Předchozí (76)  Strana:77  Další (78) |
|
|||
77
|
|||
|
|||
čeho n. s čím, oft, lange streuen, betten.
Vz Stláti. Nastojte, m. nestojte (přispějte raději po-
mocí, Er., Hš.; Bdl. v Gl. 173. však myslí, že naopak nestojte přehláskou z nastojte povstalo, vz více tam a Nastáti, Bohdá. Na- stojte nazýván za starodávního zřízení v Čech. a na Mor. pokřik, jímž okradený sousedům oznámil, že mu byla nějaká věc z domu n. ze dvora ukradena; sousedé pak byli povinni mu pomáhati, aby své věci opět nabyl. To trvalo až do konce 12. stol. Vz S. N. Nastolení, n. f., Thronbesteigung, f. Rk.
Nastoliti, il, en, ení. — koho (novější) =
na trůn posaditi, inthronisiren. Rk. Nástolník, u, m., der Tischaufsatz. Rk.
Nástopný pes, po stopě běžící, der Spur
nachfolgend. Šp., Č. Nastoupení na trůn, po kom, der Antritt.
Rk. Po n. na trůn rozkázal, lépe: nastoupiv na trůn, zased na stolec rozkázal. Nastoupiti, stup, il, en, ení; nastupovati,
nastoupati — stoupiti na něco, nakročiti, worauf treten, auftreten, betreten; po někom jíti, folgen, einrücken; naléhati na něco, hnáti, tisknouti, dotírati, treiben, beharren auf etwas, urgiren, zusetzen, anhalten, worauf dringen. Jg. — abs. Nastoupila noc, lépe: nastala. Pk. — co, vazba tato není doložena, lépe tedy: n. na něco. — (komu) na co, na koho. Na hřbet jeho nastoupil; někomu na šlepěje, na stopu něčí, na jinou radu (přijíti), úmysl n., V., na cestu (pokání, právní) n. V., Kom., D., Br. Neudělá mu vděk (vhod), by mu na krk nastoupil. Ros. Na trůn n., Rk., na stolec kněžský. Cf. Vstou- piti. Na něčí smrť nastupovati. Žalan. 16. Na věc přisouzenou nastupováno býti nemá. 1613. Na něčí šlepěje nastupovati a jeho stopami jíti. Bart. Nejinak, než jakoby jim nepřítel na paty nastoupal. V. Čerství na místa raně- ných nastupovali. V. Na lidi méně mající ne tak nastupovali. Prot. 237. N. na pro- středky, Mittel ergreifen, anwenden. Pal. Radh. III. 152. Na úřad, na něčí místo n., Kom., na vladařství. Jg. Na právo, na odpor, Pr., na něčí smrť (nastupovati = naléhati). Plk. Na kající život. Reš. Musí se na to těžce, opravdověji n. Schön., Šm. Aby na ně od práva bylo nastoupeno, zdali by se přiznali. Har. Na vydání svého podílu n. Ml. Na něco zle n. = za zlé vzíti. Bs. Strana na stranu nenastupuj (nenaléhej). Er. Po starých pů- honech na nové nastoupeno; Kdyby byli na to nastoupili, abych kvitanci ukázal; Na své obyčejné odklady n.; Spravedlností lid- ských neuměti rozsuzovati a toliko na cizí šlepěje nastupovati, cizíma očima viděti, cizíma ušima slyšeti, ke všemu amen říkati. Žer. Někteří hrubě na ten pořádek postupo- vali ; že mu na další těžkosť n. nebude. Žer., Záp. I. 24.— do čeho: do něčích šlepějí n. D. — po kom, po čem (kdy na co). Syn nastoupil po otci na vladařství. Jg. Po někom na úřad n. J. tr. Po smrti jeho zase o to nastupoval. Apol. —na koho oč: o záplatu (zaplacení), V., o městské právo, Apol., o spravedlnost, Pr. měsť., V., o mýto na někoho, o pokutu. Žer. Umřel-liby kdo po rozsudku před exekucí, tehdy nápadníci |
budou moci o exekuci nastupovati, již začaté
právo sobě k místu vésti. Kol. 33. — koho. Bolesť ji nastoupila. Pass. — proti komu. Jestliže by od útisků přestáno nebylo, tehdy bychme týmž majestatem proti každému tomu n. přinuceni byli. Apol. — proč. Pro nic jiného na to nenastupuje, než že... V. Na někoho pro dluhy nastupovati. Vod. — čím (na koho). Nastoupil mu nohou na prsy. Jg. Na někoho praním n. Scip. Na někoho právem n., Er., soudem. J. tr. — kde k čemu. A pak na nějaké postranní cestě k dobývání chleba nastupovati bude. V. — jak. Na ně- koho dle zákona trestního n. J. tr. — s kým nač. Nenastup všetečně s lidmi na odpor. Pr. —aby. Nastupoval nato, aby ho pokřtil. Trip. — Ottersd., Br. — Vz Antreten. Nastrádati se, vz Strádati.
Nastřádati, čeho na co: peněz na šaty,
ersparen. Us. Nástrah, u, m. = nástraha. 1520. Boč.
Nástraha, y, f., nastražení, osidlo, úklad.
N. je chléb, maso atd., které se dává do přístrojů lapacích (Fangapparate); dotknutím se nástrahy lapačka spustí. Šp. Die Nach- stellung; der Köder, Anbiss, die Beisse, Lock- speise, das Ass. Umí rybám n-hu strojiti (vnadu někomu položiti, úklady strojiti). Jg., Č. Vlasiny, sklony, pletky, pomče, lepy a jiné n-hy. Aesop. — N. hrdlu = lahůdka, die Lockspeise, Lockung. Jg. Kolik hrdlu nástrah, tolik záhub. Kom. N. hříchův. V. I tato hra má své n-hy. Jel. N-hami někoho zmámiti. Kom. — N., přípravy, prostředky, die Anstalt. Zlob. N-hy k rychlému ozna- mování vzniklého ohně. Pat. 1826. Nastrahovati, vz Nastražiti.
Nastrájeti, vz Nastrojiti.
Nástrakatý, ein wenig scheckicht. Us.
Nástranný, na straně jsoucí, Seiten-, ein-
seitig. Krok. Nastřápati, čeho: smetany (nastřádati).
U Klat. Nastrašiti, il, en,ení; nastrašovati, schrek-
ken. — koho. Ros. — se, koho čím. Vz Strašiti.
Nastražení, n., das Aufstellen. Rozk.
Nastražený; -žen, a, o, aufgestellt. N.
pokrm, vojáci, lahoda. Jel. N. osud, listig angelegtes Geschick. Dch. — Nastraženýma (pozornýma) ušima poslouchati. Hlas. Nastražiti, il, en, ení; nastražovati a na-
strahovati = navnaditi, políceti, Lockspeise anlegen, mit dem Ass anlocken; úklady či- niti, nachstellen; nastaviti, die Ohren spitzen. Jg. — co: uši (nastaviti). Jg. — co komu: vnadu rybám, ptákům, V., zajícům n. Sych. — co na co, na koho. Pokrm na udici. Jel. Pasti na koho. Aesop., Lom. — čeho kam. Takových na udici a do osidel nastrahují pokrmů. Jel. — čím: lepem na ptáky. Us. Nástražník, u, m., svorník v předu vozu,
spojující obrtlík s nápravou, nicohlav, der Spannnagel. Us. Plaň. Nastrčenec, nce, m., der Strohmann. Dch.
Nastrčení, n., die Auf-, Ansteckung. D.
Nastrčený, vorgeschoben, der Strohmann,
Dch., aufgesteckt, vorgereckt, aufgedrungen, Jg- |
||
|
|||
Předchozí (76)  Strana:77  Další (78) |