sobný. Byl. N. rozsudek. Marek. Násobní
léta zemská prošla (auf einander folgende).
Vš. — N. jest příponou násobných číslovek
U sto-násobný a tisíc-násobný jest prvním
členem základné číslo (sto-, tisíc; taktéž
u: jedno-duchý), v ostatních pak druhové:
čtver-, pater-, šesternásobný. Kz. Kmenové
o po r někdy ožívá : pateronásobný, sedmero-
násobný vedlé paternásobný atd. Vz Ht. Ml.
sr. 252., -duchý, -ný. Vz Číslovky.

Nasoburky, dle Dolany, něm. Assmeritz,
u Litovle na Mor. PL.

Násoka městská a zádava lidská, zastr.,
delatura, žaloba, BO. Ecus 26. 6.

Nasolení, n., die Einsalzung. D.

Nasolený; -len, a, o, eingesalzen. Ryba n.,
maso n., ryba z láku. V., Jg. — čím: solí.

Nasoliti, il, en, ení; nasálati (na Slov.),
nasolovati, einsalzen. — co : maso. Ros. —
co čím: mořskou solí. — komu. On mu
nasolil všecko maso. 2. Nasolil mu, vyplatil
mu, vybil, natloukl. — čeho, co kam: maso,
masa do sudu n. Ros. — co kde: v sudě.
Vz Soliti.

Nasoměřice, něm. Aschmeritz, ves v Br-
něnsku. PL.

Násoska, y, f., der Heber. N. přímá, der
Stech-, zahnutá, gekrümmter H., ochranná,
der Gifth., Frickova. Ck. Vz KP. II. 98.,
99. N. nástroj ku převádění aneb přenášení
kapalin, je buď jedno- buď dvojramenná;
anatomická. Vz S. N.

Nasosník, a, m., pholcus, pavouk. Krok.

Nasouditi, il, zen, ení. — co komu. Na-
soudil mu dva zlaté pokuty. Mor. Mřk. —
se s kým oč, lange einen Process führen.

Nasoukati, aufwinden, aufdrehen (viel). —
kam. Tkadlec musí sobě napřed na osnovu
nasoukati. Chm. — čeho. Ten toho nasoukal.
— se čeho (také = nacpati se čím, sich
voll stopfen).

Nasouti, suji, sul, ut, utí; nasunouti, ul,
ut, utí = nasypati, anschütten. — komu
čeho kam: živého uhlí si v hrdlo nasul,
až i skonal. Tkadl. I. 34. — co : nasul hro-
madu prachu. Vyb. — co kam, nač =
naházeti. Rk.

Nasoužiti, nasužovati se, il, en = na-
trápiti se, sich viel plagen. Ros. — se koho,
se s kým, s čím. Us.

Nasovka, y, f., nassovia. Rostl.

Náspa, y, f., na Mor. = násyp, der Erd-
aufwurf, u chalupy chodník vyvýšený, obyč.
podezděný. Brt. Sedí na náspě. Us. — N.,
mělčina, jesep, písčina. Loď uvázla na náspě.
Us. Die Sandbank. Us. Beroun.

Naspaníěť, místo lepšího: na zpaměť,
z paměti, na paměť. Vz Paměť.

Naspářeti, vz Naspořiti.

Naspátek, lépe: nazpátek, vz Zpět. Preí.

Naspati se, naspím, spal, ání; naspávati
se = dlouho spáti, lange schlafen. Dosti se
naspali. Mohli jste se n. Tam jsem se málo
naspal. Jg. — se jak: do sytosti. V. I bez
pranostiky dosti se najísti, naspati mohou.
Kom. — se kde: v chlévě, na půdě. — Vz
Spáti.

Naspěch, adv., rychle, in der Eile, eilends,
eilig. Jg. N. něčeho ohledati. N. něco předse-
vzíti. Plk.

Naspět, lépe: nazpět, vz Zpět.

Náspí, n., násep, náspy, Schutt, m. Hru-
bému písku zvící ořechu n. vejce říkáme n.
Koubl.

Naspílati = nadati, schelten, lästern, auf-
heissen. — komu čeho: někomu šelem,
lotrův, troupů a uvozhřenců, lotrasů n. Jg.,
Apol., Sych. — N., vspílati — naliti, naplniti.
— čím. Lžmi a bludy mnohými jest naspielán
(lid). Chč. P. 10. a.

Násplatek, tku, m., die Tilgung, der
Tilgungsschein. Balbi.

Naspník, zastr., násepník, a. m., der
Schanzgräber. Berg.

Naspoření, n., ušetřeni, die Ersparung. D.

Naspořiti, il, en, ení; naspářeti, 3. os.
pl. eji, el, en, ení; naspořovati = nashro-
mážditi, nachovati, uschrániti, ersparen, zu-
sammensparen; požehnati, rozmnožiti, naděliti,
segnen, vermehren, gedeihen machen. Jg. —
co. Co tatíček naspořil, to synáček rozhýřil.
Ros. Co naspořil Stýskal, to utratil Výskal. —
čeho. Ten naspořil peněz, Us., čím: šetr-
ností. — Naspoř Bůh = požehnej, naděl Bůh.
Br. (Pomoz a) Naspoř pán Bůh! říká se po
pozdravu, když vejdeš do cizího domu, kde
tlukou máslo, válej! chléb; taktéž když jdeš
mimo mlat, kde vějí, coudí a nasýpávají aneb
kolem pole, kde vybírají zemčata, vůbec když
jdeš mimo lidi prospěšnou prací zaneprázd-
něné. Mor. Hý., Mřk. — co komu čím=
naděliti, požehnati. ,Tkadl.

Nasprachaný. Ústa lží n-ná. Koule.

Nasrati, naseru, al, án, ání, scheissen. —
čeho. Us. — kam: do nádobky. Us. Naseru
ti na to (nafákám, nakašli, nakukám = ne-
stojím o to). Us. Hý.

Nasršený, rozdrážděný jako sršeň, erbit-
tert, aufgehetzt. Plk.

Nasršeti se, el, en, ení, dlouho sršeti,
lange summen; grimmig sein. Jg.

Nasršiti, il, en, ení, rozdrážditi, erbittern,
aufhetzen. Jg.

Nastalosť,i,f., lépe: co nastalo, přítomnosť,
událosť, eingetretene Umstände, m., Gegen-
wart, f.

Nastalý, eingetreten, gegenwärtig, obwal-
tend. D. Z nastalých příčin. D. V čas potřeby
nastalé. Pr. měst. Léta nastalého vydáni byli
mandatové. Kom. N. nutnosť, mezery (ein-
gerissene Lücken), povinnosť. Dch.

Nastání, n., das Aufkommen, der Eintritt,
die Entstehung. Jg. Při nastání toho roku.
Br. N. měsíce. Kom. Nechval měsíce při n.
Ros.

Nastarati se oč s kým. Viel sorgen.
Ros. Vz Starati se.

Nastati, nastanu, al, ání; nastávati; počíti
se, anfangen, entstehen, eintreten, den Anfang
nehmen, angehen, aufkommen; obschweben,
nahen, bevorstehen. Jg. — abs. Nastal nový
měsíc. Jg. Když měsíc nastává. Br. Nastal
boj, Troj., kroj, obyčej. Ros. Všecky časné
věci nastávají a hynou. Kom. Všecky věci
nastávají a pomíjejí. Bart. Zima nastala. D.
Darmo (Darmodal, Darmodej) umřel. Kup
(Koupil, Vydřigroš) nastal. Jg. Nastanou zlé
časy, důležité změny. Nastal mor. Jg. Nastává
čas večeře. Jel. Když nastane nouze, Bůh ti
sešle pomoc. Kom. Brzo nastávající = blízký.



	75

	sobný. Byl. N. rozsudek. Marek. Násobní léta zemská prošla (auf einander folgende). Vš. — N. jest příponou násobných číslovek U sto-násobný a tisíc-násobný jest prvním členem základné číslo (sto-, tisíc; taktéž u: jedno-duchý), v ostatních pak druhové: čtver-, pater-, šesternásobný. Kz. Kmenové o po r někdy ožívá : pateronásobný, sedmero- násobný vedlé paternásobný atd. Vz Ht. Ml. sr. 252., -duchý, -ný. Vz Číslovky. Nasoburky, dle Dolany, něm. Assmeritz, u Litovle na Mor. PL. Násoka městská a zádava lidská, zastr., delatura, žaloba, BO. Ecus 26. 6. Nasolení, n., die Einsalzung. D. Nasolený; -len, a, o, eingesalzen. Ryba n., maso n., ryba z láku. V., Jg. — čím: solí. Nasoliti, il, en, ení; nasálati (na Slov.), nasolovati, einsalzen. — co : maso. Ros. — co čím: mořskou solí. — komu. On mu nasolil všecko maso. 2. Nasolil mu, vyplatil mu, vybil, natloukl. — čeho, co kam: maso, masa do sudu n. Ros. — co kde: v sudě. Vz Soliti. Nasoměřice, něm. Aschmeritz, ves v Br- něnsku. PL. Násoska, y, f., der Heber. N. přímá, der Stech-, zahnutá, gekrümmter H., ochranná, der Gifth., Frickova. Ck. Vz KP. II. 98., 99. N. nástroj ku převádění aneb přenášení kapalin, je buď jedno- buď dvojramenná; anatomická. Vz S. N. Nasosník, a, m., pholcus, pavouk. Krok. Nasouditi, il, zen, ení. — co komu. Na- soudil mu dva zlaté pokuty. Mor. Mřk. — se s kým oč, lange einen Process führen. Nasoukati, aufwinden, aufdrehen (viel). — kam. Tkadlec musí sobě napřed na osnovu nasoukati. Chm. — čeho. Ten toho nasoukal. — se čeho (také = nacpati se čím, sich voll stopfen). Nasouti, suji, sul, ut, utí; nasunouti, ul, ut, utí = nasypati, anschütten. — komu čeho kam: živého uhlí si v hrdlo nasul, až i skonal. Tkadl. I. 34. — co : nasul hro- madu prachu. Vyb. — co kam, nač = naházeti. Rk. Nasoužiti, nasužovati se, il, en = na- trápiti se, sich viel plagen. Ros. — se koho, se s kým, s čím. Us. Nasovka, y, f., nassovia. Rostl. Náspa, y, f., na Mor. = násyp, der Erd- aufwurf, u chalupy chodník vyvýšený, obyč. podezděný. Brt. Sedí na náspě. Us. — N., mělčina, jesep, písčina. Loď uvázla na náspě. Us. Die Sandbank. Us. Beroun. Naspaníěť, místo lepšího: na zpaměť, z paměti, na paměť. Vz Paměť. Naspářeti, vz Naspořiti. Naspátek, lépe: nazpátek, vz Zpět. Preí. Naspati se, naspím, spal, ání; naspávati se = dlouho spáti, lange schlafen. Dosti se naspali. Mohli jste se n. Tam jsem se málo naspal. Jg. — se jak: do sytosti. V. I bez pranostiky dosti se najísti, naspati mohou. Kom. — se kde: v chlévě, na půdě. — Vz Spáti. Naspěch, adv., rychle, in der Eile, eilends, eilig. Jg. N. něčeho ohledati. N. něco předse- vzíti. Plk.	Naspět, lépe: nazpět, vz Zpět. Náspí, n., násep, náspy, Schutt, m. Hru- bému písku zvící ořechu n. vejce říkáme n. Koubl. Naspílati = nadati, schelten, lästern, auf- heissen. — komu čeho: někomu šelem, lotrův, troupů a uvozhřenců, lotrasů n. Jg., Apol., Sych. — N., vspílati — naliti, naplniti. — čím. Lžmi a bludy mnohými jest naspielán (lid). Chč. P. 10. a. Násplatek, tku, m., die Tilgung, der Tilgungsschein. Balbi. Naspník, zastr., násepník, a. m., der Schanzgräber. Berg. Naspoření, n., ušetřeni, die Ersparung. D. Naspořiti, il, en, ení; naspářeti, 3. os. pl. eji, el, en, ení; naspořovati = nashro- mážditi, nachovati, uschrániti, ersparen, zu- sammensparen; požehnati, rozmnožiti, naděliti, segnen, vermehren, gedeihen machen. Jg. — co. Co tatíček naspořil, to synáček rozhýřil. Ros. Co naspořil Stýskal, to utratil Výskal. — čeho. Ten naspořil peněz, Us., čím: šetr- ností. — Naspoř Bůh = požehnej, naděl Bůh. Br. (Pomoz a) Naspoř pán Bůh! říká se po pozdravu, když vejdeš do cizího domu, kde tlukou máslo, válej! chléb; taktéž když jdeš mimo mlat, kde vějí, coudí a nasýpávají aneb kolem pole, kde vybírají zemčata, vůbec když jdeš mimo lidi prospěšnou prací zaneprázd- něné. Mor. Hý., Mřk. — co komu čím= naděliti, požehnati. ,Tkadl. Nasprachaný. Ústa lží n-ná. Koule. Nasrati, naseru, al, án, ání, scheissen. — čeho. Us. — kam: do nádobky. Us. Naseru ti na to (nafákám, nakašli, nakukám = ne- stojím o to). Us. Hý. Nasršený, rozdrážděný jako sršeň, erbit- tert, aufgehetzt. Plk. Nasršeti se, el, en, ení, dlouho sršeti, lange summen; grimmig sein. Jg. Nasršiti, il, en, ení, rozdrážditi, erbittern, aufhetzen. Jg. Nastalosť,i,f., lépe: co nastalo, přítomnosť, událosť, eingetretene Umstände, m., Gegen- wart, f. Nastalý, eingetreten, gegenwärtig, obwal- tend. D. Z nastalých příčin. D. V čas potřeby nastalé. Pr. měst. Léta nastalého vydáni byli mandatové. Kom. N. nutnosť, mezery (ein- gerissene Lücken), povinnosť. Dch. Nastání, n., das Aufkommen, der Eintritt, die Entstehung. Jg. Při nastání toho roku. Br. N. měsíce. Kom. Nechval měsíce při n. Ros. Nastarati se oč s kým. Viel sorgen. Ros. Vz Starati se. Nastati, nastanu, al, ání; nastávati; počíti se, anfangen, entstehen, eintreten, den Anfang nehmen, angehen, aufkommen; obschweben, nahen, bevorstehen. Jg. — abs. Nastal nový měsíc. Jg. Když měsíc nastává. Br. Nastal boj, Troj., kroj, obyčej. Ros. Všecky časné věci nastávají a hynou. Kom. Všecky věci nastávají a pomíjejí. Bart. Zima nastala. D. Darmo (Darmodal, Darmodej) umřel. Kup (Koupil, Vydřigroš) nastal. Jg. Nastanou zlé časy, důležité změny. Nastal mor. Jg. Nastává čas večeře. Jel. Když nastane nouze, Bůh ti sešle pomoc. Kom. Brzo nastávající = blízký.