Nestálý čas nastává. Jg. —- komu. Nastala
nám radosť, potřeba. Jg. Světu obnova na-
stává. V. Nastává mi tu péče. Jel. Smrť nám
nastává. Jg. Nastává mu nebezpečenství.
V. — kdy (po kom). Po časných mukách
věčný pokoj nastane. Pešin. Nastal po nich
císař Konstantin. Plk. — (z čeho) kde.
Z té zprávy nastala v městě veliká radosť.
Ml. Slyši (slyším), že mi v ludech nyní blud
nastává. Kat. 1131. — s inft. Nastávalo mu
se potýkati s nepřítelem. Bor. Vz Dostati se.

Nastáti, nastojím, ál, ání, postaviti se,
sich stellen, vorstellen; nastojte: auf, habet
Acht, hieher, běda, žel, o weh, leider, Zetter,
Himmel; nastupovati na koho, andringen,
worauf dringen. Jg. Vz Státi. — abs. Nastojte
a ves svój um sbierajte. Rkk. 45. Ach ouvech
nastojte. Kom. Na to přišlo nastojte. Kom.,
V. Nastojte, ženu jsem ztratil. Jel. Nastojte!
mně ji pantáta brání. Er. P. 462. Pusté krajiny
oral a nastojte volal. Sš. P. 788. Vz Nastojte.
Co tu nastójíte? Us. ve Zlínsku na Mor. Brt.
— čeho. Ach nastojte hoře mého. Kom.,
Lab. (51., Výb. I. 422. — na co. Ach nastojte
na tento den! Br. Nastojte na dům israelský.
Bib. Nastojte na ten hřích. Knst. — o co.
Já jsem o to dosť nastál (se namáhal). Koll. —
komu, strč. = naléhati, dotírati na někoho.
Ciesař je sě velmi nastati, až mu musí své
děti poslati. Dal. 120. — se, dlouho státi,
lange, oft stehen. Nastáli jsme se tam, až
nohy bolely. Jg.

Nástav, u, m. (zastr.), úrok z půjčených
věcí, z obilí (přísep). Procent von Producten.
Rusk. pravd. 1. 207. — N., die Hypothek.
Rozk.

Nástáva, y, f., die Variation, v mthm.
Stč. — N., das Surrogat. Vz Nastavovaná
kaše. Us. — N., nástavek, die Anstückelung,
Ansetzung. Jg.

Nastávající, zukünftig, bevorstehend. To
je moje n. (žena). Us.

Nastávání, n., das Eintreten, Bevorstehen.
D.

Nastávati, vz Nastati.

Nástavek, vku, m., die Anstückung, An-
setzung. Jg. N. u prutu udicného, smrsk, die
Schwippe. D. N. u stavidla vodního. Jg.

Nastavení, n., das Hinstellen. N. života.
Rk.

Nastavený, angestückt,erweitert. N. sukně,
punčocha. Ros. — N., aufgestellt. Vz Nastaviti.

Nastavěný,gebaut, errichtet. Vz Nastavěti.
Us.

Nastavěti, ěl, ěn, ění, viel aufstellen,
hinstellen, hinsetzen, hinlegen, aufrichten,
errichten; viel bauen, aufbauen. Jg. Vz
Stavěti. — co. Nastavěli tam dva domy. —
čeho: modl, Bib., domů, chalup. Ros. Zámků
pevných nastavěl. V. — co nad co. Šp. —
se čeho, s čím, viel bauen, oft stellen.

Nastaviti, il, en, ení; nastavovati = po -
staviti, hinstellen, hinsetzen; nastrojiti, auf
einen aufstellen; naproti staviti, nastříti,
hin-, her-, vorhalten, darreichen, recken;
přidati, ansetzen, anstückeln, stückeln, er-
weitern. Jg. — abs. Kdeť krátko, nastav.
Jg. — (komu) co, čeho: ruku, zrcadlo,
D., ruku n. ruky, Ros., hrdla, života, šíje,
Jg., ucha, uší. V., Kom., Lab., 4G., 47. (vz

Spodobení), D., líce, Br., Kom., hřbetu, Kom.,
sukna, V., sukně. Ros., šaty, Šp., sukni
(akk.). Us. Kdo chce cizího, nastav svého.
Ros. — kam. Kdo to nastavil na kraj. Us.
Něco k něčemu n. Rk. — na koho. Železa
na lišky n. (nastrojiti). L. — Vz Staviti.

Nástavka, y, f., der Verstoss. Křivola
a jimadlo n-ou se pojí. Techn. II. 283.

Nastavovací, zum Anfügen. N. košák,
der Bienenkorb. Rk. Koš, do něhož se včely
rojící se sbírají; očák, aby včely do tváři
neštípaly. Mor. Mřk.

Nastavovaný, hingehalten, gereckt, an-
gesetzt, angestückt. N. sukně, punčocha, Ros.,
kaše (z bramborů a krupek). Dch.

Nastázka, y, f. = Anastasia. Gl. 173.

Nástehenní, Schenkel-. Rk.

Nastěhovati, nanositi, naklásti, hinraumen.
Nastěhoval toho plný sklep. Ros. — se, oft
übersiedeln. Ten člověk se do roka něco
nastěhuje, každého čtvrť roku se stěhuje.
Us. — se s čím. Ros.

Nástěn, u, m. = nástin.

Nástěnek, nku, m., místo na stene, stěna,
ku př. mezi okny, die Wand. Us. — N. n.
párna, ovcím na píci. Svob.

Nástěnka, y, f., párna, jesle na píci v ovčíně.
Ja.

Nástěnkář, e, m., der Wandhobel. N.
kolářský, der Wagnerh., n. příložný, der
Rückwandhobel. Skv.

Nástěnník, u, m., košík na stěnu, der
Wandkorb. Šp.

Nástěnný, Wand-. Dch., Rostl. N. svícen.
Rk.

Nastěrati, zastr. = načírati, schöpfen.
Vody (gt.) ze studnic n. Boč.

Nastihnouti, ul, ut, utí n. stihl, žen, ení,
nastiňovati; nastíhati. — koho. Nastihl ho
ještě doma, traf ihn an. Nastíhali mnoho
zlodějů, haben ertappt. Jg.

Nástin, u, m., ač správnější by bylo nástěn
(zamířiti — záměr, nabíliti — náběl), avšak
střídání i za ё není neobyčejné: dobrodiní m.
dobrodění, siji m. seji. Brs. 110. N., z hruba
navržený výkres. S. N. N., nastínění, navr-
žení. Der Umriss, Schattenriss, Entwurf, Riss,
die Schattirung. N. města. Us. N. udělati.
Krok. N. běžný, spěšný, Handskizze.

Nástinek, nku, m., párna ovcím na píci.
Vz Nástěnek.

Nastínění, n., die Schattirung, Skizze, der
Umriss. Počali stavěti bez řádného n. Sych.

Nastinitel, e, m., der Skizzirer. Rk.

Nastíniti, il, ěn, ění; nastěňovati, nasti-
novati, schattiren; entwerfen, anreissen. V. —
co čím: čárkami. D.

Nástinka, y, f. = nástěnka.

Nástinný přechod, u malířů, Uibergänge,
Passages. Rк.

Nastírati se čeho čím, lange bestreichen:
nohy kafrem. Č.

Nastlání, n., das Streuen, Betten, die Ein-
streuung. Res.

Nastlati, stelu, steli, stel, stlal, án, ání;
nastélati, nastílati, nastlávati, mnoho na-
házeti, natrousiti, be-, einstreuen, viel streuen,
V.; aufbetten. Jg. — čeho: peřin, slámy. Us.
— čeho kam, kde: slámy na cestě n. na
cestu. Ros. — komu: pocestným. — se