jejich k nečistotě se nastrojujeme. V. — co
komu: vnadu rybám, ptákům. Us. — co
k čemu, z čeho. Jídla z mouky k obědu
n. Us. Jediné leč sám Bůh z milosti své
ráčí uši k slyšení nastrojovati. Br. — se,
dlouho strojiti, lange veranstalten, vorrichten,
anrichten, ankleiden, sich anschicken, vor-
bereiten. Jg. — se koho, čeho. Ten se
jich, těch jídel nastrojil. — se s čím. Ten
se s těmi jídly nastrojil. — se kde, kdy.
Nastrojila se dosti v té kuchyni, při těch
hodech. Jg. — aby. Nastrojila jídel, aby je
poctila.

Nástrojna, y, f. = nástrojovna. Rk.

Nástrojně (= hrdopyšně, pomphaft) se
míti. Dal. 139.

Nástrojní, Instrumental-, Werkzeug-. N.
pád, instrumental.

Nástrojník,a,m.,der Instrumentenmacher.
Dch.

Nástrojnosť, i, f., die Organisation. Th.

Nástrojný, úpravný, wohl zugerichtet,
pomphaft. — N., k nástrojům se vztahující,
nástrojni. Oko jest nástrojný úd. Ms. —
N., mechanický, mechanisch. Šedl.

Nástrojosloví, n., die lnstrutncntenlehrc.
Rk.

Nástrojovati, vz Nastrojiti.

Nástrojovna, y, f., das Instrumenten-
kabinet. Rk.

Nastrouhání, n., die Einreibung. D.

Nastrouhaný, an-, eingerieben, geschabt.
Us.

Nastrouhati, -hám, -ži; hej n. struž, al,
án, ání; nastruhovati; nastrouhnouti, nul a
hl, ut, utí, viel zusammienreiben, einreiben;
anreiben. Jg. — co: housku (nastrouhl ji,
ale nedostrouhaljí, nebo: celou ji nastrouhal).
— čeho: housky (kus), housek (více, mnoho
jich, s dostatek). — čeho kam: sýra, housky,
perníku do svítku, do omáčky. Ros. — na
čem: na struhadle. Vz Strouhati.

Nastroužiti, il, en, ení; nastružovati,
drechseln, drehen. Jg. — čeho. Ros. — Na
soustruhu velikým namáháním a s velikou
pilností svému bratru v soustružně krásných
věcí nastroužil.

Nástrůjce, vz Nástrojce.

Nástruní, n., struny, die Saiten. N. harfy. Č.

Nastruniti, il, ěn, ění, besaiten, mit Saiten
beziehen. Něžně nastruněný. Dch. — co:
lyru. — čím: rukama, kleštěmi a kladívkem.
— co komu zač: za zlatku. Us.

Nastuditi, il, zen, ení; nastuzovati, er-
kühlen, erkälten. — co komu kde. Nastudil
jsem si hlavu, nohy ve sněhu. — čím: sněhem.
Us. —se. Jájsem se hrozně nastudil (nastydl
jsem).— se na co: na nohy. Ros. — se kde:
na ledě, na klouzačce. Us. Vz Nastydnouti.

Nástup, u, m., nastoupení, der Auftritt,
Antritt, lhůta n-pu. Dch.; 2. nač se nastu-
puje, der Auf-, Antritt; 3. zástup, der Haufe;
4. arsis, die Hebung. To místo, kde počátek
pořadí, nazýváme v metrice nástup, ostatní
až do následujícího nástupu úleh (thesis).
Krok. Vz Arsis. 5. Takt, chod hudební.
Světz., Č.

Nástupce, e, m., nástupník, náměstek,
der Nachfolger. N. trůnu, der Thronfolger.
D. N. dostati.

Nástupek, pka, m. = nástupce. — N.,
pku, m., schůdek na řebříku, die Spriessel.
Us. — N., die Nachfolge. Jg.

Nástupkyně, ě, nástupnice, e, f., die Nach-
folgerin. Jg.

Nástupné, ého, n., das Antrittsgeld. Rk.

Nástupnice, vz Nástupkyně.

Nástupnictví, n. N. na trůn. Die Nach-
folge.

Nástupník, a, m., der Nachfolger. Berg.

Nástupný. Hospodář nastoupiv na statek
dal přátelům nástupného sud piva, hostinu.
Us. — N., nachfolgend. Ráj.

Nastupovací řeč, die Antrittsrede. Rk.

Nastupovatel, e, m. = nástupce. Zlob.

Nastupovati, vz Nastoupiti.

Nástupství, -stvo, a, n., die Nachfolge.
Ráj.

Nasturan, u, m., ruda uranová. Vz Bř.
N. 198.

Nastuzení, n., die Verkühlung, Erkältung,
jest následek škodné činnosti zimy na tělo
lidské n. zvířecí. S. N.

Nastuzenina, y, f., nastuzení, die erkältete
Stelle am Körper. Us.

Nastuzený, zen, a, o. Má n-né nohy. Us.
Erkältet.

Nastydati; nastydnouti, dnul u dl, utí.
Chybně: nastydnouti se. Sich verkühlen.
Brs. 110. Včera jsem nastydl. Us. Noha mi
nastydla. Dch. — čím na co: zimou na
nohy. Ros. — kde: v lese, ve sklepě. Us.
Vz Nastuditi.

Nastydlý, erkältet. N. člověk, pokrm (kalt
geworden). Zlob.

Nastydnouti, vz Nastydati.

Nastydnutí, n. N-tím churavěti. Vz Na-
stuzení.

Nastýkati, na Slov. nadívati, anstecken,
anfädeln. — co: perly. Plk.

Nastýskati, vz Stýskati.

Násudek, dku, m., čásť svrchní úsudku,
der Vordersatz. Marek. (Nápověď. Rk.). —
N., podložka na nádobu s vínem, které se
má filtrovati. Šk.

Násuk, u, m. Cívka jest i prázdná i na-
soukoná, die Spule; ale veliká, prázdná
cívka (tělo, na které příze se souká) slove
násuk. Nvk.

Nasunouti, ul, ut, utí, nasypati; nastrojiti,
nastrčiti, anschütten; anstiften, nahe legen. —
Nasunuli učeníka toho, aby se Pána o té
věci otázal. — co komu k čemu. Spolu
jim myšlénku k rozjímání nasunuv. Sš. L.
171. — se, namanouti, na mysl přijíti, ein-
fallen. Jak to každému se nejspíše nasunuje.
Sš. L. 59. — se kam. Abych sě nenasmml
v osidla jeho. Z 14. stol.

Nasušiti, il, en, ení; nasušovati, nasuší-
vati, viel dörren. — komu čeho. Ten mu
nasušil ovoce! Us. — se čeho, s čím: ovoce,
s ovocem.

Nasutí, n., das Anschütten, die Aufschüt-
tung. Jg.

Nasutý; nasut, a, o = nasypaný, naplněný,
aufgeschüttet, angeschüttet. St. N. kř. 46.
N. vrch, míra. Jg. — čím: loď obilím n.
Zer. L. I. 66.

Nasvědčení,n., die Bezeugung, der Beifall.
Plk.