Předchozí (85)  Strana:86  Další (87) |
|
|||
86
|
|||
|
|||
Natrefiti, il, en, ení; natrefovati, = najíti,
naleznouti, nadraziti, zastati, postihnouti, na- padnouti, z něm. antreffen. — koho kde: v poli. Us. — se komu: Natrefila (nahodila, namanula) se mu příležitosť. Us., V. Natřepati, naklepati, natřásti, aufklopfen,
aufschütteln; nažvatlati, viel schwatzen. Ros. — co: podušku (natřásti). Jg. — co čím: peří pruty. — komu za co: za vlasy. Us. co komu (namluviti) Ros. — co komu. Natřepal mu uši. Mřk. Natřepiti, il, en, ení, auffädeln. — čeho.
Ten toho natřepil. — se čeho, s čím. Ros. Natřesení, n., das Aufschütteln, Aufrüt-
teln, die Aufrüttelung. Jg. Natřesený; -sen, a, o, aufgeschüttelt, auf-
gerüttelt. N-ná míra. Ros. Natrestati se, lange o. oft strafen. —
koho čím: hladem beze všeho dobrého vý- sledku. — se s kým. Ros. Vz Trestati. Natřeštiti se po kom: po dívce. Ros.
Vz Třeštiti. Natrhaný; -án, ána, áno. N. tráva, kvítí.
Ten šat jest již natrhaný. Gepflückt, gerissen, angerissen. Us. Natrhati; natrhnouti, hnul a hl, ut, utí;
natrhávati, natrhovati, reissen, pflücken, rupfen, abnehmen. Jg. — co. Natrhl plátno (ale nedotrhl), papír, ucho. Us. Kytičku na- trhala. Er. P. I. 154. — čeho: jablek, hru- šek, ovoce, kvítí. Jg. Vylezl na strom a na- trhal fíků. Har. I. 74. Natrhala jsem voňa- vého kvítí. Sš. P. 277. — čeho čím. Na- trháš si klasů rukou svou. Br. — čeho kdy: v čas příhodný bylin n. Byl. — čeho kde: v zahradě. Jg. — se, sich müde reissen, pflücken, anreissen. Kdo se natrhl (v kříži polámal). Jád. — se koho, čeho, s čím: trávy, s travou. Ros. — Vz Trhati. Natrhlosť, i, f., die Angerissenheit. Th. —
N. potrhlosť, der Wahnwitz. Natrhlý, angerissen; potrhlý, pošetilý,
ztřeštilý, wahnwitzig, aberwitzig. V. — N., v Krkonš. = podobný. Kb. Natrhnouti, vz Natrhati.
Nátrhnutí, n., das Anreissen, Aufritzen,
die Einreissung, der Riss, Bruch. Natrhnutý, angerissen. Jg.
Natřískati, schlagen; se = lange schla-
gen. — čeho. Natřískal tam hrnců (rozbil) a odešel. Jg. Natřískal si peněz (nařezal, oma- stil si, den Beutel spicken, Geld schneiden). D., Rk. — komu (vybiti) — čím: holí. — se čím. Ten vítr se dnes těmi okenicemi natřískal. Ros. Vz Třískati. Natříti, natřu, třel, en, ení; natírati =
třením nabyti, viel reiben, einreiben; natro- liti, reiben; namazati, potříti, an-, auf-, ein- streichen, an-, einreiben; bíti, derb prügeln; dorážeti na někoho, zusetzen; třením práci míti, mit dem Reiben Mühe haben. Jg. — co: barvu. Us. — čeho: barev, barvy (dosť, mnoho), lnu (natroliti). — co, se čím: stůl barvou, Ros., maso solí, D., chléb máslem. Us. Někomu hubu medem n. (nadějí ho ko- jiti). Sych. Se balsamem, Ros., někoho vodou (potírati). Us. Chci mu uši n. slovy, že před ním pokoj míti budeš. BN. — co kam: barvu na plátno, na stůl. Ros. — komu (bíti ho). Us. — komu co: uši (= 1. domlouvati, 2. |
obelhati). Plk. — na koho = dorážeti naň.
Us. — kde. Natřeli mnoho obilí na mlátě. Ros. — se čeho, koho, s čím. N. se uto- peného, se konopí, se s konopím, se na ko- nopí. Jg. — komu čeho kam (pod co). Vz Křen (pod nos). — Vz Tříti. Natri-um, a, n., sodík, kov. Vz S. N.,
Šfk. 155. Natrkati se: lidí. Us. — čím: rohy. Vz
Trkati. Lange, oft stossen. Natrklý, natrknutý, berauscht. Rk.
Natrmáceti, el, en, ení. — se, koho proč,
lange, umsonst schicken. Dosti ho tam pro tu věc natrmácel. Ros. — se kde, se koho, se s čím, lang, oft gehen; natýrati se, pla- gen ; po světě; dosti se ho natrmácel (chůzí natýral). Ros. Nátrník, u, m., lépe: nátržník.
Natrolith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 141.
Natroliti, il, en, ení. — čeho čím: pše-
nice šlapáním. Ros. — se čeho, s čím, čím: rukama, se s pšenicí, se pšenice rukama. Ros. Vz Troliti. Natron, u, m., obecný kysličník natria,
S. N., kysličník sodnatý, Natriumoxyd. Vz Šfk. 156. — Natronový. N. jezera. Krok. Natropiti, il, en, ení; natřápati, stiften,
thun. — čeho kde: zlého v zemi. Ros. To mnoho zlého v církvi natropilo. Kom. N. smíchu. Ros. — Br. — čeho s kým. Vz Tropiti. Natroštovati se, vz Troštovati.
Natroubiti, il, en, ení; natrubovati, viel
blasen. — komu čeho. Ten mu toho na- troubil. Ros. — komu kam: do uší (na- mluviti). — se, lange blasen; dlouho zevlo- vati, okouněti, lange gaffen. Ještě jsi se tu dosti nenatroubil ? Us. Hý. — se komu. Dosť se mu natroubili a nic jim nedal. Ros. Natrousiti, il, sen, ení; natrušovati, viel
auf-, hin-, ein-, überstreuen. Jg. — čeho. Natrousil tam slámy, písku, drtin. — čeho kam: pilin na podlahu. Us. — se čeho. Odkud se té slámy natrousilo? Ros. — se kam. Natrousilo se do města žebrákův (ka- men einzelnweis). Ros. Natroutiti, il, cen, cení, natrucovati —
naraziti, uškoditi, stossend etwas beschädigen. Natrúcené ovoce. Ms. Natrpčelosť, i,-f., eine schwache Herbe.
Ros. Natrpčelý, herblich. Ros.
Natrpčeti, el, ení, natrpčívati, herb wer-
den. Ros. Natrpěti se čeho, čím, lange leiden, dul-
den. Jg. Natrpěl se bídy; ten se tou nemocí natrpěl. — kdy: v nemoci. Us. — za koho. Vz Trpěti. Nátrpkosť, i, f., natrplosť, die Herblich-
keit. Jg. Nátrpký, herblich. D., Ros.
Natrpnouti, pnul a pl, utí=natrpčeti. Ros.
Nátrubec, bce, m., das Mundstück; die
Kropfröhre. Rk., Čsk. Vz. Strojek. Nátrubek, bku, m. Vz Strojek. Náhubek
u trouby, das Mundstück der Trompete atd. Us. Dch. Vz KP. II. 311. Natrucovati, vz Natroutiti.
Natruhlařiti se, lange das Tischlerhand-
werk treiben. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (85)  Strana:86  Další (87) |