čeho n. s čím, oft, lange streuen, betten.
Vz Stláti.

Nastojte, m. nestojte (přispějte raději po-
mocí, Er., Hš.; Bdl. v Gl. 173. však myslí,
že naopak nestojte přehláskou z nastojte
povstalo, vz více tam a Nastáti, Bohdá. Na-
stojte nazýván za starodávního zřízení v Čech.
a na Mor. pokřik, jímž okradený sousedům
oznámil, že mu byla nějaká věc z domu n.
ze dvora ukradena; sousedé pak byli povinni
mu pomáhati, aby své věci opět nabyl. To
trvalo až do konce 12. stol. Vz S. N.

Nastolení, n. f., Thronbesteigung, f. Rk.

Nastoliti, il, en, ení. — koho (novější) =
na trůn posaditi, inthronisiren. Rk.

Nástolník, u, m., der Tischaufsatz. Rk.

Nástopný pes, po stopě běžící, der Spur
nachfolgend. Šp., Č.

Nastoupení na trůn, po kom, der Antritt.
Rk. Po n. na trůn rozkázal, lépe: nastoupiv
na trůn, zased na stolec rozkázal.

Nastoupiti, stup, il, en, ení; nastupovati,
nastoupati — stoupiti na něco, nakročiti,
worauf treten, auftreten, betreten; po někom
jíti, folgen, einrücken; naléhati na něco,
hnáti, tisknouti, dotírati, treiben, beharren
auf etwas, urgiren, zusetzen, anhalten, worauf
dringen. Jg. — abs. Nastoupila noc, lépe:
nastala. Pk. — co, vazba tato není doložena,
lépe tedy: n. na něco. — (komu) na co,
na koho. Na hřbet jeho nastoupil; někomu
na šlepěje, na stopu něčí, na jinou radu
(přijíti), úmysl n., V., na cestu (pokání,
právní) n. V., Kom., D., Br. Neudělá mu
vděk (vhod), by mu na krk nastoupil. Ros.
Na trůn n., Rk., na stolec kněžský. Cf. Vstou-
piti. Na něčí smrť nastupovati. Žalan. 16. Na
věc přisouzenou nastupováno býti nemá. 1613.
Na něčí šlepěje nastupovati a jeho stopami
jíti. Bart. Nejinak, než jakoby jim nepřítel
na paty nastoupal. V. Čerství na místa raně-
ných nastupovali. V. Na lidi méně mající
ne tak nastupovali. Prot. 237. N. na pro-
středky, Mittel ergreifen, anwenden. Pal.
Radh. III. 152. Na úřad, na něčí místo n.,
Kom., na vladařství. Jg. Na právo, na odpor,
Pr., na něčí smrť (nastupovati = naléhati).
Plk. Na kající život. Reš. Musí se na to těžce,
opravdověji n. Schön., Šm. Aby na ně od
práva bylo nastoupeno, zdali by se přiznali.
Har. Na vydání svého podílu n. Ml. Na něco
zle n. = za zlé vzíti. Bs. Strana na stranu
nenastupuj (nenaléhej). Er. Po starých pů-
honech na nové nastoupeno; Kdyby byli
na to nastoupili, abych kvitanci ukázal; Na
své obyčejné odklady n.; Spravedlností lid-
ských neuměti rozsuzovati a toliko na cizí
šlepěje nastupovati, cizíma očima viděti,
cizíma ušima slyšeti, ke všemu amen říkati.
Žer. Někteří hrubě na ten pořádek postupo-
vali ; že mu na další těžkosť n. nebude. Žer.,
Záp. I. 24.— do čeho: do něčích šlepějí n.
D. — po kom, po čem (kdy na co). Syn
nastoupil po otci na vladařství. Jg. Po někom
na úřad n. J. tr. Po smrti jeho zase o to
nastupoval. Apol. —na koho oč: o záplatu
(zaplacení), V., o městské právo, Apol.,
o spravedlnost, Pr. měsť., V., o mýto na
někoho, o pokutu. Žer. Umřel-liby kdo po
rozsudku před exekucí, tehdy nápadníci

budou moci o exekuci nastupovati, již začaté
právo sobě k místu vésti. Kol. 33. — koho.
Bolesť ji nastoupila. Pass. — proti komu.
Jestliže by od útisků přestáno nebylo, tehdy
bychme týmž majestatem proti každému tomu
n. přinuceni byli. Apol. — proč. Pro nic
jiného na to nenastupuje, než že... V. Na
někoho pro dluhy nastupovati. Vod. — čím
(na koho). Nastoupil mu nohou na prsy.
Jg. Na někoho praním n. Scip. Na někoho
právem n., Er., soudem. J. tr. — kde k čemu.
A pak na nějaké postranní cestě k dobývání
chleba nastupovati bude. V. — jak. Na ně-
koho dle zákona trestního n. J. tr. — s kým
nač. Nenastup všetečně s lidmi na odpor.
Pr. —aby. Nastupoval nato, aby ho pokřtil.
Trip. — Ottersd., Br. — Vz Antreten.

Nastrádati se, vz Strádati.

Nastřádati, čeho na co: peněz na šaty,
ersparen. Us.

Nástrah, u, m. = nástraha. 1520. Boč.

Nástraha, y, f., nastražení, osidlo, úklad.
N. je chléb, maso atd., které se dává do
přístrojů lapacích (Fangapparate); dotknutím
se nástrahy lapačka spustí. Šp. Die Nach-
stellung; der Köder, Anbiss, die Beisse, Lock-
speise, das Ass. Umí rybám n-hu strojiti
(vnadu někomu položiti, úklady strojiti). Jg.,
Č. Vlasiny, sklony, pletky, pomče, lepy a
jiné n-hy. Aesop. — N. hrdlu = lahůdka,
die Lockspeise, Lockung. Jg. Kolik hrdlu
nástrah, tolik záhub. Kom. N. hříchův. V.
I tato hra má své n-hy. Jel. N-hami někoho
zmámiti. Kom. — N., přípravy, prostředky,
die Anstalt. Zlob. N-hy k rychlému ozna-
mování vzniklého ohně. Pat. 1826.

Nastrahovati, vz Nastražiti.

Nastrájeti, vz Nastrojiti.

Nástrakatý, ein wenig scheckicht. Us.

Nástranný, na straně jsoucí, Seiten-, ein-
seitig. Krok.

Nastřápati, čeho: smetany (nastřádati).
U Klat.

Nastrašiti, il, en,ení; nastrašovati, schrek-
ken. — koho. Ros. — se, koho čím. Vz

Strašiti.

Nastražení, n., das Aufstellen. Rozk.

Nastražený; -žen, a, o, aufgestellt. N.
pokrm, vojáci, lahoda. Jel. N. osud, listig
angelegtes Geschick. Dch. — Nastraženýma
(pozornýma) ušima poslouchati. Hlas.

Nastražiti, il, en, ení; nastražovati a na-
strahovati = navnaditi, políceti, Lockspeise
anlegen, mit dem Ass anlocken; úklady či-
niti, nachstellen; nastaviti, die Ohren spitzen.
Jg. — co: uši (nastaviti). Jg. — co komu:
vnadu rybám, ptákům, V., zajícům n. Sych. —
co na co, na koho. Pokrm na udici. Jel.
Pasti na koho. Aesop., Lom. — čeho kam.
Takových na udici a do osidel nastrahují
pokrmů. Jel. — čím: lepem na ptáky. Us.

Nástražník, u, m., svorník v předu vozu,
spojující obrtlík s nápravou, nicohlav, der
Spannnagel. Us. Plaň.

Nastrčenec, nce, m., der Strohmann. Dch.

Nastrčení, n., die Auf-, Ansteckung. D.

Nastrčený, vorgeschoben, der Strohmann,
Dch., aufgesteckt, vorgereckt, aufgedrungen,
Jg-