slechnul. Ros. Naslechl to. D. — čemu. Tu
zplamenělé písni vojínové nasléchali. Pán.
jez. — jak. Ucho naslýchalo s potěchou.
Ráj. — kde: u dveří. Reš. — že. Naslý-
cháni, že . . . (přichází mi k uším). Ros. —
Vz Poslouchati.

Náslepý, drobet slepý, schlecht sehend.
Us.

Naslévati, viel zusammen giessen, schüt-
ten. Us.

Naslibovati komu mnoho, viel verspre-
сhеn. Us.

Nasliniti, il, ěn, ění nastiňovati, mit
dem Speichel benetzen. — co komu: si
ruku. Us.

Naslintati, begeifern, beschäumen. — co.
Ten kůň celý žlab naslintal. Us. — čeho,
plaudern, schwätzen. Ten toho naslintal (na-
ti am pal). Ros.

Naslopati se, na Mor. naslupati se. Ros.
Je hezky naslupaný, napilý, angetrunken.
Mor. Hý.

Naslouchati, vz Nasléchati.

Naslouchátko, a, n., das Hörrohr. N.
lékařské. Ck. Vz KP. II. 278.

Náslov, u, m., nadpis, titul, der Titel. Dch.

Násloví, í, n., hláska na začátku slovního
kmene stojící, der Anlaut. Slovo ,dub' má
v násloví d. Samohláska v n-ví. Vz Samo-
hláska. — N., pověst. Ms. Cat. Voigt.

Náslovný list, das Titelblatt. Dch. Vz
Náslov.

Násluch, u, m., das Horchen, Gehorche.
Rk.

Nasluchač, e, m. = nasluchatel. Rk.

Nasluchatel, e, m., der Lauscher. Dch.

Nasluchatelka, y, f., die Lauscherin.
Dch.

Naslupaný, vz Naslopati se.

Naslychatel, e, m., der Horcher, Auf-
horcher. N. řeči božie. BO.

Naslýchati, vz Nasléchati.

Naslyšeti, el, ení, viel hören. — čeho
od koho. Ten toho od něho naslyšel. Plk.
Vz Nasléchati.

Nasmáti se, nasměji, ál, ání; nasmávati
se, viel lachen, sich satt lachen. Hodně jsme
se nasmáli. Us. — se komu, čemu (kde):
v divadle. Ml. Já jsem se mu kolikrát na-
smál. Us. — se komu jak: do plných
bokův, do vůle se komu n. Šm. Nasmáli se
mu až do pláče. Jg. Vz Smáti se.

Nasmažiti, il, en, ení, dünsten, braten. —
co. Nasmažil rybu, ale nedosmažil jí. —
čeho : ryb (mnoho), koblih. Us. — se čeho,
s čím: ryb, s rybami.

Násměch, u, m., posměch, úsměšek, das
Gespötte, der Hohn. Khýn. káz.

Násměšník, a, m. = posměvač,Verhöhner,
m.

Nasměvač, e, m. = posměvač, der Spöt-
ter. Mudr.

Nasmíšiti, il, en, ení, zmásti, verwirren.
Tak že tím poselstvím nasmíšili všecky. Bart.
219. 32.

Nasmoliti, il, en, ení; nasmolovati, an-
pichen, mit Pech bestreichen. — co čím,
dratev smolou. — čeho, se čeho, s čím.
Ten toho nasmolil (smolou natřel; naškrábal,
napsal, viel zusammenschmieren). Us. Hý.

Nasmraditi, il, ěn, ění; nasmrazovati,
smradem naplniti. Jg. Br. — co komu.

Všechnu nám světnici nasmradil. Jg. Na-
smradil celý dům. Us. — čím, se s čím.
Krab.

Nasmrkati se kam: do šátku, sich oft
die Nase schneuzen. Us.

Násmrtce, e, m., člověk na smrť vydaný,
ein dem Tode Geweihter. Sš. I. 189.

Násmrtník, a, m. = násmrtce. Sš. I. 189.

Nasnadu, vz Snad.

Nasnáz, na snadu, snadně, auf eine leichte
Art. Záp. měst. 1452.

Nasnažiti se, sich Mühe geben. Ja.

Násnědosť, i, f., bräunliche Farbe. Jg.

Násnědý, bräunlich. Us.

Násněží, n., die Schneelage, -schichte,
-kruste.

Násněžný, schneekrustig. Rk.

Nasnídati se, satt frühstücken. Až se
nasnídáme, půjdeme. — se kde s kým, za
co: v hospodě, v kavárně, za drahý peníz.

Nasnování, n., die Anzettelung. D.

Nasnovaný, angezettelt. Jg.

Nasnovati, nasnuji; přízi naviti, auf-
winden ; přízi na stav navíjeti, anzetteln,
anscheeren; nastrojiti, způsobiti, stropiti,
anzetteln, anspinnen, anlegen, machiniren,
anstellen. Jg. — co: osnovu (přízi na ni
navinouti); různici (nastrojiti, stropiti, způ-
sobiti), Zlob., válku, Cyr., zradu, V., úklady
o bezhrdlí, Cyr., zlé rady. Plk. Nemotorně
to nasnoval. Sych. — se. Jg. — co na co
(u tkadlců). Rk.

Nas-o, ona, m., jm., římské.

Násoba, y, f. Ve frasích: Koliknásob větší ?
Ros. Mnohonásob vetší. Ros. Dvojnásob více.
Tu jich bylo zbito dvě stě násob sto tisícův.
Martini. -- N., součin, das Produkt, v mthem.

Násobek, bku, m. (násobné, Vielfaches).
Paterý násobek (paternásobek,paternásobnó),
dvojnásobek, dvojnásobné, dvojí násobek.
Nejmenší násobek společný, nejmenší po-
spolně dělitelné, das kleinste gemeinschaft-
liche Vielfache. Nz.

Násobenec, nce, m., množenec, der Multi-
plikand.

Násobení, n., die Multiplikation. N. elek-
třiny, vz KP. II 202. N. skrácené ; způsob
n. skráceného. Nz.

Násobenina, y, f., součin, das Produkt,
v mthm. Rk.

Násobici tabulka, násobilka, das Einmal-
eins.

Nasobitel, e, m., množitel, der Multipli-
kator.

Násobiti, il, en, eni, multipliciren. — co:
číslo. — co čím: šest třemi. 6 X 3 = 18,
šest násobeno třemi rovná se osmnácti (3 krát
set osmnáct); rovné rovným násobeno (rovné
do rovného vedeno) dává rovné. Mit 2, 3, 4
multipliciren : zdvoj-, ztroj-,čtvernásobiti.Nz.

Násobítko, a, m. = množítko. Dch.

Násobně. Dvoj-, troj-, mnohonásobně,
zwei-, drei-, vielfach, vielfältig.

Násobnost, i, f., die Mehrfachheit. Rk.

Násobný, — bní; — ben, bna, bno, zu-
sammengesetzt, N., nejednoduchý, z více
částí se skládající. Ten výstupek je dvojí,
první slove sprostný, druhý složený n. ná-