Natrefiti, il, en, ení; natrefovati, = najíti,
naleznouti, nadraziti, zastati, postihnouti, na-
padnouti, z něm. antreffen. — koho kde:
v poli. Us. — se komu: Natrefila (nahodila,
namanula) se mu příležitosť. Us., V.

Natřepati, naklepati, natřásti, aufklopfen,
aufschütteln; nažvatlati, viel schwatzen. Ros.
— co: podušku (natřásti). Jg. — co čím:
peří pruty. — komu za co: za vlasy. Us.
co komu (namluviti) Ros. — co komu.
Natřepal mu uši. Mřk.

Natřepiti, il, en, ení, auffädeln. — čeho.
Ten toho natřepil. — se čeho, s čím. Ros.

Natřesení, n., das Aufschütteln, Aufrüt-
teln, die Aufrüttelung. Jg.

Natřesený; -sen, a, o, aufgeschüttelt, auf-
gerüttelt. N-ná míra. Ros.

Natrestati se, lange o. oft strafen. —
koho čím: hladem beze všeho dobrého vý-
sledku. — se s kým. Ros. Vz Trestati.

Natřeštiti se po kom: po dívce. Ros.
Vz Třeštiti.

Natrhaný; -án, ána, áno. N. tráva, kvítí.
Ten šat jest již natrhaný. Gepflückt, gerissen,
angerissen. Us.

Natrhati; natrhnouti, hnul a hl, ut, utí;
natrhávati, natrhovati, reissen, pflücken,
rupfen, abnehmen. Jg. — co. Natrhl plátno
(ale nedotrhl), papír, ucho. Us. Kytičku na-
trhala. Er. P. I. 154. — čeho: jablek, hru-
šek, ovoce, kvítí. Jg. Vylezl na strom a na-
trhal fíků. Har. I. 74. Natrhala jsem voňa-
vého kvítí. Sš. P. 277. — čeho čím. Na-
trháš si klasů rukou svou. Br. — čeho kdy:
v čas příhodný bylin n. Byl. — čeho kde:
v zahradě. Jg. — se, sich müde reissen,
pflücken, anreissen. Kdo se natrhl (v kříži
polámal). Jád. — se koho, čeho, s čím:
trávy, s travou. Ros. — Vz Trhati.

Natrhlosť, i, f., die Angerissenheit. Th. —
N. potrhlosť, der Wahnwitz.

Natrhlý, angerissen; potrhlý, pošetilý,
ztřeštilý, wahnwitzig, aberwitzig. V. — N.,
v Krkonš. = podobný. Kb.

Natrhnouti, vz Natrhati.

Nátrhnutí, n., das Anreissen, Aufritzen,
die Einreissung, der Riss, Bruch.

Natrhnutý, angerissen. Jg.

Natřískati, schlagen; se = lange schla-
gen. — čeho. Natřískal tam hrnců (rozbil) a
odešel. Jg. Natřískal si peněz (nařezal, oma-
stil si, den Beutel spicken, Geld schneiden).
D., Rk. — komu (vybiti) — čím: holí. —
se čím. Ten vítr se dnes těmi okenicemi
natřískal. Ros. Vz Třískati.

Natříti, natřu, třel, en, ení; natírati =
třením nabyti, viel reiben, einreiben; natro-
liti, reiben; namazati, potříti, an-, auf-, ein-
streichen, an-, einreiben; bíti, derb prügeln;
dorážeti na někoho, zusetzen; třením práci
míti, mit dem Reiben Mühe haben. Jg. —
co: barvu. Us. — čeho: barev, barvy (dosť,
mnoho), lnu (natroliti). — co, se čím: stůl
barvou, Ros., maso solí, D., chléb máslem.
Us. Někomu hubu medem n. (nadějí ho ko-
jiti). Sych. Se balsamem, Ros., někoho vodou
(potírati). Us. Chci mu uši n. slovy, že před
ním pokoj míti budeš. BN. — co kam: barvu
na plátno, na stůl. Ros. — komu (bíti ho).
Us. — komu co: uši (= 1. domlouvati, 2.

obelhati). Plk. — na koho = dorážeti naň.
Us. — kde. Natřeli mnoho obilí na mlátě.
Ros. — se čeho, koho, s čím. N. se uto-
peného, se konopí, se s konopím, se na ko-
nopí. Jg. — komu čeho kam (pod co).
Vz Křen (pod nos). — Vz Tříti.

Natri-um, a, n., sodík, kov. Vz S. N.,
Šfk. 155.

Natrkati se: lidí. Us. — čím: rohy. Vz
Trkati. Lange, oft stossen.

Natrklý, natrknutý, berauscht. Rk.

Natrmáceti, el, en, ení. — se, koho proč,
lange, umsonst schicken. Dosti ho tam pro
tu věc natrmácel. Ros. — se kde, se koho,
se s čím, lang, oft gehen; natýrati se, pla-
gen ; po světě; dosti se ho natrmácel (chůzí
natýral). Ros.

Nátrník, u, m., lépe: nátržník.

Natrolith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 141.

Natroliti, il, en, ení. — čeho čím: pše-
nice šlapáním. Ros. — se čeho, s čím, čím:
rukama, se s pšenicí, se pšenice rukama. Ros.
Vz Troliti.

Natron, u, m., obecný kysličník natria,
S. N., kysličník sodnatý, Natriumoxyd. Vz
Šfk. 156. — Natronový. N. jezera. Krok.

Natropiti, il, en, ení; natřápati, stiften,
thun. — čeho kde: zlého v zemi. Ros. To
mnoho zlého v církvi natropilo. Kom. N.
smíchu. Ros. — Br. — čeho s kým. Vz
Tropiti.

Natroštovati se, vz Troštovati.

Natroubiti, il, en, ení; natrubovati, viel
blasen. — komu čeho. Ten mu toho na-
troubil. Ros. — komu kam: do uší (na-
mluviti). — se, lange blasen; dlouho zevlo-
vati, okouněti, lange gaffen. Ještě jsi se tu
dosti nenatroubil ? Us. Hý. — se komu.
Dosť se mu natroubili a nic jim nedal. Ros.

Natrousiti, il, sen, ení; natrušovati, viel
auf-, hin-, ein-, überstreuen. Jg. — čeho.
Natrousil tam slámy, písku, drtin. — čeho
kam: pilin na podlahu. Us. — se čeho.
Odkud se té slámy natrousilo? Ros. — se
kam. Natrousilo se do města žebrákův (ka-
men einzelnweis). Ros.

Natroutiti, il, cen, cení, natrucovati —
naraziti, uškoditi, stossend etwas beschädigen.
Natrúcené ovoce. Ms.

Natrpčelosť, i,-f., eine schwache Herbe.
Ros.

Natrpčelý, herblich. Ros.

Natrpčeti, el, ení, natrpčívati, herb wer-
den. Ros.

Natrpěti se čeho, čím, lange leiden, dul-
den. Jg. Natrpěl se bídy; ten se tou nemocí
natrpěl. — kdy: v nemoci. Us. — za koho.
Vz Trpěti.

Nátrpkosť, i, f., natrplosť, die Herblich-
keit. Jg.

Nátrpký, herblich. D., Ros.

Natrpnouti, pnul a pl, utí=natrpčeti. Ros.

Nátrubec, bce, m., das Mundstück; die
Kropfröhre. Rk., Čsk. Vz. Strojek.

Nátrubek, bku, m. Vz Strojek. Náhubek
u trouby, das Mundstück der Trompete atd.
Us. Dch. Vz KP. II. 311.

Natrucovati, vz Natroutiti.

Natruhlařiti se, lange das Tischlerhand-
werk treiben. Ros.