naškřívati se =
churavěti, kränkeln. — čím: prsami. Us.—
N. se, dlouho bdíti, lange wachen. To sem
se naskřívala a přece sem se nedočkala. Mor.
Hý.

Naskrz, naskrze, naveskrz, adv., durch.
N. svítící. D. N. projíti, jíti, jeti, uditi; n.
mokrý, děravý. Střevíce jsou naskrz. D., Jg.

— N., ovšem, docela, durchaus, durchgehends,
durchgängig, durchwegs. V. Království téměř
n. všecko. V. Nebo v učení božím n. všude
se to nalézá. Br.

Náský = tuzemský, domácí. N. dobytek.
Na Mor. Brt.

Naskýtati (naskýtati, Br.), naskytovati,
naskytnouti, tnul a tl, ut, utí, navrhovati,
namítati, dohazovati, anbieten, darreichen, an
die Hand geben, einhelfen, vorhalten. Jg. —
co (komu). Kříž mu naskytali, aby se mu
klonil. Plk. Pokrm mu místo naskytalo. Žalan.
1614. Boč. -- komu čeho. Čehož jí on na-
skytl a co rozkázal, tu se poslušně měla. Br.
Poušť jim naskýtá pokrmů. Br. — Koc. —
čeho k čemu. Příčin k ní naskýtá. Br. —
se = nahoditi se, sich darbieten, vorkommen,
sich darstellen, in den Wurf kommen. Jg.
Naskytl se. V. Slova se sama naskýtají. Kom.
Prostředkové dostateční se naskýtají. Kom.
Naskytne-li se nějaká příležitosť. Jg. Nasky-
tuje se otázka. Dch. — se komu. Naskytuje
se mi pěkná příležitost (nahazuje se). Ros.
Očím se ledacos naskytne. Ros. Vz Skytnouti.

— se z čeho. Naskytuje se z rozjímání
věčnosti. Kruz.

Náskytek, tku, m., zufällige Erkenntniss,
f., Zufall, m. Marek. Das Vorkommniss. Rk.

Naskytnouti, vz Naskytati.

Naskytnutí, n., das Darbieten. Kom.

Naskytnutý, dargeboten. N-té příčiny
dobře užíti. Br.

Násladck, dku, m., moučka sladká na
sušeném ovoci. Us. Petrov. Dch.

Nasladiti, il, zen, ení, versüssen. — komu
co, se čím. Besedou se nasladíme (poko-
cháme se). Jg. — se kde. Rk.

Násladký, drobet sladký, süsslich. Reš.
N. chuť mléka. Krab.

Naslastiti, il, štěn, ění, naslaštívati —
nasladiti, versüssen. Novor. 1824.

Násled, u, m., následek, die Folge. Kartig.

Následač, e, m. — následovač. Lex. vet.

Nasledavosť, i, f., lépe: následovnictví,
schopnosť k následování, der Nachahmungs-
trieb. Jg.

1. Následek, dka, m. = nástupce, der
Nachfolger. N. trůnu. D.

2. Následek, dku, m. N. je to, co se z dů-
vodů poznává. Mark. Die Folge, der Erfolg.
Formalně je n. věta taková, jež z nějaké
hlavní věty Čili zásady plyne; realní či věcný
n. je to, co obyčejně účinkem zoveme, jež
předpokládá opět svou příčinu. Hš. Vz S. N,
Z toho povstaly zlé n-ky. Berg. N-ky míti.