Předchozí (75)  Strana:76  Další (77) |
|
|||
76
|
|||
|
|||
Nestálý čas nastává. Jg. —- komu. Nastala
nám radosť, potřeba. Jg. Světu obnova na- stává. V. Nastává mi tu péče. Jel. Smrť nám nastává. Jg. Nastává mu nebezpečenství. V. — kdy (po kom). Po časných mukách věčný pokoj nastane. Pešin. Nastal po nich císař Konstantin. Plk. — (z čeho) kde. Z té zprávy nastala v městě veliká radosť. Ml. Slyši (slyším), že mi v ludech nyní blud nastává. Kat. 1131. — s inft. Nastávalo mu se potýkati s nepřítelem. Bor. Vz Dostati se. Nastáti, nastojím, ál, ání, postaviti se,
sich stellen, vorstellen; nastojte: auf, habet Acht, hieher, běda, žel, o weh, leider, Zetter, Himmel; nastupovati na koho, andringen, worauf dringen. Jg. Vz Státi. — abs. Nastojte a ves svój um sbierajte. Rkk. 45. Ach ouvech nastojte. Kom. Na to přišlo nastojte. Kom., V. Nastojte, ženu jsem ztratil. Jel. Nastojte! mně ji pantáta brání. Er. P. 462. Pusté krajiny oral a nastojte volal. Sš. P. 788. Vz Nastojte. Co tu nastójíte? Us. ve Zlínsku na Mor. Brt. — čeho. Ach nastojte hoře mého. Kom., Lab. (51., Výb. I. 422. — na co. Ach nastojte na tento den! Br. Nastojte na dům israelský. Bib. Nastojte na ten hřích. Knst. — o co. Já jsem o to dosť nastál (se namáhal). Koll. — komu, strč. = naléhati, dotírati na někoho. Ciesař je sě velmi nastati, až mu musí své děti poslati. Dal. 120. — se, dlouho státi, lange, oft stehen. Nastáli jsme se tam, až nohy bolely. Jg. Nástav, u, m. (zastr.), úrok z půjčených
věcí, z obilí (přísep). Procent von Producten. Rusk. pravd. 1. 207. — N., die Hypothek. Rozk. Nástáva, y, f., die Variation, v mthm.
Stč. — N., das Surrogat. Vz Nastavovaná kaše. Us. — N., nástavek, die Anstückelung, Ansetzung. Jg. Nastávající, zukünftig, bevorstehend. To
je moje n. (žena). Us. Nastávání, n., das Eintreten, Bevorstehen.
D. Nastávati, vz Nastati.
Nástavek, vku, m., die Anstückung, An-
setzung. Jg. N. u prutu udicného, smrsk, die Schwippe. D. N. u stavidla vodního. Jg. Nastavení, n., das Hinstellen. N. života.
Rk. Nastavený, angestückt,erweitert. N. sukně,
punčocha. Ros. — N., aufgestellt. Vz Nastaviti. Nastavěný,gebaut, errichtet. Vz Nastavěti.
Us. Nastavěti, ěl, ěn, ění, viel aufstellen,
hinstellen, hinsetzen, hinlegen, aufrichten, errichten; viel bauen, aufbauen. Jg. Vz Stavěti. — co. Nastavěli tam dva domy. — čeho: modl, Bib., domů, chalup. Ros. Zámků pevných nastavěl. V. — co nad co. Šp. — se čeho, s čím, viel bauen, oft stellen. Nastaviti, il, en, ení; nastavovati = po -
staviti, hinstellen, hinsetzen; nastrojiti, auf einen aufstellen; naproti staviti, nastříti, hin-, her-, vorhalten, darreichen, recken; přidati, ansetzen, anstückeln, stückeln, er- weitern. Jg. — abs. Kdeť krátko, nastav. Jg. — (komu) co, čeho: ruku, zrcadlo, D., ruku n. ruky, Ros., hrdla, života, šíje, Jg., ucha, uší. V., Kom., Lab., 4G., 47. (vz |
Spodobení), D., líce, Br., Kom., hřbetu, Kom.,
sukna, V., sukně. Ros., šaty, Šp., sukni (akk.). Us. Kdo chce cizího, nastav svého. Ros. — kam. Kdo to nastavil na kraj. Us. Něco k něčemu n. Rk. — na koho. Železa na lišky n. (nastrojiti). L. — Vz Staviti. Nástavka, y, f., der Verstoss. Křivola
a jimadlo n-ou se pojí. Techn. II. 283. Nastavovací, zum Anfügen. N. košák,
der Bienenkorb. Rk. Koš, do něhož se včely rojící se sbírají; očák, aby včely do tváři neštípaly. Mor. Mřk. Nastavovaný, hingehalten, gereckt, an-
gesetzt, angestückt. N. sukně, punčocha, Ros., kaše (z bramborů a krupek). Dch. Nastázka, y, f. = Anastasia. Gl. 173.
Nástehenní, Schenkel-. Rk.
Nastěhovati, nanositi, naklásti, hinraumen.
Nastěhoval toho plný sklep. Ros. — se, oft übersiedeln. Ten člověk se do roka něco nastěhuje, každého čtvrť roku se stěhuje. Us. — se s čím. Ros. Nástěn, u, m. = nástin.
Nástěnek, nku, m., místo na stene, stěna,
ku př. mezi okny, die Wand. Us. — N. n. párna, ovcím na píci. Svob. Nástěnka, y, f., párna, jesle na píci v ovčíně.
Ja. Nástěnkář, e, m., der Wandhobel. N.
kolářský, der Wagnerh., n. příložný, der Rückwandhobel. Skv. Nástěnník, u, m., košík na stěnu, der
Wandkorb. Šp. Nástěnný, Wand-. Dch., Rostl. N. svícen.
Rk. Nastěrati, zastr. = načírati, schöpfen.
Vody (gt.) ze studnic n. Boč. Nastihnouti, ul, ut, utí n. stihl, žen, ení,
nastiňovati; nastíhati. — koho. Nastihl ho ještě doma, traf ihn an. Nastíhali mnoho zlodějů, haben ertappt. Jg. Nástin, u, m., ač správnější by bylo nástěn
(zamířiti — záměr, nabíliti — náběl), avšak střídání i za ё není neobyčejné: dobrodiní m. dobrodění, siji m. seji. Brs. 110. N., z hruba navržený výkres. S. N. N., nastínění, navr- žení. Der Umriss, Schattenriss, Entwurf, Riss, die Schattirung. N. města. Us. N. udělati. Krok. N. běžný, spěšný, Handskizze. Nástinek, nku, m., párna ovcím na píci.
Vz Nástěnek. Nastínění, n., die Schattirung, Skizze, der
Umriss. Počali stavěti bez řádného n. Sych. Nastinitel, e, m., der Skizzirer. Rk.
Nastíniti, il, ěn, ění; nastěňovati, nasti-
novati, schattiren; entwerfen, anreissen. V. — co čím: čárkami. D. Nástinka, y, f. = nástěnka.
Nástinný přechod, u malířů, Uibergänge,
Passages. Rк. Nastírati se čeho čím, lange bestreichen:
nohy kafrem. Č. Nastlání, n., das Streuen, Betten, die Ein-
streuung. Res. Nastlati, stelu, steli, stel, stlal, án, ání;
nastélati, nastílati, nastlávati, mnoho na- házeti, natrousiti, be-, einstreuen, viel streuen, V.; aufbetten. Jg. — čeho: peřin, slámy. Us. — čeho kam, kde: slámy na cestě n. na cestu. Ros. — komu: pocestným. — se |
||
|
|||
Předchozí (75)  Strana:76  Další (77) |