Natlačiti, il, en, ení; natlačovati, voll-
propfen, eindrücken, drucken, drängen. Jg.
— co: zvěř = nadhoniti, auftreiben. Jg. —
co, čeho, koho kam. Natlačil koroptve
(všecky), koroptví (více, mnoho) do sítí. N.
chmele do cejchy, kapusty do hrnců. Us. N.
knih, archů někam. Ros. Natlačil se do ko
stela (než tam přišel), sich lange hinein-
drücken. — se čeho, s čím: knih, s kni-
hami (natisknouti). Dosti som sa nachodil
a natlačil blata. Zpěv. I. 120.

Nátlačník, a, m., der Treiber. Us.

Natlachati, vorschwätzen. — komu čeho.
D. — se. Mohl se n., sich satt plaudern. Ros.

Nátlak, u, m. N. něčím na někoho uči-
niti. Ml. Einen Druck, eine Pression auf
etwas ausüben. Lépe: n. činiti někomu dle:
nátisky někomu činiti. Jest to moderní frase
často zbytečná m.: naléhati na koho, tlačiti,
tisknouti koho, míti koho k čemu, nastupo-
vati na koho. Vz tato slovesa. Brs. 110.

Natlampati = natlachati. — komu čeho,
se. Dosti se natlampal. Ros.

Natlapati, našlapati, ein-, volltreten. —
čeho. Natlapali tam bláta. Jg. — Jest šelma
natlapaná (našlapaná). Us. Ein Erzschelm.

Nátlapek, pku, m., bláto na obuvi. Slov.
Vz Nášlapek.

Natlaskati se, namlaskati se, lange
schmatzen. Ros.

Nátle, e, f., lemování na sukni, der Saum
an den Frauenröcken. Máš dlouhou sukni,
udělej si nátli. Us. Dch. U Rakovníka:
zlomek.

Natlojiti, il, en, ení, na Slov. = natrá-
piti, plagen, drücken. — koho o co: o že-
nění. — se při kom: při dítkách. Koll.

Natlouci, tluku, tloukl, tlučen, ení; na-
tloukati = načíti tlouci, naraziti, anschlagen;
mnoho stlouci, tlučením způsobiti, viel stossen,
zerschlagen ; vraziti, einschlagen ; nandati,
hineinschlagen. Jg. — abs. Kostel plný lidí,
jak by natloukl. Us. — co: vejce. Každé
vejce natlouká. Jg_v N. Hz, die Salzlecken
o. Sulzen bereiten. Sp.— komu čeho kde:
koření, pepře sobě v moždíři, Us., krup,
másla, ořechů. Ros. N. kolu okolo břehů. —
kam: hřebíků do prkna; vajec do polívky,
na svítek. Us. — se na čem. Natloukl se
na tom kůlu. Ros. — se. Dosť se natloukl,
než mu otevřeli. — se čeho, koho; se
s čím. Jg. Jako kdyby chůva s dítětem bez
podpory hned klesajícím natloukati se chtěla
(bitím k chůzi je míti). Kom. Did. — komu
= vybiti. Us. — Vz Tlouci.

Natloustlý, ein wenig dick, dicklich. D.

Natlumočiti, vz Tlumočiti.

Natní, navní. N. kosť, das Ober-, Uiber-
bein. D.

Natnouti, vz Natíti.

Na to, šp. m.: potom (pak). Ht. Brus. 162.

Nátoč, e, f. Lg.

Natočiti, il, en, ení; natáčeti, el, en, ení,
aufdrehen; zapfen, einlassen. — co: Natoč
pintu neb dvě aneb plnou. Ros. N. provaz
(anstücken, nastaviti). Jg. — čeho: houžví.
Us. — komu čeho, co: sobě vlasy, vína.
Us. — kam. Natoč vína do sklenice. Er. P.
478. N. niti na klubko. — co, čeho odkud:
piva, pivo ze sudu, provaz z koudele. — se

čeho, s čím, lange drehen usw. N. se toho
kola, s tím kolem. — Vz Točití.

Nátočník, u, m. = nátoní. Er. P. 146.

Nátok, u, m., der Andrang der Fluten. Rk.

Natokati se, oft, lange balzen. Ros.

Natolie, e, Anatolie, f. = Malá Asie. Vz
Levante. Rk.

Nátoň, Č, m. a f., nátoní, n., místo, kdе
se dříví štípá. Der Holzplatz. Dojdi nabrat
dřeva na náton. Us. u Uh. brodu. Kd. Na
tom našem nátoní, zatočil se šohajíček na
vraném koni. Mor. P. 367. Zb. — N., špalek,
na němž se dřeva štípají. Der Holzstock.
Ti kuchaři naši vaří nám ze mhly kaši, náton
(m.) paří, trdlo vaří. Píseň veselé chudiny
15. stol. Sml. Ruku, hlavu někomu na ná-
toni utíti. Dal. — N., válec, tlusté dřevo. —
N., na Mor. pařez, špalek, der Stock. — N.,
odpadky při dělání dříví, zvl. shnilé dříví se
zemí smíchané, kterým se mrví. Mus. Na Slov.
Kd. Die Holzabfälle, m. — Koř. tbn. Prk.

Natopiti, il, en, ení; natápěti, ěl, ěn, ění,
drobet potopiti, untertauchen; napéci, bähen;
heizen. — čeho z čeho: z housky topeni-
ček = napéci. Us. — se čeho čím. Ten se
toho pokoje uhlím natopil a přece se nedo-
topil. Us. Vz Topiti.

Natoulati se kudy: po světě. — se
s kým jak: do omrzelosti. Herumschweiíen.

Natoužiti se, il, ení, sich lange sehnen,
se po kom, po čem. Ros.

Natovaryšiti se s kým kde: v cizině. —
Lange Gesellschaft pflegen. Ros.

Naťovina, y, f, chuť od nati. Rostl. Ge-
schmack, Geruch von Kräutern. Rostl.

Naťový, Kraut-. N. petržel. Petersilien-
schnitt. Plk.

Natož = dokona, geschweige, viel weniger.
Já tam nic nepořídil, natož ty. Na Mor. Ch.

Natrampotovati se, nabědovati se, na-
nuzovati se, Noth haben, sich kümmern, elend
leben. Jg. — s kým po čem. Po ta léta
dosti jsme se s nimi natrampotovali. Ros.

Natřapati = namluviti, čeho komu čím.
Dosti nám toho svou hubou natřapá. Ros.

Natrápiti, il, en, ení, chytiti, ertappen. —
koho, zloděje. Us. Kinský.

Natrápiti, il, en, ení; natrápívati, lange
plagen. — koho. Dosť ho natrápil. Ros. —
se koho, s kým, nad kým, na čem. Ros.
S pracemi, Kram., s dětmi se n. Tom. —
Vz Trápiti.

Natřásti, třesu (zastr. natřasu), třásl, tře-
sen, ení; natřásati = setřásti, abschütteln;
aufrütteln, auflockern; zatřásti, erschüttern;
schütteln. Jg. — koho, co. On se polámal
a já jsem ho natřásl (třesením napravil). Us.
N. peřiny, míru (aby se do ní více vešlo). —
čeho: hrušek, švestek. Us. Kaž jablek na-
třiesti. Výb. I. 172. — se čím: zimou, hla-
vou, křídloma. Jg. — se čeho, s čím: se
hrušek, se s hruškami. Ros. Vz Třásti.

Natrátořiti, il, en, ení, viel schwatzen.
Koll.

Natráviti, il, en, ení, otráviti, vergiften.
Veleš. Ten se těch much natrávil. Us. Mrk.

Natrčeti, el, en, ení = vyčpouliti, vor-
recken, fletschen, rümpfen. — co: pysky. Č.
Ty ses tam natrčel —- dlouhos tam byl. Mrk.