Předchozí (83)  Strana:84  Další (85) |
|
|||
84
|
|||
|
|||
Nataškařiti se, il, ení; čeho na kom
jak : úlisnými slovy, schelmisch, spitzbübisch herauslocken. — se, wenig o. viel treiben. Ros. Natáti, nataji, ál, ání; natávati = táním
natéci, aufthauen. Ros. — čeho. Natálo tam vody. 1. Naťatý, angehauen. Ros. Vz Natíti.
2. Naťatý, mnoho nati mající, keřnatý,
strauchig. N. zemčata. Us. Natažení, n. = natahnutí.
Natažený; žen, a, o, aufgezogen, gedehnt,
gestreckt, gespannt. Jg. Tuze n. V. N. provaz, kohoutek. Z tuha n. D. — k čemu. Kaza- telská reč k tomu napiatá a natažená býti má, aby . . . Scip. — Nataženou! velí po- rybný pri lovení ryb, má-li se síť více roz- táhnouti. Šp. Natažitelnosť, i, f., die Dehnbarkeit. Rk.
Natažitelný, dehnbar. Rk.
Natážka, y, f., opletáni, potahování, un-
angenehme Schererei. Us. na Mor. Jg. Dle Brt. na mor. Zlínsku také = namáhání. Vz Natáhati. Brt. Natba. V natby (v nadby) = nenadále.
Výb. I. Vz Nadba. Nate, náte = tu máte. Vz Na, Ná.
Natéci (v obec. mluvě: natécti, natýcti),
nateku, tekl, tečení; natěkati (natíkati), na- těkávati. Vz Téci. Mnoho vody, tekutosti naběhnouti, einfliessen, durch Einfliessen voll werden. — abs. Natekla plná nádoba vody. Us. Ten rybník již plný natekl. Jg. — čím. Kašna vodou natekla. Us. Ten rybník brzy vodou nateče (naběhne). Ros. Juž každý dól krví natekl. Výb. I. 1124. (Alx.). — čeho kam. Do rybníka brzy vody nateče. Ros. Do rybníka za týden plno vody nateče. Jg. Už mu do bot natéká (už je v bryndě). Us. Nateklo vody do sklepa. Üs. Natenčiti, il, en, ení; natenčovati, ein
wenig dünn machen. — něco, se čeho, lange, oft verdünnen. Us. — se s čím. Ros. Natepati, -pám n. -pu, viel, oft, lange
schlagen. — se čeho, koho: dobytčete. Ros. — komu (vybiti). Rk. — še čím čeho: kamenem sloupu. Štelc. Vz Tepati. Nátěr, u, m., der Anstrich. N. na vlhkou
zeď, na střechy zinkové, na železo; n. ole- jový na cinku, na cementu. Vz Prm. III. ě. 18., 6., 17. Ta krajina má melancholický nátěr, lépe: ráz. Brs. 151. Natěrací, Anstrich-, Anstreich-, N. barva,
die Schilderfarbe. Rk. Natěrač, e,. m , der Anstreicher. Rk.
Natěračský, Anstreicher-. N. běl. Vz
Prm. III. č. 6. Natěračství, n., das Anstreichergewerbe
Rk. Natěradlo, a, n. N. elektriky, das Reib-
kissen. Ck. Vz Elektrika a KP. IL 197. Natěrák, u, m., vz Elektrika.
Nátěrek, rku, m., der Anstrich; das Heil-
pflaster. Rk. Nátěrka, y, f., die Schmiere. Rk.
Natesaný; -sán, a, o, nasekaný, ange-
zimmert. N. kláda. Jg. — N., otesaný, auf- gezimmert. N. dříví. Jg. N. dříví. Us. Natesati, -sám n. -ši, natesej n. nateš,
natesávati, anzimmern, naseknouti. Jedni natesávají, jiní dotesávají. Us. — co. Na- |
tesal dřevo, ale nedotesal ho. Ros. — čeho,
viel zimmern: dříví, krovů. Us. — co, čeho na co: dříví na krov. Us. — se čeho, se s čím, dlouho tesati, lange zimmern. Jg. Nateskliti se, nateskniti se, il, ení, sich
lange ängstigen. Jg. — se po kom. Ros. Nátěsta, y, f., nátěstka = nátěstek. Ve
Zlínsku na Mor. Brt. Nátěstek, stku, m., nákvasa, nákvasek,
der Sauerteig. Na Mor. Hý. Zázrak na sle- porodci učiněný měl býti n. k vyvedení víry. Sš. J. 166. Natěšiti se, il, en, ení. — se koho. Jg.
— se čím: svým synem. Us. Vz Těšiti. Lange trösten, erfreuen. Natětí, n., das Anhauen, der Anhieb. D.
Natěžiti, il, en, ení; natěžovati = utěžiti,
Geld lösen. — čeho čím : peněz dobýváním uhlí. Us. — se, lange arbeiten. Natcha, y, f., na Slov. = rýma. Vz Nadcha,
Nátka. Natchové koření, stoříšek, klinopád,
calamintha clinopodium. FB. 61. Natínati, vz Natnouti.
Nation, fr. z lat. natio, odtud skráceně
české: nace = národ (užívá se ho obyčejně přezdívkou). — Nationalní — národní. — Nationalita, y, f. = národnosť. Rk. Die Nationalität, Volkstümlichkeit. Natírati, vz Natříti.
Nátisk, u, m., násilné ublížení, Bedrük-
kung, f., Drangsal, n., Druck, m. N-ky dě- lati, trpěti. Ros. N-ky někomu činiti. Pulk., Hus., GR. Kdožby komu n, učinil. Zř. F. I. N-em zemi naplniti. Br. N. v náboženství. D. Veliké n-ky se jim staly. 1486. Boč. Hledej sobě zisku bez jiných nátisků. Pk. Natiskati, mnoho tiskati, andrücken, an-
stecken. — čeho kam. Natískali jste prstenů na ruce. Ms. Bel. 182. Natisknouti, ul, ut, utí a tiskl, štěn, oni;
natiskati; natiskovati, natiskávávati, natis- kovávati, viel drucken. — čeho kde. V těch tiskárnách už kněh natiskli! Us. — se čeho, s čím, mit dem Drucken Mühe haben. Dosť se té knihy, s tou knihou natiskli. Ros. Vz Tisknouti. Natísniti, il, ěn, ění, volldrängen. Rk.
Nátištník, a, m., der Bedrücker. Jg.
Natíti, natnu, ul, ut, utí a naťal, at, ětí;
natínati; naseknouti, anhauen, anritzen. D. — co čím: Natínám strom sekerou. Vz Títi. Nátka, vz Nadcha.
Natkaný, gewebt. Jg.
Natkati, čeho : plátna, Bibl., pavučiny.
Jel. — se čeho, s čím, lange weben. Ros. Natkávati, hustěji tkáti, dichter weben.
Děje se silnějším přírazem bidla (Lade). Us. soukenický. Nvk. Nátkovice, e, f., růže, der Rothlauf, mor.
Vz Nádcha. Nátkový. Rothlauf-. N. zelina (mor.), ko-
ření (čes.), melissa calamintha, die Berg- münze. D. Natkysiti, il, šen, ení, napadnouti koho,
hnáti se za kým, anfallen. Dá mu k ostří- hání angely, aby ho ďábli nenatkysili na věky. Bech. Natlačený; -čen, a, o, gedrungen voll.
Míra n-ná a vrchovatá. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (83)  Strana:84  Další (85) |