Nataškařiti se, il, ení; čeho na kom
jak : úlisnými slovy, schelmisch, spitzbübisch
herauslocken. — se, wenig o. viel treiben. Ros.

Natáti, nataji, ál, ání; natávati = táním
natéci, aufthauen. Ros. — čeho. Natálo tam
vody.

1. Naťatý, angehauen. Ros. Vz Natíti.

2. Naťatý, mnoho nati mající, keřnatý,
strauchig. N. zemčata. Us.

Natažení, n. = natahnutí.

Natažený; žen, a, o, aufgezogen, gedehnt,
gestreckt, gespannt. Jg. Tuze n. V. N. provaz,
kohoutek. Z tuha n. D. — k čemu. Kaza-
telská reč k tomu napiatá a natažená býti
má, aby . . . Scip. — Nataženou! velí po-
rybný pri lovení ryb, má-li se síť více roz-
táhnouti. Šp.

Natažitelnosť, i, f., die Dehnbarkeit. Rk.

Natažitelný, dehnbar. Rk.

Natážka, y, f., opletáni, potahování, un-
angenehme Schererei. Us. na Mor. Jg. Dle
Brt. na mor. Zlínsku také = namáhání. Vz
Natáhati. Brt.

Natba. V natby (v nadby) = nenadále.
Výb. I. Vz Nadba.

Nate, náte = tu máte. Vz Na, Ná.

Natéci (v obec. mluvě: natécti, natýcti),
nateku, tekl, tečení; natěkati (natíkati), na-
těkávati. Vz Téci. Mnoho vody, tekutosti
naběhnouti, einfliessen, durch Einfliessen voll
werden. — abs. Natekla plná nádoba vody.
Us. Ten rybník již plný natekl. Jg. — čím.
Kašna vodou natekla. Us. Ten rybník brzy
vodou nateče (naběhne). Ros. Juž každý dól
krví natekl. Výb. I. 1124. (Alx.). — čeho
kam. Do rybníka brzy vody nateče. Ros.
Do rybníka za týden plno vody nateče. Jg.
Už mu do bot natéká (už je v bryndě). Us.
Nateklo vody do sklepa. Üs.

Natenčiti, il, en, ení; natenčovati, ein
wenig dünn machen. — něco, se čeho,
lange, oft verdünnen. Us. — se s čím. Ros.

Natepati, -pám n. -pu, viel, oft, lange
schlagen. — se čeho, koho: dobytčete. Ros.
— komu (vybiti). Rk. — še čím čeho:
kamenem sloupu. Štelc. Vz Tepati.

Nátěr, u, m., der Anstrich. N. na vlhkou
zeď, na střechy zinkové, na železo; n. ole-
jový na cinku, na cementu. Vz Prm. III.
ě. 18., 6., 17. Ta krajina má melancholický
nátěr, lépe: ráz. Brs. 151.

Natěrací, Anstrich-, Anstreich-, N. barva,
die Schilderfarbe. Rk.

Natěrač, e,. m , der Anstreicher. Rk.

Natěračský, Anstreicher-. N. běl. Vz
Prm. III. č. 6.

Natěračství, n., das Anstreichergewerbe
Rk.

Natěradlo, a, n. N. elektriky, das Reib-
kissen. Ck. Vz Elektrika a KP. IL 197.

Natěrák, u, m., vz Elektrika.

Nátěrek, rku, m., der Anstrich; das Heil-
pflaster. Rk.

Nátěrka, y, f., die Schmiere. Rk.

Natesaný; -sán, a, o, nasekaný, ange-
zimmert. N. kláda. Jg. — N., otesaný, auf-
gezimmert. N. dříví. Jg. N. dříví. Us.

Natesati, -sám n. -ši, natesej n. nateš,
natesávati, anzimmern, naseknouti. Jedni
natesávají, jiní dotesávají. Us. — co. Na-

tesal dřevo, ale nedotesal ho. Ros. — čeho,
viel zimmern: dříví, krovů. Us. — co, čeho
na co: dříví na krov. Us. — se čeho, se
s čím, dlouho tesati, lange zimmern. Jg.

Nateskliti se, nateskniti se, il, ení, sich
lange ängstigen. Jg. — se po kom. Ros.

Nátěsta, y, f., nátěstka = nátěstek. Ve
Zlínsku na Mor. Brt.

Nátěstek, stku, m., nákvasa, nákvasek,
der Sauerteig. Na Mor. Hý. Zázrak na sle-
porodci učiněný měl býti n. k vyvedení víry.
Sš. J. 166.

Natěšiti se, il, en, ení. — se koho. Jg.
— se čím: svým synem. Us. Vz Těšiti.
Lange trösten, erfreuen.

Natětí, n., das Anhauen, der Anhieb. D.

Natěžiti, il, en, ení; natěžovati = utěžiti,
Geld lösen. — čeho čím : peněz dobýváním
uhlí. Us. — se, lange arbeiten.

Natcha, y, f., na Slov. = rýma. Vz Nadcha,
Nátka.

Natchové koření, stoříšek, klinopád,
calamintha clinopodium. FB. 61.

Natínati, vz Natnouti.

Nation, fr. z lat. natio, odtud skráceně
české: nace = národ (užívá se ho obyčejně
přezdívkou). — Nationalní — národní. —
Nationalita, y, f. = národnosť. Rk. Die
Nationalität, Volkstümlichkeit.

Natírati, vz Natříti.

Nátisk, u, m., násilné ublížení, Bedrük-
kung, f., Drangsal, n., Druck, m. N-ky dě-
lati, trpěti. Ros. N-ky někomu činiti. Pulk.,
Hus., GR. Kdožby komu n, učinil. Zř. F. I.
N-em zemi naplniti. Br. N. v náboženství.
D. Veliké n-ky se jim staly. 1486. Boč.
Hledej sobě zisku bez jiných nátisků. Pk.

Natiskati, mnoho tiskati, andrücken, an-
stecken. — čeho kam. Natískali jste prstenů
na ruce. Ms. Bel. 182.

Natisknouti, ul, ut, utí a tiskl, štěn, oni;
natiskati; natiskovati, natiskávávati, natis-
kovávati, viel drucken. — čeho kde. V těch
tiskárnách už kněh natiskli! Us. — se čeho,
s čím, mit dem Drucken Mühe haben. Dosť
se té knihy, s tou knihou natiskli. Ros. Vz
Tisknouti.

Natísniti, il, ěn, ění, volldrängen. Rk.

Nátištník, a, m., der Bedrücker. Jg.

Natíti, natnu, ul, ut, utí a naťal, at, ětí;
natínati; naseknouti, anhauen, anritzen. D. —
co čím: Natínám strom sekerou. Vz Títi.

Nátka, vz Nadcha.

Natkaný, gewebt. Jg.

Natkati, čeho : plátna, Bibl., pavučiny.
Jel. — se čeho, s čím, lange weben. Ros.

Natkávati, hustěji tkáti, dichter weben.
Děje se silnějším přírazem bidla (Lade). Us.
soukenický. Nvk.

Nátkovice, e, f., růže, der Rothlauf, mor.
Vz Nádcha.

Nátkový. Rothlauf-. N. zelina (mor.), ko-
ření (čes.), melissa calamintha, die Berg-
münze. D.

Natkysiti, il, šen, ení, napadnouti koho,
hnáti se za kým, anfallen. Dá mu k ostří-
hání angely, aby ho ďábli nenatkysili na
věky. Bech.

Natlačený; -čen, a, o, gedrungen voll.
Míra n-ná a vrchovatá. Ros.