Nastrčiti, il, en, ení; nastrkovati, nastr-
kávati, nastrkávávati = nabodnouti, napích-
nouti, aufstecken, anstecken, aufpflanzen, an-
spiessen,einfädeln; nastražiti, hin-, aufstellen;
navrhnouti, nahoditi, nastaviti, vorwerfen,
vorhalten; mnoho nastrčiti, viel auf-, ein-
stecken, aufpflanzen. Jg. — koho. On ho
tam nastrčil (nastrojil). Ros. Jiného místo
sebe n. Us. — co (všecko), čeho (část)
kam (nač, do čeho, zač, mezi co, k čemu).
Červů na udici. Us. Prsten, náprstek na prst
n., Us., zločince na kůl, ptáky (ptákův) na
rožeň, Ros., něco na žerď, Kom.; sám se na
kord nastrčil. Ros. N. niť do jehly. Jg. Lidu
(mnoho) do šatlav nastrkali. Us. Nastrkati
čeho za co. Ľr. P. 274. Nastrkovati koho
k čemu. V., Kom. Nestrkals mezi písma
hanlivých slov. Ctib. — co komu. Bez-
děčnému něco n. V. Nastrčili mu jej. Us.
Nastrčil mu nohu, aby upadl. Us. Kozel mi
ho nastrčil. Rád by bral, pořád nastrkuje
ruku. Us. — co čím. Nastrkali plné šatlavy
lidem. Us. Jen neprozřetelností to neštěstí
nastrčil. Kom. — se čeho s čím, strkaje
práci míti, lange stossen, anstecken. Jg. Ten
se toho kamene, s tím kamenem nastrkal.
Ros. - Vz Strkati.

zástrčka, y, f., der Ansatz. Rk.

Nastřebati se, -bám n-bi se, napiti se
střebaje, sich anschlürfen. —se čeho: krve.
Star. let. 518.

Nastřehati, nastřehu, nastříhati, nástrahy
činiti. Dnem i nocí nastřiehá (ďábel), aby
polapil. Z 14. stol.

Nástřel, u, m, nastřelní, nástřelek, der
An-, Streifschuss. — N., zapálené místo na
těle, když se podbirati počíná. Us. Klát.

Nástřelek, Iku, m. N. ďáblův = co ďábel
nastřelil, nahodil, V., Teufelswerk, n.; po-
chlebník. Rváč. Proti tělu a jiným nástřelkům.
D.

Nastřelenec, nce, m., ein Angeschossener.
Rk.

Nastřelení, n., das Anschiessen, der An-
schuss. D.

Nastřelený; -len, a, o, angeschossen. N.
zajíc, jelen. Us. Kehdy nastřelen (lev) za
lovcem žene. Rkk. 55.

Nastřeliti, il, en, ení; nastřelovati; na-
stříleti, el, en, ení, postřeliti, anschiessen;
nahoditi, in den Wurf bringen. Jg. — koho:
jelena. Us. — čím, sekaným železem, broky.
Us. — čeho. Us. — se čeho, co kým
(nahoditi). Ďábel nastřelil své nástroje, po-
chlebníky, kteří navozovali krále. Rváč. —
N., začínati se podbirati. Vz Nástřel. Us.
Klat.

Nastření, n., das Ausbreiten, Aufstreuen.
Us.

Nastřený, vz Nastříti.

Nástřep, a, m., branchipus, žábronožec
Krok.

Nástřešek, šku, m., přístřešek, das Wet-
terdach. Řád. stav.

Nástřešní, Dach-. Scip.

Nastřeliti, il, ěn, ění, nastřetovati. Na-
střetujeme nejprve o času, kterým jmína a
psána hyla apokalypsa a o místě, na kterém
se obojí dálo. Sš. Zj. 344.

Nastříci, střehu, střáhl, střežen, ení. Auf-
stellen, aufpassen lassen. — koho (na stráž
dáti). Schön.

Nástřih, u, m., der Aufschnitt mit der
Schere, die Schlitze. Rk.

Nastříhati, aufschneiden, zuschneiden. —
i co. Dnes nastříhal šaty, ale nedostříhal jich.
Us. — na co: na šaty. Us. — čeho: papírků.
Ros. — se čeho, se s čím, lange schneiden.
Ros. Vz Stříhati, Nastříhnouti. — N., vz
Nastřehati.

Nastříhnouti (nastřihnouti, D.), hnul, ut,
utí a nastřihu, střihl, žen, žení, anschneiden,
zuscheren. Jg. — co čím komu. Us.

Nastříhnutí, n., das Anschneiden. D.

Nastříhnutý, angeschnitten. Jg.

Nastříleti, vz Nastřeliti.

Nastříti, nastrn, el, en, ení; nastírati,
prostříti, auf breiten; namítati, vorwerfen,
vorhalten. Jg. — co kam: ubrus na stůl.
J. — čím co: stůl kobercem. Jg. — co
komu. N. komu činy jeho (namítati). Jg.

Nastrkadlo, a, n. = prsten. Us. v Krkonš.

Nastrkati, vz Nastrčiti.

Nastrkovací, Einschub-. N. šroub, die
Mutterschraube. Rk.

Nastrkovati, vz Nastrčiti.

Nástroj, e, m., das Werkzeug, Instrument;
Organ, Mittel, Vorbereitung, vše, čím se něco
dělá, vykonává. Všeliký n., nádobí k řemeslu
a dílu náležité. V. N. válečný, hradební (das
Schanzzeug), naťahovací, hodinný, k držení
(držák), k obouvání (obuvák), dýchací, ke
kopání n. kopací, k ubírání n. uběrací, Jg.,
náchmatný, Tastinstrument. Rk. Nástroje ře-
meslnické, hudební. Us. N. optický, pevný
(fix), přenesitelný. Nz. — N. hudební; stru-
nové (strunné, ostruněné, Hd.), dechové (n.
foukací), tlukací (bicí, Hd.). Strunové; smyč-
cové (smykací, Rk.): housle, altoviola, vio-
loncell (violončel), houslový klavír (niněra);
strunkové n. drnkavé; harfa, kytara, citera,
cimbál, fortepiano, spinetl. Dechové; dřevěné,
mosazné. Dřevěné; flétna, flétna zobcová,
flageolet (flažolet), čakan, oboe (oboj), fagot,
klarinet, fysharmonika; mosazné; trompetka,
lesní roh, posón. Tlukací; kotle, bubny, tam-
burína, talíře atd. S. N. N. klavesní, plechový,
třecí (harmonika sklenná), smykací nebo
houslový, píšťalný. Hd. Vz Hudební. — Ná-
stroje lékařské. N. pro dobytčí lékaře. Vz
trubice, nůž, nožík, jehla, kleště, nůžky,
proštěpec, trokar (bodec), pušťadlo, želízko,
prsa, hák, háček porodní, stříkačka, zname-
nací nástroj, roh, bodec, patradlo. — N.
k pitvě; vz nůž, nožík, proštěpec, lamač,
háček, dláto, nůžky, škrabadlo, lopatka,
pilník, pilka, rachiotom, kleště, měřidlo,
stříkačka, kružidlo, jehla, kladivo. — N.
k pracem mikroskopickým. Vz jehla, nožíček,
břitvička, bodec, harpuna, proštěpec, nůžky,
pilka, břitva, stříkačka, držadlo, nůž. — N.
ranlékařské, vz nožík, břitvice, jehla, kopíčko,
nůž, nůžky, kleštičky, lopatka, proštěpec,
patradlo, list, lžička, bodec, držadlo na lapis,
cévka, roura. — N. k pouštění silou a sázení
baněk, vz obinadlo, pušťadlo, želízko, se-
káček, lampa, baňka, pijavka. — N-je k vy-
šetřování podkožnímu, vz stříkačka. — N-je
na trhání zubův, vz páka, pačidlo, kleště,