Nášev, švu, m., vz Náševek.

Náševek, vku, m., přišitý kus, ein an-
gestückeltes Stück, der Ansatz.

Naši, vz Náš.

Nášijec, jce, m., das Krummholz. Rk.

Nášijek, jku, m., die Halskette ; der Nak-
kenstreich, pohlavek. Ros.

Našilhati se po kom, genug, oft schielen.
Zlob.

Nášilhavý, etwas schielend. D.

Našina, y, f., naše země, das Inland.
Trest. zák.

Našinec, nce, m., einer der Unseren. Solf.,
Tkadl. M., GR. N., kdo s námi, při nás jest.
Jg. V našinci = u nás, doma. Kb. Vz Náš.

Našinouti, nul, ut, utí; našívati = na-
hnouti, beugen. Us. — N. se = nahnouti
se, sich beugen; nalomiti se; poddati se,
sich darbieten. Ros. — co, koho, se kam.
Někoho na stranu n. (nahnouti). Jg. Se na
zeď n. (podepříti se). Jg. Se na smrť na-
šívají (poddávají). Pass. — se. Našinul jsem
se (nalomil, polámal). Us.

Našinský, náš, unser. Na Slov. Plk. N.
plodiny, inländisch. Trest. zák.

Našiustvo, a, n., die Unsrigen. Rk.

Našiti, našiji, il, it, ití; našívati, an-, be-,
aufnähen. — co: rukávy, šaty. Us.— čeho.
Ta našila košil, prádla. Us. — co k čemu:
kusy k šatům. Us. — co kam: záplatu na
rukáv. Us. — se čeho, s čím, lange, oft
nähen. Dosti se těch košil n. s těrni košilemi
našila.

Našívaný; -ván, a, o, angenäht, ange-
flickt. N. rukáv, spodky. Jg.

Naškrábati, -bám, a-bu; naškrabovati;
naškrábnouti, bnul a bl, ut, utí, aufkratzen,
zusammenkratzen, ankratzen, anreiben. Jg.

— co: psaní. Lecos n. D. On to jen na-
škrábl. Ros. — čeho čím. Ten toho nožem,
perem naškrábal. Us. — čeho, co, s čeho :
se stolu, se stěny. — se čeho, se s čím,
lange, oft schaben, kratzen. Dosti se té
knihy, Us., s tou knihou naškrábal. Ros.

Náškrabek, bku, m., der Ritz, die Auf-
kratzung. Berg.

Naškrabovací stroj, dieVorkra-tzmaschine.
Tech.

Naškrobiti, il, en, ení. Vz Škrobiti.

Naškrtati, naškrábati, auíkritzeln. — co.
Naškrtal to, co slyšel. Us. — co čím : perem.

— se čeho, se s čím.

Naskýtati, vz Skytati.

Nášlap, u, m., der Auftritt. Jg.

Našlapanee, nce, m., chytrák, ein gerie-
bener Mensch. Ros.

Našlapání, n., die Eintretung, Antretung,
die Einstampfung. D.

Našlapaný; -pán,a, o, getreten, gestampft.
N. seno, mláto, vlna, chmel, pytel. Us. —
N. člověk, listig. Jest šelma našlapaná (pro-
livaná, lehkomyslná). Ros.

Našlapati, eintreten, mit Füssen zusam-
menstampfen. Jg. — co kde: chmel v cejše.
Us. — koho = šlapáním napraviti, tretend
einrichten. Us. Dch. — co čeho, kam: do
pytlů. — se čeho, se s čím. Ros. Vz Na-
šlápnouti.

Nášlapek, pku, m., na čem se šlape, jako
sedláci na škorních mívají. Kos. — N., bláto,

které se na obuv nalepí, ošlapek, příšlapek,
der Antritt. Za n. někoho míti (za nic ne-
pokládati). Us. Vz Pečeť. — N., mozol od
šlapání. Die Schwiele am Fuss.

Našlapiti, vz Našlápnouti. Rk.

Nášlapník, a, m., der Nachzügler, Nach-
treter, Nachahmer. Jedni Hermu k n-ům Mon-
tanistů kladou. Sš. Oa. 172. — Koll.

Našlápnouti, pnul a pl, utí; našlapiti,
il, ení; našlapovati, worauf treten, auftreten;
dringen; den Hof machen. Jg. — čím. Na-
šlápni celou nohou. Us. — Eus. — kam:
na ještěrku. Aesop. Silně na to našlapuje
(nastupuje, naléhá). Ros. — komu na co:
na paty (do šlepějí jeho stoupati). Br. Sobě
na jazyk (kvapně mluviti). V. — koho:
ženskou (za ní choditi). Plk.

Našlemovati, vz Šlemovati.

Našlichtovati, einschmieren, benetzen. —
co: přízi (namočiti). Us.

Nášlík, u. m., držení, kterým dobytek
voj s vrchu zadržuje, die Halskette. Jg.

Našmárati, našmarovati; našmařiti, il,
en, ení = zle napsati, naškrábati, aufschmie-
ren, aufkritzeln. Zlob. — co čím. Co mi po
tom, že sobě mnou někdo papír našmaruje.
Kom. — co, čeho kam. Svou myšlénku,
svých myšlének na papír n.

Našmelcovati, vz Šmelcovati.

Našnosť, i, f., unser Liebden, Wir, Jch.
Jg. Cf. Vašnosť.

Našňupkati, vz Šňupkati.

Našom, v obec. mluvě m. našem. Vz Náš,
Čom.

Našourati, vz Šourati.

Našoustati, vz Šoustati.

Našpendliti, vz Špendliti.

Našpičatělý, nášpičatý, wenig spitzig.

Našpihovati , • našpižovati = zaopatřiti,
versehen, verproviantiren, vollladen. — kam
komu čeho : sobě potrav do korábu. V.—-
co, koho čím: město pokrmy i oděním,
Ben. V., střelbou, Har., obilím. Háj.

Našpikovati, spicken. — koho, co za-
jíce, korotev, Us., měšec. Scip. — čím:
měšec dukáty. Us. — komu, se čeho, s čím :
se zajíců, se zajíci, lange spicken.

Nášpinavý, ein wenig schmutzig. Ja.

Našpiněný, trochu ušpiněný, ange-
schmutzt. N. prádlo. Us. Dch.

Našpiniti, il, ěn, ění; našpiňovati, an-
schmutzen. — co : prádlo, košile. — čím:
mácháním-se v blátě. Us.

Našpitati, našeptati, einflüstern. — co
komu kam : v ucho. Kam., Tn.

Našpižovati, vz Našpihovati.

Našplíchati, čeho kde: vody ve světnici,
einpanschen. Jg.

Našprymovati, vz Šprymovati.

Našroubovati, anschrauben. Us.

Nášfavlosť, i, f., nákyslosť, die Säuer-
lichkeit.

Nášťavlý, nákyslý, säuerlich. Us.

Naštěbetati, betám a beci, lange schnat-
tern.

Naštěkati se, viel, lange bellen. Jel.

Naštěpovati, viel pflanzen, propfen. —
komu čeho. On si jiných štěpů naštěpuje.
Solf. — co. Všecky štěpy naštěpoval.

Naštercovati se, lange sterzen. Jg.



	82

	Nášev, švu, m., vz Náševek. Náševek, vku, m., přišitý kus, ein an- gestückeltes Stück, der Ansatz. Naši, vz Náš. Nášijec, jce, m., das Krummholz. Rk. Nášijek, jku, m., die Halskette ; der Nak- kenstreich, pohlavek. Ros. Našilhati se po kom, genug, oft schielen. Zlob. Nášilhavý, etwas schielend. D. Našina, y, f., naše země, das Inland. Trest. zák. Našinec, nce, m., einer der Unseren. Solf., Tkadl. M., GR. N., kdo s námi, při nás jest. Jg. V našinci = u nás, doma. Kb. Vz Náš. Našinouti, nul, ut, utí; našívati = na- hnouti, beugen. Us. — N. se = nahnouti se, sich beugen; nalomiti se; poddati se, sich darbieten. Ros. — co, koho, se kam. Někoho na stranu n. (nahnouti). Jg. Se na zeď n. (podepříti se). Jg. Se na smrť na- šívají (poddávají). Pass. — se. Našinul jsem se (nalomil, polámal). Us. Našinský, náš, unser. Na Slov. Plk. N. plodiny, inländisch. Trest. zák. Našiustvo, a, n., die Unsrigen. Rk. Našiti, našiji, il, it, ití; našívati, an-, be-, aufnähen. — co: rukávy, šaty. Us.— čeho. Ta našila košil, prádla. Us. — co k čemu: kusy k šatům. Us. — co kam: záplatu na rukáv. Us. — se čeho, s čím, lange, oft nähen. Dosti se těch košil n. s těrni košilemi našila. Našívaný; -ván, a, o, angenäht, ange- flickt. N. rukáv, spodky. Jg. Naškrábati, -bám, a-bu; naškrabovati; naškrábnouti, bnul a bl, ut, utí, aufkratzen, zusammenkratzen, ankratzen, anreiben. Jg. — co: psaní. Lecos n. D. On to jen na- škrábl. Ros. — čeho čím. Ten toho nožem, perem naškrábal. Us. — čeho, co, s čeho : se stolu, se stěny. — se čeho, se s čím, lange, oft schaben, kratzen. Dosti se té knihy, Us., s tou knihou naškrábal. Ros. Náškrabek, bku, m., der Ritz, die Auf- kratzung. Berg. Naškrabovací stroj, dieVorkra-tzmaschine. Tech. Naškrobiti, il, en, ení. Vz Škrobiti. Naškrtati, naškrábati, auíkritzeln. — co. Naškrtal to, co slyšel. Us. — co čím : perem. — se čeho, se s čím. Naskýtati, vz Skytati. Nášlap, u, m., der Auftritt. Jg. Našlapanee, nce, m., chytrák, ein gerie- bener Mensch. Ros. Našlapání, n., die Eintretung, Antretung, die Einstampfung. D. Našlapaný; -pán,a, o, getreten, gestampft. N. seno, mláto, vlna, chmel, pytel. Us. — N. člověk, listig. Jest šelma našlapaná (pro- livaná, lehkomyslná). Ros. Našlapati, eintreten, mit Füssen zusam- menstampfen. Jg. — co kde: chmel v cejše. Us. — koho = šlapáním napraviti, tretend einrichten. Us. Dch. — co čeho, kam: do pytlů. — se čeho, se s čím. Ros. Vz Na- šlápnouti. Nášlapek, pku, m., na čem se šlape, jako sedláci na škorních mívají. Kos. — N., bláto,	které se na obuv nalepí, ošlapek, příšlapek, der Antritt. Za n. někoho míti (za nic ne- pokládati). Us. Vz Pečeť. — N., mozol od šlapání. Die Schwiele am Fuss. Našlapiti, vz Našlápnouti. Rk. Nášlapník, a, m., der Nachzügler, Nach- treter, Nachahmer. Jedni Hermu k n-ům Mon- tanistů kladou. Sš. Oa. 172. — Koll. Našlápnouti, pnul a pl, utí; našlapiti, il, ení; našlapovati, worauf treten, auftreten; dringen; den Hof machen. Jg. — čím. Na- šlápni celou nohou. Us. — Eus. — kam: na ještěrku. Aesop. Silně na to našlapuje (nastupuje, naléhá). Ros. — komu na co: na paty (do šlepějí jeho stoupati). Br. Sobě na jazyk (kvapně mluviti). V. — koho: ženskou (za ní choditi). Plk. Našlemovati, vz Šlemovati. Našlichtovati, einschmieren, benetzen. — co: přízi (namočiti). Us. Nášlík, u. m., držení, kterým dobytek voj s vrchu zadržuje, die Halskette. Jg. Našmárati, našmarovati; našmařiti, il, en, ení = zle napsati, naškrábati, aufschmie- ren, aufkritzeln. Zlob. — co čím. Co mi po tom, že sobě mnou někdo papír našmaruje. Kom. — co, čeho kam. Svou myšlénku, svých myšlének na papír n. Našmelcovati, vz Šmelcovati. Našnosť, i, f., unser Liebden, Wir, Jch. Jg. Cf. Vašnosť. Našňupkati, vz Šňupkati. Našom, v obec. mluvě m. našem. Vz Náš, Čom. Našourati, vz Šourati. Našoustati, vz Šoustati. Našpendliti, vz Špendliti. Našpičatělý, nášpičatý, wenig spitzig. Našpihovati , • našpižovati = zaopatřiti, versehen, verproviantiren, vollladen. — kam komu čeho : sobě potrav do korábu. V.—- co, koho čím: město pokrmy i oděním, Ben. V., střelbou, Har., obilím. Háj. Našpikovati, spicken. — koho, co za- jíce, korotev, Us., měšec. Scip. — čím: měšec dukáty. Us. — komu, se čeho, s čím : se zajíců, se zajíci, lange spicken. Nášpinavý, ein wenig schmutzig. Ja. Našpiněný, trochu ušpiněný, ange- schmutzt. N. prádlo. Us. Dch. Našpiniti, il, ěn, ění; našpiňovati, an- schmutzen. — co : prádlo, košile. — čím: mácháním-se v blátě. Us. Našpitati, našeptati, einflüstern. — co komu kam : v ucho. Kam., Tn. Našpižovati, vz Našpihovati. Našplíchati, čeho kde: vody ve světnici, einpanschen. Jg. Našprymovati, vz Šprymovati. Našroubovati, anschrauben. Us. Nášfavlosť, i, f., nákyslosť, die Säuer- lichkeit. Nášťavlý, nákyslý, säuerlich. Us. Naštěbetati, betám a beci, lange schnat- tern. Naštěkati se, viel, lange bellen. Jel. Naštěpovati, viel pflanzen, propfen. — komu čeho. On si jiných štěpů naštěpuje. Solf. — co. Všecky štěpy naštěpoval. Naštercovati se, lange sterzen. Jg.