Nášti, m., naštívání, die Aufhetzung. Uči-
nil to z n. Us. Bělohr.

Naštilcovati se, lange schnippen. — se
koho. Ros.

Naštípati; naštípnouti, pnul n. pl, ut,
utí, viel spalten. — co : dříví (všecko). Kdo
to prkno naštípl (anspalten) ? Us. — čeho :
dříví (mnoho). — čím sekerou. — komu
za co: za záplatu. Vz Štípati.

Naštovice, vz Neštovice.

Naštvati, štvu; naštívati, auf-, anhetzen.
Jg. — koho proti komu. Jg.

Našuchořiti, il, en, ení, na Slov. = na-
čechrati. — co: seno, aufsträuben, locker
auf einander legen. Plk.

Našumařiti, komu čeho: si peněz. Ten
se tam našumařil, hat dort lange gefiedelt.
Us. Hý.

Našupati se, sich gütlich thun (beim
Essen, mit Vergnügen viel zusammenessen).
Us. Dch. Ten se něco našupal = naběžel.
Us. na Mor. Mřk.

Našustiti, vz Šustiti.

Našveholiti čeho. Našveholil toho, až uši
brněly. Sych. Viel, schwatzen, plaudern. D.

Našvihati, vz Švihati.

1. Nať, i (ne: ě), f. N., listy u bylin a
zelin, strboulí. N., soujem všech (zelených)
nadzemních částí bylin jedno-nebo víceletých,
nedřevnatějících, mimo květy a plody, tedyhlavně lodyh a listův. S. N. N. řípy (řepná),
bramborová, petruželná. Jg. Do nati růsti,
v obec. mluvě: do natě. Jg. N. lišejníků jest
strupovitá n. křídovitá. Rostl. — Boží n.
(zastr.) = tajný úd. Novot.

2. Nať, vz Na.
Natáčeti, vz Natočiti.

Natáčka, y, f., das Aufwinden. N. vlasová,
Haarwickel, f.

Nátah, u, m., natažení, die Ausdehnung.
— N., polámání se, strhnutí si háku, die
Kreuzschmerzen, das Lendenweh. Má n.,
umřel od n-u; má to z n-hu. Mor. Hý. —
N., ranění stromu, aby míza n. pryskyřice
vytékala, die Anritzung. Um. les.

Natahač, e, m., na Slov., natahák, u, m.,
die Reifzange; der Strecker (Muskel). Jg.,
Rk.

Natahání, n., die Zieherei, Schlepperei.
Mnoho při tom n. (práce). Kom.

Natáhati, natahati, = mnoho do hro-
mady tahati, viel wohin ziehen. Jg. — čeho
odkud: dříví z vody. Jg. — komu čeho.
Natáhal si dříví pro celou zimu, Jg., na
celou zimu. — se. Dnes jsme se něco na-
táhali. Us. Natáhá sa, jak by byl náručního
volka bratr. Na mor. Zlínsku. Brt. — se
v čem: ve službě. Jg. — se čeho, s kým,
s čím, tahaje se vypracovati, sich müde,
satt ziehen, schleppen. Jg. Nebudu se s tím
natáhat. Na mor. Zlínsku. Brt. — Vz Na-
táhnouti.

Natáhlý, angezogen, čím. Šišky máslem
natáhlé. Jg. — N., nakažený. U Příb. Mtl.

Natáhnouti, natahnouti, ul, ut, utí;
natahu (zastr.), natáhl, tažen, ení; nataho-
vati = roztáhnouti, rozložiti, dehnen, aus-
dehnen, strecken, spannen, an-, ausspannen,
recken; napiati, spannen, anziehen, auf-
spannen, aufziehen ; vysoce ceniti, nasaditi,

nadražiti, hochschätzen, überbieten, viel be-
gehren, schnüren; navážiti, schöpfen; točiti,
kroutiti smysl, verdrehen, schlecht deuten;
týrati slovy, durchziehen, zwicken, striegeln,
aufziehen; se = protahovati se, sich recken,
dehnen, strecken; polámati se, Lendenweh
bekommen; dlouho tahati, lange ziehen,
zerren; vztahovati sc, wohin zielen, sich
beziehen. Jg. — abs. Hospodský natahuje
(draze prodává). Jg. — co: provaz, tenata,
Ros., plachty, kohoutek, luk, lučiště, V.,
hodiny, struny, D., ručnici, Us., něčí slova,
M., boty (pospíchati), Us., hubu, tvář, nos
(ein langes Gesicht machen). Šm. On tu věc
natahuje (zvětšuje). Šm. Umí věc svou n.
(nadražiti). Jg., Šm. N. deštník, krk. Dch.
Natahovati koho, Jemanden aufziehen, fop-
pen, germ. m. nabírati koho, šašky z koho
míti (Kom.), šašky strojiti, tropiti si z koho;
podávati si koho, za nos voditi. Brs. 110.
Na mor. Zlínsku říkají také: podpalovat,
podpichovat, podebírat někoho. Brt. —
čeho : Natáhni i provazů svých, Br.; n. vody
(navážiti), D., zákona (smysl jeho skroutiti),
písem. Jg. N. práva co voskového nosu. V.
Nebť natáhnu těch tvých uší. Jir. dh. — co,
čeho, k čemu. Křivolací všeho natahují
k tomu, čehož dokázati usilují. V. Šíji k no-
sení n. Jel. Natáhl ho co kunu k trhu. Jg.,
Č. Aby slovo k mylným rozumům lidským
nenaťahoval (nepřekrucoval). Proch. Oba dva
důvodů k svému přirození přivedených na-
tahují. V. — co, koho (se) na co, kam.
Někoho na skřipec. D. Struny na housle.
Ml. Nač si upřel, na to ho natáhnouti (tam
ho vésti) chce. Kom. Nemá se více na to
natahovati, Anspruch erheben. Urb. v. Konitz.
Gl. 173. — koho čím. Lidi zbožím n. (pře-
táhnouti). Ros. Někoho děvčetem n. (týrati,
že má děvče, milou). Us. Vz N. koho (na-
hoře). — koho proč : pro jeho výchlubnosť
(slovy týrati). Ml. — co po čem, jak :
plachty po větru. V. — se. Natáhni se. Us.
Víc se nenaťahuj, než se můžeš přikryti. Jg.,
C, Lb. Vz Šetrnost'. — se čím. Z toho vě-
domo, kam se apoštol tou řečí natahuje (se
vztahuje, kam měří). Stav. svob.

Natáhnutí, n., das Aufziehen, Anziehen,
die Streckung. Jg.

Natáhnutý, an-, aufgezogen, ausgedehnt,
ausgestreckt. Us. Vz Natáhlý.

Naťahovací klíček od hodinek. Aufzieh-.

Jg.

Natahovač, e, ш., der Anzieher; tlustý
provaz u sládkův a tesařů k tahání. Us.

Natahování, n. N. práv. Kom. Das Auf-
ziehen, Dehnen.

Natahovatel, e, m., vz Natahovač.

Natahovati, vz Natáhnouti.

Natál, u, m., šp. v horn., z něm. Antheil,
podíl. Pr.

Natancovati se s kým kde: v hospodě,
na strelnici, na louce atd. Viel tanzen. Ros.

Natápěti, ěl, ěn, ění, tauchen. — co kde.
Vítr natápěl křídla svá v moři a nové vody
na ně vyléval. Hlas.

Natarasiti, vz Tarasiti.

Natarmarčiti se, tandeln. Ros.

Natasiti se, natasovati se, nabrati se.
Ros.